Projekty brněnské hvězdárny jsou ambiciózní a úspěšné. Teď chce na oběžnou dráhu vypustit vlastní družici

Brněnská hvězdárna má za sebou rekordní rok. Loni ji navštívilo 170 tisíc lidí, nejvíc za 65 let její existence. Návštěvníky lákala nejen na pozorování, ale také do digitálního planetária, na 3D představení a obří lunalón (model Měsíce). V dalších letech se chce také víc věnovat i výzkumu. Připravuje například vlastní družici.

Rekordní návštěvnost v loňském roce překvapila i samotného ředitele brněnské hvězdárny Jiřího Duška. „Těžko říct, který počin loňského roku můžeme považovat za nejlepší. Uskutečnily se Dny jihomoravské kosmonautiky, největší evropská přehlídka filmů pro digitální planetária, náš obří lunalón, festival vědy, světová premiéra 3D představení Příběh nekonečných poutníků nebo stroj času,“ řekl. Hvězdárna chce letos úspěch takzvaného lunalónu zopakovat. K obřímu nafukovacímu modelu Měsíce přibude model Země.

Loni nabídla hvězdárna s planetáriem přes sedmnáct set pořadů včetně šesti premiér. Nejoblíbenějším školním pořadem byly Planety - Cesta Sluneční soustavou, kterou vidělo přes šestnáct tisíc dětí. Nejoblíbenější pořad veřejnosti byl právě Příběh nekonečných poutníků, který vidělo jedenáct tisíc návštěvníků.

Z hvězdárny se stalo moderní multivizuální centrum

Hvězdárna oslavila loni pětašedesát let existence. „Za tu dobu prošla obrovskou změnou. Díky rozsáhlé rekonstrukci se z ní v posledních deseti letech stalo moderní multivizuální centrum světové úrovně, které spojuje poznatky z vědy a umění a umí je srozumitelnou a zároveň velmi přitažlivou formou předávat malým i velkým zájemců o vesmír ve všech jeho podobách,“ řekla primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS).

  • Brněnská hvězdárna byla otevřena 16. října 1954. Tehdy měla podobu jedné kopule s menším dalekohledem
  • K první větší proměně došlo v roce 1959, kdy byla dostavěna budova s přednáškovým sálem, pozorovatelnou a projekčním planetáriem
  • Spojením hvězdárny a planetária došlo již v šedesátých letech 20. století k vytvoření unikátní kombinace velmi specifických astronomických zařízení
  • Na začátku osmdesátých let 20. století bylo rozhodnuto o rozšíření budovy. Oficiálního otevření se velké planetárium dočkalo teprve v říjnu 1991
  • Od roku 2005 se začala chystat proměna městské hvězdárny a planetária v multivizuální centrum
  • V letech 2010 a 2011 prošla Hvězdárna a planetárium Brno výraznou rekonstrukcí v tzv. funkcionalistickém stylu. V roce 2013 zprovoznila hybridní planetárium a v roce 2018 jedinečné planetárium s tzv. stereoskopickou projekcí ve vysokém rozlišení. Podobně vybavené projekční sály jsou v Evropě jen ve Varšavě a Hamburku

Družice by mohla začít obíhat Zemi už za rok

Plány hvězdárny jdou dál. Chce spolupracovat s brněnskými profesionály z kosmického průmyslu a postavit a na oběžnou dráhu nechat vynést vlastní družici. „Je to proto, že chceme podpořit technické vzdělávání ve školách, ať už středních, nebo na vysokých školách, protože satelit budou právě pod dohledem odborníků stavět vysokoškolští studenti,“ vysvětlil Jiří Dušek. Družice by mohla začít kolem Země obíhat už v roce 2021 či 2022.

Vzdělávací záběr má být široký. Děti z mateřských škol by měly navrhovat název družice, děti ze základních škol vymýšlet logo. Marek Marušin studuje v Brně čtvrtým rokem informatiku a i on má nápad na výzkum, který by brněnská družice mohla nést. „Umím si představit, že těchto setů by bylo ve vesmíru víc. Družice by mezi sebou komunikovaly a my bychom chtěli přímo z vesmíru tato data zpracovávat,“ popsal student. Prakticky by to podle něj mohlo třeba zlepšit šifrování satelitních telefonů.

