Často s nepořízenou odcházejí rodiče autistických dětí z Vysočiny, kteří shánějí pomoc a podporu. Kraj trápí nedostatek psychologů, logopedů i asistentů. Mnohdy se nedaří sehnat ani zájmové kroužky, jejichž vedoucí by uměli s dětmi s poruchami autistického spektra pracovat.
Matka malého Vítka, který má poruchu autistického spektra, se dlouho ani nemohla dozvědět, co s jejím potomkem je. Bylo zjevné, že nemluví, má návaly vzteku a vyžaduje striktní organizaci, jenomže psychologové neměli čas a čekací lhůty byly dlouhé. Nakonec se diagnózu dozvěděla, ale co dál, stejně nebylo jasné.
„Ze začátku mi přišlo, že všechno je překážka. Všechno jsme si museli vyhledat aktivně sami,“ poukázala Eva Fialová. Nemohla třeba sehnat logopeda, který by byl ochotný pracovat s autistou, a když se začala poohlížet po centru rané péče, které jim poskytne podporu, nenašla v celém Kraji Vysočina nic.
Ve skutečnosti jedno integrační centrum existuje v Jihlavě, jenomže činnost podobných organizací nikdo nezaštiťuje, a tak je složité některé konkrétní nalézt. Jihlavské centrum Sasov založili rodiče, kteří měli podobné problémy, a pomoc pro děti s poruchami autistického spektra jim chyběla. „Máme odborné sociální poradenství. Díky té službě se dozvědí, jak vzdělávat svého potomka, na koho se dalšího obrátit kromě nás, když potřebují poradit. A pomáháme i s komunikací s úřady,“ shrnul zástupce ředitele centra Adam Zápotočný.
I ten, kdo se dozví o existenci integračního centra, však narazí, když se začne shánět po centru odlehčovacím. Málo je také zájmových kroužků, které by byly ochotné přijmout děti s autismem. I to je pro rodiče problém.
„Děti máte pořád u sebe. Dcerka třeba miluje hřiště a chtěla by být celé odpoledne na hřišti, ale my musíme vyřídit i jiné věci, třeba kolem domácnosti,“ popsala matka dívky s poruchou autistického spektra Lenka Varhaníková.
