Praha – Ministr životního prostředí v demisi Tomáš Podivínský (KDU-ČSL) zrušil stanovení průzkumného území v lokalitě Kraví hora na Žďársku. Znamená to, že geologický průzkum pro hlubinné úložiště radioaktivního odpadu v dohledné době nezačne. Ministr vyhověl občanským sdružením, která proti průzkumu protestují a odvolala se proti stanovení území.
O stanovení průzkumného území Kraví hora požádala Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) prostřednictvím státního podniku DIAMO – správa tak obešla slib daný obcím, že o průzkum nepožádá sama, nebudou-li to chtít. Ministerstvo průzkumné území na Kraví hoře stanovilo, ale ministr Podivínský ho nyní zrušil. „Rozpor rozhodnutí ministerstva s právními předpisy shledávám v tom, že ministerstvo se v rozhodnutí nevypořádalo se všemi námitkami odvolatelů, které tito odvolatelé uplatnili,“ vysvětlil Tomáš Podivínský.
„Rozhodnutí ministerstva životního prostředí vítáme. Je to vůbec první rozhodnutí po skoro 12 měsících, v kterém zástupci státu alespoň částečně vzali v potaz nesouhlas místních komunit se stanovením průzkumného území,“ uvedl Martin Schenk ze sdružení Nechceme úložiště Kraví hora. Občanská sdružení, která se proti stanovení průzkumného území odvolala, argumentovala především oním slibem SÚRAO, že o průzkum nepožádá, nebudou-li s ním souhlasit obce. Tuto podmínku schválila i vláda. Správa úložišť ale nakonec o průzkum požádala, byť to za ni formálně udělal podnik DIAMO.
Lokalita Kraví hora leží mezi obcemi Střítež, Moravecké Pavlovice, Bukov, Věžná, Sejřek a Milasín na Žďársku a Drahonínem a Olší na Tišnovsku. Stát obcím nabízí kompenzaci 8,7 milionu korun za každý rok průzkumu. Lidé z oblastí vytipovaných jako možná lokalita pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva – kterých je ještě šest – se ale bojí zničení krajiny při průzkumu a staví se proti. Referenda na Kraví hoře dopadla rozporuplně, například v Bukově bylo proti průzkumu 52 procent obyvatel, ve Stříteži naopak většina obyvatel jednání o průzkumu podpořila.
Úložiště odpadu by v Česku mělo fungovat od roku 2065. Vyhořelé palivo ze šesti jaderných bloků ČEZ se nyní ukládá do meziskladů. Ty ale přestanou stačit a všechny evropské země musí vybudovat sklad v hloubce 100 až 700 metrů pod povrchem.