Brněnská hvězdárna a planetárium má přes dvacet zaměstnanců, v sezoně s brigádníky může být ale počet lidí až kolem padesáti. Organizace ročně hospodaří asi s třiceti miliony korun. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Provoz metra mezi Holešovicemi a stanicí Pražského povstání tři hodiny stál

Souprava pražského metra ve stanici Hlavní nádraží srazila ve středu večer člověka, který na místě zemřel. Kvůli nehodě se zastavil provoz metra na lince C mezi stanicemi Nádraží Holešovice a Pražského povstání, vyplývá z informací pražské zdravotnické záchranné služby a Dopravního podniku hlavního města Prahy (DPP). Podle webu podniku byl provoz obnoven ve 20:50.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud uložil Březinovi čtrnáctiletý trest v lihové kauze

V lihové kauze celníků uložil ve středu zlínský krajský soud Radku Březinovi souhrnný trest čtrnáct let vězení a propadnutí celého majetku. Podstatnou část trestu vězení si odpykal už dříve v hlavní větvi lihové kauzy, v níž soudy organizátorovi obchodů s nezdaněným lihem v minulosti uložily trest třinácti let. Z něj si před nedávným podmíněným propuštěním odpykal dvanáct let a sedm měsíců.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Část peněz ze sbírky na pomoc obyvatelům Stebna po bouři propadla kraji

Před čtyřmi lety se obcí Stebno na Lounsku přehnala ničivá bouře, která místním způsobila škody za desítky milionů korun. Na pomoc zasaženým zřídila obec veřejnou sbírku, vybralo se 21 milionů. Peníze z ní ale nedokázala utratit, část tak propadla Ústeckému kraji. Některým místním by přitom peníze pomohly – své domy totiž stále dávají dohromady.
před 4 hhodinami

Vltava má málo vody, uzavírá se plavební komora Kořensko

Sucho postupující Českem je vidět už na nádrži Orlík, kde výrazně klesá hladina několik dní v řadě – od pondělí o půl metru. Uzavírá se tak plavební komora Kořensko u Týna nad Vltavou. Vodohospodáři už totiž nemůžou garantovat bezpečnou hloubku pro všechny lodě.
před 4 hhodinami

Soud zamítl žalobu společnosti EDF, která napadla tendr na dostavbu Dukovan

Krajský soud v Brně zamítl žalobu francouzské společnosti EDF proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) o tendru na stavbu nových bloků v Jaderné elektrárně Dukovany. ÚOHS zamítl námitky společnosti EDF na postup ve veřejné soutěži. Strany mohou rozsudek napadnout kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před čtyřmi lety jižní Moravu zasáhlo ničivé tornádo

Přírodní katastrofa na jihu Moravy před čtyřmi lety vzala životy šesti lidem a zničila zhruba 1600 budov. Většina je již opravená, ale dělníci stále pracují například na hodonínském domovu pro seniory. Stavba je nyní bezpečnější. Přibude také fotovoltaická elektrárna, takže provoz bude úspornější. V dalších zasažených obcích vrcholí opravy, například Moravská Nová Ves dokončuje knihovnu.
24. 6. 2025

Řidič kamionu na Olomoucku rozdal zdarma náklad, pak v afektu zničil samoobsluhu

Olomoučtí policisté v sobotu v podvečer zadrželi sedmačtyřicetiletého muže, který zřejmě v opilosti zdemoloval prodejnu smíšeného zboží v Pňovicích. Kromě zboží a vybavení samoobsluhy poničil také tři venku zaparkovaná auta. Zastavila ho až přivolaná policejní hlídka. Škoda dosahuje více než půl milionu korun.
24. 6. 2025

Reportéři ČT: Na liberecké radnici se prý rozrostl „ucelený systém korupce“

Vyostřená zastupitelstva a hádky o to, kdo co vlastně zavinil a kdo by za to měl nést zodpovědnost. Tak to v poslední době občas vypadá na liberecké radnici. Policie pokračuje ve vyšetřování případu, v rámci kterého politici údajně ovlivňovali rozhodování ve prospěch některých firem. Loni musel ve funkci skončit náměstek primátora za ODS. Nedávno policie obvinila dalšího náměstka primátora zvoleného za ANO. A také musel skončit. Pro Reportéry ČT točil Petr Vodseďálek.
24. 6. 2025
Načítání...