Architektonickou soutěž na terminál plánované vysokorychlostní železnice (VRT) v Jihlavě-Pávově vyhrálo francouzsko-české sdružení Arep Architectes – monom. Terminál bude sloužit jako přestupní uzel mezi VRT, regionálními vlaky, autobusy a městskými trolejbusy, cestující tam budou přijíždět také auty. Denně odbaví až šest tisíc cestujících. Stavba s předpokládanou hodnotou dvě a tři čtvrtě miliardy korun obsahující i přemostění dálnice D1 by měla začít v roce 2029. Někde ale s plány vysokorychlostních tratí stále nesouhlasí. Například třináct obcí na Havlíčkobrodsku. Jejich memorandum mimo jiné žádá o diskusi o dopadech projektu.
Soutěž na návrh terminálu vysokorychlostní železnice v Jihlavě má vítěze. Některé obce ale s plány tratí nesouhlasí
Jedním z důvodů, proč starostka Okrouhličky Štěpánka Trbušková (nestr.) nechce, aby kolem obce vedla vysokorychlostní železnice, jsou vodní zdroje. Kvalitu života místních podle ní sníží i hluk. „Zemědělci budou mít zvýšené náklady na provoz, protože budou muset tu trať objíždět. Budeme v podstatě žít za dráty, nebude prostupná krajina, přijdeme o zemědělské půdy,“ řekla Trbušková.
Nová železnice nemine ani katastr obce Pohleď. Starosta Jindřich Holub ji ale naopak podporuje, protože obyvatelům umožní rychleji cestovat po republice a region tak dostane příležitost pro rozvoj. „Vzdálenost bude stejná, ale časově budeme v podstatě předměstí Prahy, což může být pro někoho zajímavé, že může tady bydlet a pracovat v Praze nebo naopak,“ vysvětlil starosta. Vysokorychlostní trať na Vysočině povede od Světlé nad Sázavou přes Jihlavu do Velké Bíteše. Některé linky ale odbočí na stávající železnici, projedou další města a potom se napojí zpět.
Jihlava by se podle Kupky mohla stát centrem rozvoje
„Vysokorychlostní tratě budou znamenat důležitý krok do budoucnosti české železnice, ale budou znamenat také důležitý krok do budoucnosti českých regionů,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Uvedl, že díky terminálu, který by měl být na moderním klíčovém spojení mezi Berlínem, Prahou, Brnem a Vídní, by se Jihlava mohla stát centrem dalšího rozvoje.
Terminál v Jihlavě-Pávově bude na vysokorychlostní železnici mezi Světlou nad Sázavou na Havlíčkobrodsku a Velkou Bíteší na Žďársku. Jeho nástupiště budou dlouhá čtyři sta metrů. Terminálem by mělo denně projíždět až sto osmnáct vlaků. Cesta z Jihlavy do Prahy by pak měla trvat čtyřicet až padesát minut podle zvoleného spoje a ve druhém směru do Brna okolo čtyřiceti minut, uvedl Marek Pinkava ze Správy železnic. Dnes trvá cesta vlakem z Jihlavy do Prahy okolo dvou hodin a na Brno hodinu a tři čtvrtě.
Otevřená architektonicko-urbanistická soutěž začala loni v září, zúčastnilo se jí pětadvacet architektonických ateliérů. U vítězného návrhu porota ocenila způsob, jakým se nový dopravní uzel zapojuje do krajiny, jíž prochází konvenční železnice i D1. Terminál bude blízko dálničního sjezdu na 112. kilometru.
Zatím nejsložitější terminál
Po terminálu Praha-východ a Roudnice nad Labem je jihlavský terminál třetí v pořadí, u něhož Správa železnic zná budoucí podobu. Jihlavský terminál z nich bude nejsložitější. „Je v extrémně obtížné lokalitě,“ poznamenal Matyáš Hron ze Správy železnic, který měl přípravu architektonické soutěže na starosti. Uvedl, že plánovaným počtem cestujících je jihlavský terminál srovnatelný s některými pražskými nádražími, zastavovat tam budou i mezinárodní vlaky. U terminálu se počítá s parkovišti pro tři tisíce vozidel.
Část vlaků bude z VRT zajíždět na nádraží Jihlava-město, které se Správa železnic ve spolupráci s radnicí chystá také modernizovat. V Jihlavě budou tyto vlaky moci sjíždět i na konvenční železnici, stejně jako ve stanicích Světlá nad Sázavou a Velká Bíteš.
Soutěžní návrhy na jihlavský přestupní terminál jsou vystavené v tamním Domě kultury a odborů. Veřejnost si je může prohlížet do 17. dubna.