Ústecký okresní soud v úterý zprostil obžaloby z podvodu bývalou poradkyni hejtmana Vladislavu Marschallovou. Podle soudu odvedla práci pro Krajskou zdravotní (KZ), s níž podepsala dvě smlouvy. Obžaloba jí kladla za vinu, že si nechala od KZ neoprávněně vyplácet odměny. Její činnost u Krajské zdravotní, která zřizuje sedm nemocnic v Ústeckém kraji, prokázali mimo jiné svědci v hlavním líčení. Rozsudek není pravomocný, státní zástupkyně si ponechala lhůtu na rozmyšlenou.
Marschallová od začátku svou vinu odmítala. Po vynesení rozsudku řekla, že zváží právní kroky proti Jindřichu Zetkovi, někdejšímu předsedovi představenstva KZ, který podal trestní oznámení. Marschallové hrozil až osmiletý trest za údajný podvod v době, kdy platil nouzový stav.
„Celou dobu jsem říkala, že jsem nevinná. To, co jsem dostala za úkol od Krajské zdravotní, to jsem dělala pro Krajskou zdravotní. Co jsem dostala za úkol pro kraj, to jsem dělala pro kraj,“ řekla novinářům.
Nevinu Marschallové podle soudu prokazuje její vyjádření i výpovědi svědků, kteří uvedli, že s nimi spolupracovala mimo jiné na vybudování vakcinačních center. Předsedkyně trestního senátu Tereza Nagy řekla, že Marschallová práci vykazovala, deníky o činnosti předávala a výkazy podepsal tehdejší ředitel KZ Aleš Chodacki. Ten byl v případu původně také obviněn, jeho trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno.
Krajská zdravotní se k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody nepřipojila. Předseda představenstva společnosti Ondřej Štěrba při začátku soudního jednání loni v dubnu řekl, že škoda 305 tisíc korun byla v září 2021 uhrazena. Případ se týká období od listopadu 2020 do března 2021. Mluvčí Krajské zdravotní Jana Mrákotová řekla, že společnost se k věci nebude vyjadřovat, protože rozsudek je nepravomocný.
Na krajský úřad přivedl po volbách 2020 Marschallovou hejtman Jan Schiller (ANO). Byla jeho asistentkou v době, kdy působil jako poslanec za Ústecký kraj. Smlouva asistentky hejtmana jí zanikla 31. prosince 2020, kdy se Schiller vzdal poslaneckého mandátu. Na krajském úřadě Marschallová působila jako poradkyně hejtmana. Ještě předtím v prosinci 2019 uzavřela dohodu o pracovní činnosti s Ústeckým krajem na pozici expert iniciativy Uhelné programy v transformaci.
S Krajskou zdravotní měla Marschallová dvě smlouvy. Podle jedné měla pracovat na 0,7 úvazku jako projektový manažer při přijímání opatření v souvislosti s pandemií koronaviru, včetně vakcinačních středisek. Podle druhé smlouvy, dohody o pracovní činnosti, se měla věnovat PR a komunikaci s médii. Dohoda byla na 20 hodin práce týdně. Na základě obou smluv měla dostávat celkem 130 tisíc korun měsíčně.
Marschallová nemusela sdělit, že má s krajem další smlouvy
Podle obžaloby při uzavření smluv zatajila, že v danou dobu má již uzavřeny další dvě smlouvy se zaměstnavatelem, kterým byl Ústecký kraj. Podle soudu nebylo povinností Marschallové toto sdělovat. „Vyplývá to mimo jiné ze zákoníku práce,“ uvedla Nagy. Důvodem je podle předsedkyně senátu to, že Ústecký kraj a Krajská zdravotní mají odlišnou náplň činnosti.
Na údajně nestandardní smlouvy upozornil tehdejší předseda představenstva Zetek. Obhájce Petr Vališ napadl v závěrečné řeči výpověď Zetka, právě on podle něj navrhl obsah smluv a Chodacki je poté za KZ podepsal. Předsedkyně trestního senátu v úterý řekla, že výpověď Zetka nebyla shledána za věrohodnou a soud má za to, že práci v KZ Marschallové nabídl právě Zetek, který určil i výši odměny.
Zetek podle Vališe lhal, když tvrdil, že nevěděl o uzavření smlouvy mezi Marschallovou a KZ. „On jí to zaměstnání nabídl, definoval pozici a definoval výši mzdy. To je křivé obvinění a budeme muset s tím nějakým způsobem naložit,“ uvedl Vališ. „Ty dva roky, co se kauza táhne, to bylo nepříjemné pro mnou rodinu, okolí. Můžu říci, že teď je to teprve pro mě úleva,“ řekla Marschallová.
Marschallová po zveřejnění případu skončila v březnu 2021 jako poradkyně hejtmana a rezignovala na funkci krajské místopředsedkyně ANO.
