Štěrba proti Chlupáčovi. Na Litoměřicku se opakuje senátní duel z minulých voleb

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Litoměřice postoupil lékař Ondřej Štěrba (ANO). Spolu s ním postoupil dosavadní senátor Ladislav Chlupáč, kterého nominovaly strany ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Štěrba získal 37,87 procenta hlasů, Chlupáč má po prvním kole 15,83 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo 30,98 procenta voličů, o hlasy usilovalo osm kandidátů. Štěrba a Chlupáč se o senátní křeslo utkali už v roce 2018, kdy zvítězil kandidát ODS se ziskem 56,4 procenta hlasů.

Ondřej Štěrba vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Poté sedm let pracoval na interním oddělení nemocnice v Litoměřicích. Od roku 2002 má v tomto městě vlastní gastroenterologickou a hepatologickou ambulanci. Od června 2021 byl předsedou představenstva Krajské zdravotní, která sdružuje sedm nemocnic v Ústeckém kraji. Letos v červenci na funkci rezignoval z rodinných důvodů, zůstal řadovým členem představenstva.

Byl předsedou hnutí ANO na Litoměřicku. V roce 2014 byl za ANO zvolen do litoměřického městského zastupitelstva a jeho členem je dodnes, v současnosti je jedním z radních. V letech 2013, 2017 a 2021 za ANO neúspěšně kandidoval do Poslanecké sněmovny, v roce 2018 neuspěl ani jako kandidát do Senátu (postoupil do druhého kola), neúspěšně kandidoval i do zastupitelstva Ústeckého kraje.

Zdroj: ČSÚ, ČT24

Ladislav Chlupáč teď v Senátu působí jako místopředseda výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Je členem senátorského klubu ODS a TOP 09. V minulosti působil jako starosta Litoměřic, kde se i narodil. Vystudoval strojní průmyslovku a pedagogickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Poté učil na základních školách v Litoměřicích a Ploskovicích, kde byl i ředitelem. Učil především tělocvik a přírodopis.

V roce 1998 se dostal do litoměřického zastupitelstva a hned se stal radním. Starostou města byl poprvé zvolen v roce 2002 a ve funkci vydržel 20 let, do roku 2022. Do městského zastupitelstva byl zvolen i na podzim 2022, mandátu se ale vzdal.

Členem ODS je od roku 2001, před tím byl zastupitelem jako nestraník za Demokratickou unii (DEU). Byl předsedou místního sdružení ODS v Litoměřicích. V minulosti neúspěšně kandidoval do Poslanecké sněmovny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ústecký kraj

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 6 hhodinami

Nejdéle vězněný Čech zůstává za mřížemi, znalci doplní posudek

Okresní soud v Mostě nerozhodl o návrhu na propuštění nejdéle vězněného Čecha Zdeňka Navrátila, dříve Vocáska. Znalci doplní posudek. Spis se prvoinstančnímu soudu vrátil z odvolacího soudu v Ústí nad Labem. Navrátil, který si odpykává trest za dvě vraždy, za mřížemi dosud strávil téměř 39 let. Podle věznice Bělušice, kde trest vykonává, není možné vyloučit, že Navrátil po propuštění znovu nespáchá trestný čin. Tato zpráva věznice je odlišná oproti loňskému září, kdy se soud zabýval žádostí o propuštění poprvé, nyní se k ní musí vyjádřit znalci. Soud řízení odročil na červen.
9. 4. 2026Aktualizováno9. 4. 2026

Chátrající armádní areály se mění. Kasárna nahrazují školy, byty i domovy

V Benešově začala demolice bývalých Táborských kasáren z konce 19. století. Areál, který sloužil armádě více než sto let, má ustoupit výstavbě školy. Nejde o jedinou proměnu vojenského objektu – kasárna v Česku postupně mizí a nahrazují je budovy jiného účelu podle potřeb měst. Například v Pardubicích vyroste na místě bývalých kasáren škola, v Mostě domov pro lidi s duševním onemocněním a v Opavě se budovy kasáren rekonstruují na byty.
8. 4. 2026

VideoVědci vracejí zaniklé památky severních Čech do krajiny díky 3D vizualizacím

Vědci z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem pomyslně vrátili památky ze zaniklých obcí severních Čech, které musely v minulém století ustoupit povrchové těžbě uhlí, do jejich původního prostředí. Předměty i části staveb nasnímali a jako 3D modely je pomocí vizualizace zasadili zpět do míst, odkud pocházejí. K cyklostezce, která vede dnes už rekultivovaným územím, by se tak vrátil například odpočivný kámen z Libkovic. Na kopci nedaleko Kadaně by pak znovu stál gotický portál z kostela Narození Panny Marie z někdejší Bystřice. Výzkum i vizualizaci zachráněných památek financoval projekt Spravedlivá transformace, který pomáhá bývalým těžebním oblastem v regionu.
7. 4. 2026

Dražší paliva i asfalt mohou ovlivnit a zpozdit dopravní stavby

Firmy budující dopravní infrastrukturu jsou v nejistotě. Kvůli dopadům války na Blízkém východě dostává Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) od zhotovitelů napříč projekty upozornění, že současná situace je těžko předvídatelná. Stavební společnosti hlásí výrazné zdražování paliv i asfaltu. U klíčové suroviny navíc panují obavy z možného nedostatku. Podle ŘSD by to mohlo stavby prodražit i zpozdit.
6. 4. 2026

Invazní pták husice nilská se šíří po Česku

Agresivní pták původem z Afriky – husice nilská – se šíří v Česku. Ornitologové ji pozorují už téměř ve všech regionech s většími rybníky. Druh patří mezi invazní, stát už několik let nařizuje myslivcům odstřel. I přesto její počty nadále rostou.
6. 4. 2026

Výstavní připomínka Adrieny Šimotové začíná Rozhraním

Filozofující malířka a básnířka Adriena Šimotová se narodila před sto lety. Průřez její tvorbou představuje výstava Rozhraní v Galerii Benedikta Rejta v Lounech. Jedná se o první ze tří výstav, které se k tomuto výročí letos chystají.
2. 4. 2026

Reorganizace Agentury pro sociální začleňování budí obavy obcí i krajů

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) sloučilo Odbor bydlení a Agenturu pro sociální začleňování do Odboru rozvoje bydlení a soudržnosti a zrušilo patnáct pracovních míst. Města a obce, které se dlouhodobě potýkají se sociálním vyloučením, varují, že by mohlo dojít k narušení zavedeného systému pomoci. Resort ale tvrdí, že jde pouze o reorganizaci a podpora zůstane zachována. Odbory přesto vyhlásily stávkovou pohotovost a upozorňují na možné ohrožení projektů i spolupráce s obcemi.
1. 4. 2026
Načítání...