Za posledních šest let vznikly díky evropským dotacím ve vojenských lesích v Česku desítky nových rybníků a vodních nádrží. V době klimatických změn mají zadržet víc vody v krajině. Jednou z takových oblastí je i vojenský prostor Libavá. Lesníci se tam v hospodaření s vodou inspirovali i od původních německých obyvatel.
Vojenští lesníci budují na Libavé rybníky. Inspiraci našli i v plánech původních obcí
Vojenské lesy budují na Libavé rybníky. Inspiraci našli i v plánech původních obcí (zdroj: ČT24)
Bezejmenný potok napájí rybník, který dostal název Údolná. Ještě nedávno neexistoval, teď pomáhá zadržet vodu v krajině Libavska. „Jedná se o nově vybudované vodní dílo. Vytipovali jsme vhodnou lokalitu na vydatném přítoku,“ vysvětlil porybný Vojenských lesů a statků z divize Lipník nad Bečvou Lukáš Kovár.
Rybník už osídlili živočichové, torza žabích těl svědčí o přítomnosti vydry. „Vydra říční tady vyloženě nežije, ale slouží jí tyto vodní plochy jako zdroj potravy,“ vysvětlil porybný.
Obnovují staré, budují i nové rybníky
Podobných nádrží vzniklo na Libavé od roku 2015 šest, dalších pět je v plánu. Někdy stačí obnovit rybníky, které tu zbyly z minulosti. Smilovské sloužily už původním německým obyvatelům. „Ve špatném stavu byly hráze, výpustní zařízení, chyběl bezpečnostní přeliv,“ popsal ředitel VLS divize Lipník nad Bečvou Jaroslav Nerad.
Z rybníků, které se teď dají regulovat, má užitek nejen okolní příroda, ale také vojenští hasiči a sportovní rybáři. Správci lesů do nich vysadili kapry, štiky nebo candáty.
Na území vojenského prostoru je aktuálně třiadvacet vodních ploch. Nejvíc nových se objevilo po odchodu sovětské armády v devadesátých letech minulého století. A pak nyní, díky evropským dotacím. „Spouštěčem i k programu dotací bylo sucho minulého desetiletí, kdy vysychaly obrovské plochy mokřin a potoků,“ vysvětlil Nerad.
Původní obyvatelé vybudovali vodovod i závlahy
Inspiraci hledají správci lesů i v tom, jak s vodou hospodařili někdejší obyvatelé. Na Libavé bylo původně čtyřiadvacet vesnic, každá z nich měla minimálně dva rybníky. Po vesnicích zbyla jen torza.
Na řadě míst jsou ale stále stopy po důmyslných zařízeních. V Zigarticích si obyvatelé vybudovali spádový vodovod, v údolí řeky Odry zase zavlažovací kanál. „Bylo to na délku zhruba jeden a půl kilometru, bylo to budováno v letech 1927 až 1930 a stálo to na tehdejší dobu poměrně hodně peněz, asi šest set tisíc korun,“ popsal kronikář Města Libavá Jindřich Machala.
Například oprava smilovských rybníků přišla současné správce lesů na víc než osm a půl milionu. Další investice chystají.