Moravskoslezský kraj na jaře zasáhla pandemie nového typu koronaviru výrazněji než jiné regiony, když zdejší doly představovaly největší lokální ohnisko nákazy v celé republice. Po půl roce je situace opačná a kraj má nejnižší výskyt nákazy napříč Českem. Pandemii a jejím dopadům se věnovala i čtvrteční předvolební debata s regionálními lídry.
V první vlně pandemie byl sever Moravy líhní nákazy. Nyní se naopak stává premiantem
V prvních měsících koronavirové krize patřil Moravskoslezský kraj mezi výrazná centra nákazy nemoci covid-19 a v regionu platila i přísnější bezpečnostní opatření než ve zbytku republiky. Ohnisko představovaly především moravskoslezské doly a nemožnost dostatečné hygienické ochrany při náročné práci v těžebních šachtách, nejzasaženějšími regiony bylo Karvinsko a Frýdecko-Místecko.
„Na Moravskoslezský kraj, kde byla situace nejhorší, byla obrácena veškerá pozornost,“ přibližuje dále dobové lokální poměry krajský redaktor ČT Jan Pirkl. „Nastala paradoxní situace, kdy lidi z kraje, kteří chtěli vyjet na dovolenou v rámci České republiky, odmítali i tuzemští hoteliéři, protože měli strach, že by mohli být nakaženi.“
O půl roku později je ale situace zcela opačná. Ve chvíli, kdy se republikový semafor indikující šíření nákazy barví do oranžové a červené (a kdy ministr zdravotnictví Roman Prymula připouští, že mapa začíná ztrácet smysl), vykazuje severovýchodní cíp republiky nejlepší statistiky z celého Česka.
Nákaza je sice ve všech zdejších okresech, poslední denní přírůstek nově nakažených představuje v rámci kraje ale „jen“ 157 osob. „Byla bych ráda, kdybychom zůstali premiantem. Počet nakažených je poměrně vysoký, ale jsme velký, lidnatý kraj. Když se ale počet případů přepočte na počet obyvatel, zaujímáme poslední místo,“ uvádí šéfka krajské hygienické stanice Pavla Svrčinová.
Příznivé statistiky podle ní vycházejí z toho, že se v regionu poučili, snaží se maximálně využívat chytrou karanténu a v devadesáti procentech případů svedou kontakty nakaženého vytrasovat během čtyřiadvaceti hodin. V záloze ke stovce telefonujících mají v tuto chvíli navíc ještě čtrnáct proškolených mediků.
Vedle toho v kraji fungují i cílené lokální zásahy, Svrčinová upozorňuje, že dosud platí opatření, která hygienici vydali na jaře pro OKD a která určují například oddělení směn. Hygienička má navíc za to, že u místních není problém ani s odporem vůči rouškám a že se mezi obyvateli kraje podařilo vypěstovat zvyk mít krytí dýchacích cest stále při ruce.
Předvolební debata: Moravskoslezský kraj (zdroj: ČT24)
Kraj po útlumu
S OKD se pojí i druhé významné téma regionu, do značné míry nadčasovější, než je pandemie koronaviru, a sice útlum zdejší uhelné těžby, který ráz regionu formuje už od poloviny 19. století. Podle schváleného harmonogramu by v první vlně (už od Nového roku) měl útlum stihnout doly Staříč, Frenštát, Dukla a Lazy, k 1. březnu bude následovat Darkov a ČSA a zřejmě od konce roku 2022 doly ČSM.
„Je otázkou, jestli je načasování pro tuto dobu vhodné,“ konstatuje ekonom Slezské univerzity v Opavě Michal Tvrdoň s odkazem na možné hospodářské dopady koronavirové krize. OKD totiž ještě v současnosti zaměstnává 5600 lidí a zavírání dolů bude znamenat, že se v krátké době na pracovním trhu objeví výrazné množství nezaměstnaných, které trh navíc nemusí vstřebat, pokud covid-19 způsobí recesi.
„Problém to bude zejména pro region Karvinska. Už v tuto chvíli je problém, že se dlouhodobě potýká s vysokou mírou nezaměstnanosti, poslední údaje říkají, že je 8,2 procenta, což je víc než republikový průměr – a to se nebavíme o propouštění a útlumu dolů,“ doplňuje ekonom a upozorňuje i na tradiční potíž kraje. Na hornická místa (a těžbu) se totiž vážou další zpracovatelské profese, havíři navíc nemusí být snadno zaměstnatelní.
V dlouhodobé perspektivě ale útlum – jak soudí Tvrdoň – smysl dává. „Situace, kdy se síla přesouvá do zpracovatelského a terciálního sektoru, je věc, na které by region měl do budoucna stavět, říká a upozorňuje na to, že kraj má potenciál v turistice (dvoje hory) i v hospodářství (dvě sousední země), potřebuje ale zvýšit inovační potenciál firem.
Téma pro volební lídry
Proměna regionu po útlumu těžby bude i jednou z hlavních výzev nové krajské reprezentace, která vzejde z nadcházejících voleb a tématu se věnovala i předvolební debata ČT24.
Diskutující se do ní nominovali na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi zpracovaly společnosti Kantar CZ a Data Collect se zaměřením na volební potenciál. Ten ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb.
- Průzkum, který realizovala agentura KANTAR CZ ve spolupráci s agenturou Data Collect, nabízí odhad aktuálního volebního potenciálu, nejde tedy o predikci výsledků voleb.
- Hodnota aktuálního volebního potenciálu ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách do krajského zastupitelstva, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb. Suma volebních potenciálů pak není 100 procent. Člověk, který vážně zvažuje volbu například dvou stran, je potenciálním voličem obou z nich.
- Sběr dat probíhal mezi 10. srpnem a 3. zářím 2020 metodou dotazování po telefonu. Průzkum je reprezentativní s ohledem na voliče v daném kraji starší 18 let, v každém kraji odpovídalo 1200 respondentů, do potenciálu pak vstupovalo v každém kraji okolo devíti set osob, přesná čísla naleznete v dokumentu ke stažení.
Hlasování proběhne na začátku října a o přízeň voličů v něm – v případě Moravskoslezského kraje – usiluje celkem dvacet politických uskupení. Lídři, kteří se středeční debaty nezúčastní, dostali od České televize možnost stručně představit své volební priority.