Průmyslová zóna v Bochoři nebude. Budoucnost bývalé vrtulníkové základny zůstává nejistá

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) po několika letech příprav odložilo záměr vybudovat v rozlehlém areálu bývalé vrtulníkové základny v Přerově-Bochoři strategickou průmyslovou zónu. Přípravu třísethektarového území provázely značné problémy například s pozemky či ochranou podzemní vody.

„Ministerstvo v současné době nepředpokládá realizaci strategické průmyslové zóny Bochoř a preferuje ponechání území jako rezervu pro další rozvoj,“ stojí ve zprávě, se kterou byla minulý týden seznámena vláda.

„Text plně vystihuje problematiku i stanovisko ministerstva průmyslu a obchodu, jakožto správce příslušného dotačního programu,“ řekla Miluše Trefancová z tiskového oddělení MPO.

Miliardový projekt provázely problémy

Projednání zprávy o přípravě a výstavbě strategické průmyslové zóny na letišti v Přerově-Bochoři, kde dříve sídlila vrtulníková základna, na jaře 2017 vláda odložila. Připravený materiál rozdělil zónu na tři části o celkové ploše 338 hektarů. Vznik průmyslového areálu měl stát 1,4 miliardy korun.

Vznik zóny byl ale spojen s několika problémy. Vyřešit by se musel převod nemovitostí na Olomoucký kraj, restituční nároky a to, že část území je v záplavové oblasti. Bývalá základna je navíc v ochranném pásmu pro vodní zdroj pro výrobu nápoje Hanácká kyselka.

Zóna měla být hotová už loni

„S ohledem na to, že vypořádání připomínek bylo nemožné, lokalita se jeví jako problematická a rovněž kraj nebyl v přípravě průmyslové zóny příliš aktivní, nebyla podána řádně žádost do příslušného dotačního programu,“ uvedlo ministerstvo dopravy.

Vláda stavbu průmyslové zóny v Přerově podpořila už před třemi lety s tím, že práce měly začít v roce 2017. Zóna podle vyjádření tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) měla být dokončena a připravena pro investory na konci roku 2018.

V případě zachování přerovského letiště měly vzniknout dvě rozvojové plochy o rozloze 220 a 117 hektarů. Počítalo se s tím, že severní část bývalé základny by měla být nabídnuta pro běžné průmyslové využití a jižní pro letecký průmysl. 

Projekt měl snížit nezaměstnanost na Přerovsku

Původně se počítalo s tím, že v Bochoři bude vybudováno civilní letiště. Společnost Regionální letiště Přerov, kterou založila přerovská radnice spolu se Zlínským a Olomouckým krajem, byla ale nakonec zrušena a skončila v likvidaci.

Nová průmyslová zóna by přinesla stovky nových pracovních míst, což by snížilo nezaměstnanost na Přerovsku, která v kraji patří mezi nejvyšší. Zatímco v celém kraji činil podíl nezaměstnaných v srpnu 2,6 procenta, tak na Přerovsku byl tři procenta. Tradičně je nejvyšší nezaměstnanost na Jesenicku, aktuálně 3,2 procenta. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Lidé na náhradu kloubu čekají až tři roky. Změnit to mají i roboti

Na výměnu kyčelního či kolenního kloubu čekají pacienti v tuzemsku i několik let. Některé nemocnice se proto snaží zrychlit operace pomocí robotických systémů, nových typů endoprotéz nebo multidisciplinárních postupů ERAS. Přestože moderní technologie mohou zlepšit přesnost výkonu a urychlit rekonvalescenci, jejich širší využití brzdí vysoké pořizovací náklady i kapacitní limity jednotlivých pracovišť.
před 43 mminutami

Soud uložil v kauze Stoka další tresty

Krajský soud v Brně uložil v korupční kauze Stoka Petru Liškutinovi, Michalu Unzeitigovi a Jiřímu Hosovi podmíněné a peněžité tresty. Soud jim schválil dohody o vině a trestu, které uzavřeli se státním zástupcem. Jedná se o další schválené dohody v kauze údajného ovlivňování zakázek v městské části Brno-střed. Všechny již schválené dohody jsou pravomocné.
před 2 hhodinami

Vodárny chystají od nového roku zdražení, v průměru o inflaci

Vodárny v těchto dnech zveřejňují ceníky na příští rok. Ve většině regionů vodné a stočné zvýší, v průměru o inflaci. Domácnosti to vyjde řádově na stokoruny ročně navíc.
před 3 hhodinami

Komora kvůli ubývajícím venkovským lékárnám žádá systémovou změnu

Z menších měst a obcí dál mizí lékárny, jejichž provoz je kvůli nastaveným podmínkám stále obtížnější. Ve velkých městech naopak přibývají především pobočky velkých řetězců. Hluk na Uherskohradišťsku je jednou z mála výjimek – po roce tam lékárnu znovu otevřeli. Česká lékárnická komora proto žádá systémové změny, díky kterým by se provoz lékáren vyplatil i v menších obcích. Podle ministerstva zdravotnictví se od příštího roku změní způsob bonifikací tak, aby lékárenská péče nebyla hrazena pouze podle ceny vydaných léků.
před 17 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 21 hhodinami

Podmínka za znásilnění pro muže ze Siřemi byla porušením zákona, rozhodl Nejvyšší soud

Krajský soud v Ústí nad Labem porušil zákon, když muži z Lounska uložil za znásilnění a omezování osobní svobody jen podmínku. Nejvyšší soud (NS) dal za pravdu stížnosti bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka (dříve za ODS). Muž později trestnou činnost opakoval, údajně v Siřemi věznil a znásilňoval další ženu. Výrok NS se však týká předešlého odsouzení a nemá bezprostřední důsledky. Za dané procesní situace totiž NS nemůže verdikt zrušit.
před 21 hhodinami

ODS ukončila členství odcházejícím zastupitelům z jihu Čech. Podle Kuby je to nešťastné

Vedení ODS fakticky ukončilo členství jihočeským a českobudějovickým zastupitelům, kteří již dříve oznámili, že stranu opustí. Končí na základě veřejné deklarace odchodu, řekl místopředseda občanských demokratů Martin Kupka. Ve straně tak skončili mimo jiné jihočeský hejtman Martin Kuba nebo českobudějovická primátorka Dagmar Škodová Parmová. Celkem jde o třicet krajských a čtrnáct českobudějovických zastupitelů zvolených za ODS. Všichni chtějí vstoupit do nového hnutí, které právě Kuba připravuje.
před 23 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...