V Jihlavě protestovaly proti spalovně dvě desítky lidí

Jihlava – Asi dvacet lidí dnes v Jihlavě protestovalo před budovou krajského úřadu proti stavbě velké spalovny komunálního odpadu na Vysočině. Na úřadě se totiž právě projednávala problematika budoucího nakládání s odpady a součástí bylo i schválení vhodných lokalit pro spalovnu s roční kapacitou 150 tisíc tun.

Před krajským úřadem v Žižkově ulici se sešli převážně mladí lidé, někteří v ochranných bílých kombinézách a s rouškou přes obličej. Happening Proč vás nezajímá náš názor? zahájili před jednáním zástupců měst a kraje. „Chceme upozornit na nebezpečí toxických látek, které spalovna přinese,“ uvedl spoluorganizátor protestu Matěj Man.

Nejvhodnější lokality pro vybudování krajské spalovny jsou podle odborníků hlavně v Jihlavě, kde by mohla stát v průmyslové zóně, v bývalém vojenském areálu, nebo na zelené louce za městem. Proti těmto záměrům jihlavská radnice nic nemá. Další uvažovanou lokalitou je Žďár nad Sázavou.

Podle krajského radního Zdeňka Ryšavého (ČSSD) obří spalovna není ideální řešení. „Ale je to určitě vhodnější, než odpad skládkovat nebo spalovat doma v kotlích,“ tvrdí. Jenom tříděním se podle jeho názoru komunální odpad vyřešit nedá, dodal Ryšavý.

Spalovna by měla mít roční kapacitu 150 tisíc tun, což představuje asi čtyřletou produkci odpadů v celém krajském městě. Zatím ale není jasné, kdo by zařízení za až 5 miliard korun zaplatil a neví se ani to, zda by spalovna odstavila z provozu plynové kotelny, které doposud město vytápějí.

2 minuty
Reportáž Radovana Daňka
Zdroj: ČT24

Spalovny odpadu chtějí budovat všechny kraje

Vybudování spalovny má být stěžejní akcí integrovaného systému nakládání s odpady. Na vzniku tohoto systému se kromě kraje podílí i 15 největších měst Vysočiny. Studii dnes projednal řídicí výbor projektu.

Spalovny odpadů jsou zatím v republice pouze tři – v Praze, v Brně a v Liberci. Kvůli končící životnosti klasických skládek a nesouhlasu Evropské unie s jejich rozšiřováním uvažuje o postavení spalovny kromě Vysočiny většina ostatních krajů.

Konečné rozhodnutí o umístění spalovny se nedá čekat dřív než na jaře. Dnes schválený materiál musejí ještě posvětit zastupitelstva všech 15 dotčených měst. Podle Matěje Mana však budou akce proti spalovně pokračovat. Další happening by měl být před zasedáním krajského zastupitelstva. Aktivisté také podpoří celostátní petici proti spalovnám, kterou minulý týden v Jihlavě představilo sdružení Arnika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 5 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 6 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
včeraAktualizovánovčera v 18:56

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
včeraAktualizovánovčera v 15:53

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
včera v 15:48

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
včera v 15:11

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
včeraAktualizovánovčera v 15:09

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
včera v 13:47
Načítání...