Kvůli uplynutí desetidenní lhůty se Nejvyšší správní soud (NSS) odmítl zabýval stížností přípravného výboru referenda proti stavbě spalovny v Jihlavě. Porušil tak jeho práva. Své pochybení ale podle Ústavního soudu (ÚS) napravil v dalším řízení. Přestože ÚS nezrušil dřívější sporné rozhodnutí o opožděnosti původního návrhu, referendum proběhne příští rok společně s krajskými volbami. Termín konání totiž vzešel z jiné linie soudních sporů.
„Je to deklaratorní výrok, i ten má ale význam pro usměrnění budoucí rozhodovací praxe,“ okomentoval nález ÚS soudce zpravodaj Jan Musil. Usnesení proto nemá přímý důsledek na spory a schválený termín referenda.
Ústavní soudci shledali, že NSS vyložil ustanovení týkající se vyhlášení místního referenda příliš formalisticky. „Opřel se o ustanovení, která se týkají jednoho typu řízení soudní kontroly. Soud rozhodl, že nebyla dodržena desetidenní lhůta, a odmítl požadavek přípravného výboru. Takže před ním neuspělo,“ vysvětlil Musil.
Ústavní soud zdůraznil, že přímá demokracie je stejně důležitá, jako ta zastupitelská. Nižší soudy proto nemají dávat přednost druhé jmenované. „Přeceňování jenom té zastupitelské formy demokracie se projevuje i v názorech našich zastupitelů, poslanců, kteří se domnívají, že primární a preferovaná forma je zastupitelská demokracie. Tento pocit podle mého názoru není správný,“ uzavřel soudce.
Spory začaly před třemi lety
Před třemi lety začalo na jihlavské skládce docházet místo. Radnice proto začala zvažovat výstavbu spalovny. S tím nesouhlasili někteří místní a po protestu před budovou krajského úřadu se rozhodli pro vypsání petice proti připravované stavbě.
Za necelý měsíc ji podepsalo patnáct set lidí. Od záměru postavit spalovnu ale vedení města neupustilo. Sdružení Společně pro Vysočinu se proto rozhodlo pro vypsání referenda a začalo sbírat podpisy.
Minimální počet podpisů byl 4200, návrh na jeho vypsání nakonec podpořilo zhruba 4 a půl tisíce lidí. Jenže po kontrole podpisů magistrát vyškrtl více než 400 z nich. Po doplnění potřebného počtu vedení města opět odmítlo návrh na referendum přijmout kvůli formulaci otázek.
Magistrát vypsání referenda zdržoval
Přípravný výbor proto podal žalobu k brněnskému krajskému soudu. Postoj jihlavského magistrátu vnímal jako zdržovací taktiku, aby referendum nebylo možné uskutečnit současně s podzimními komunálními volbami. Soud se postavil na stranu iniciativy referenda a označil návrh na konání místního referenda za bezvadný.
Přesto jej zastupitelé města odmítli vyhlásit a výbor požádal o vyhlášení referenda soud. Vzápětí magistrát podal proti soudnímu rozhodnutí kasační stížnost. Podle něj podal přípravný soud žalobu pozdě a soud se jí neměl vůbec zabývat.
Soud se postavil za přípravný výbor
Ten vyslyšel žádost výboru a vyhlásil referendum na prosinec 2014. Proti tomu se odvolal magistrát, který s ním nesouhlasí, i výbor, kterému vadilo datum. Nejvyšší správní soud (NSS) pak jeho konání prostřednictvím předběžného opatření zrušil.
Následně přípravný výbor podal stížnost k Ústavnímu soudu. Podle něj magistrát úmyslně blokuje a maří oprávněnou snahu na vyhlášení referenda. O pár dní později NSS ruší dosavadní soudní rozhodnutí a vrací celý spis ke Krajskému soudu v Brně. Ten vyhlásil konání referenda společně s podzimními volbami do krajských zastupitelstev v roce 2016. Minulý měsíc se vedení Jihlavy proti tomuto rozhodnutí odvolalo.
