Projekty brněnské hvězdárny jsou ambiciózní a úspěšné. Teď chce na oběžnou dráhu vypustit vlastní družici

Brněnská hvězdárna má za sebou rekordní rok. Loni ji navštívilo 170 tisíc lidí, nejvíc za 65 let její existence. Návštěvníky lákala nejen na pozorování, ale také do digitálního planetária, na 3D představení a obří lunalón (model Měsíce). V dalších letech se chce také víc věnovat i výzkumu. Připravuje například vlastní družici.

Rekordní návštěvnost v loňském roce překvapila i samotného ředitele brněnské hvězdárny Jiřího Duška. „Těžko říct, který počin loňského roku můžeme považovat za nejlepší. Uskutečnily se Dny jihomoravské kosmonautiky, největší evropská přehlídka filmů pro digitální planetária, náš obří lunalón, festival vědy, světová premiéra 3D představení Příběh nekonečných poutníků nebo stroj času,“ řekl. Hvězdárna chce letos úspěch takzvaného lunalónu zopakovat. K obřímu nafukovacímu modelu Měsíce přibude model Země.

Loni nabídla hvězdárna s planetáriem přes sedmnáct set pořadů včetně šesti premiér. Nejoblíbenějším školním pořadem byly Planety - Cesta Sluneční soustavou, kterou vidělo přes šestnáct tisíc dětí. Nejoblíbenější pořad veřejnosti byl právě Příběh nekonečných poutníků, který vidělo jedenáct tisíc návštěvníků.

Z hvězdárny se stalo moderní multivizuální centrum

Hvězdárna oslavila loni pětašedesát let existence. „Za tu dobu prošla obrovskou změnou. Díky rozsáhlé rekonstrukci se z ní v posledních deseti letech stalo moderní multivizuální centrum světové úrovně, které spojuje poznatky z vědy a umění a umí je srozumitelnou a zároveň velmi přitažlivou formou předávat malým i velkým zájemců o vesmír ve všech jeho podobách,“ řekla primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS).

  • Brněnská hvězdárna byla otevřena 16. října 1954. Tehdy měla podobu jedné kopule s menším dalekohledem
  • K první větší proměně došlo v roce 1959, kdy byla dostavěna budova s přednáškovým sálem, pozorovatelnou a projekčním planetáriem
  • Spojením hvězdárny a planetária došlo již v šedesátých letech 20. století k vytvoření unikátní kombinace velmi specifických astronomických zařízení
  • Na začátku osmdesátých let 20. století bylo rozhodnuto o rozšíření budovy. Oficiálního otevření se velké planetárium dočkalo teprve v říjnu 1991
  • Od roku 2005 se začala chystat proměna městské hvězdárny a planetária v multivizuální centrum
  • V letech 2010 a 2011 prošla Hvězdárna a planetárium Brno výraznou rekonstrukcí v tzv. funkcionalistickém stylu. V roce 2013 zprovoznila hybridní planetárium a v roce 2018 jedinečné planetárium s tzv. stereoskopickou projekcí ve vysokém rozlišení. Podobně vybavené projekční sály jsou v Evropě jen ve Varšavě a Hamburku

Družice by mohla začít obíhat Zemi už za rok

Plány hvězdárny jdou dál. Chce spolupracovat s brněnskými profesionály z kosmického průmyslu a postavit a na oběžnou dráhu nechat vynést vlastní družici. „Je to proto, že chceme podpořit technické vzdělávání ve školách, ať už středních, nebo na vysokých školách, protože satelit budou právě pod dohledem odborníků stavět vysokoškolští studenti,“ vysvětlil Jiří Dušek. Družice by mohla začít kolem Země obíhat už v roce 2021 či 2022.

Vzdělávací záběr má být široký. Děti z mateřských škol by měly navrhovat název družice, děti ze základních škol vymýšlet logo. Marek Marušin studuje v Brně čtvrtým rokem informatiku a i on má nápad na výzkum, který by brněnská družice mohla nést. „Umím si představit, že těchto setů by bylo ve vesmíru víc. Družice by mezi sebou komunikovaly a my bychom chtěli přímo z vesmíru tato data zpracovávat,“ popsal student. Prakticky by to podle něj mohlo třeba zlepšit šifrování satelitních telefonů.

Brněnská hvězdárna a planetárium má přes dvacet zaměstnanců, v sezoně s brigádníky může být ale počet lidí až kolem padesáti. Organizace ročně hospodaří asi s třiceti miliony korun.