Vědci chystají první společnou česko-slovenskou družici. Vývoj bude koordinovat Brno

Hvězdárna a planetárium Brno bude za českou stranu koordinovat vytvoření prvního společného česko-slovenského nanosatelitu s názvem CScube. Družice by mohla začít kolem země obíhat už v roce 2021 či 2022. Oznámili to zástupci hvězdárny a slovenského občanského sdružení Slovak Organization for Space Activities (SOSA).

„Vytvoříme umělou družici o rozměrech deset krát deset krát třicet centimetrů. I s takto malým zařízením lze na oběžné dráze dělat mnoho věcí. Na jednu stranu bude experimentální, záleží na tom, jaké experimenty vymyslíme. Ale některé už máme v zásobě, například měření gama záblesků přicházejících z vesmíru, což je oblast, na níž spolupracujeme s Masarykovou univerzitou,“ uvedl ředitel Hvězdárny a planetária Jiří Dušek.

Cena do třiceti milionů

Nanosatelity podle Duška už nyní zabezpečují důležité služby a vědecké aktivity a jejich důležitost poroste. Vytvoření, vybavení a vynesení na oběžnou dráhu není u těchto družic zdaleka tak nákladné jako u velkých satelitů.

„Předpokládáme náklady mezi deseti a 30 miliony korun, už máme neformální příslib od soukromých firem i českého státu. Společnosti se ale nemusejí podílet jen finančně, podpora může být i technologického rázu, pokud nám například dají k dispozici své testovací zařízení,“ doplnil Dušek.

Slovenská strana už s vypuštěním nanosatelitu zkušenosti má. „Díky SKcube se podařilo získat velký objem dat, který budou vědci analyzovat ještě několik let,“ uvedl Matej Poliaček ze společnosti Spacemanic, která se bude na tvorbě satelitu podílet.

Do projektu chtějí organizátoři zapojit i děti od mateřských školek po studenty vysokých škol. „Děti v mateřských školách mohou vymýšlet název, děti na základních školách mohou navrhnout vizuál a logo a středoškolští a vysokoškolští studenti se mohou podílet přímo na konstrukci satelitu,“ uvedl Dušek. Projekt má povzbudit zájem mladých lidí o vědu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
před 13 hhodinami

Drobné dary, velké dopady. Studie popsala, jak lékaře ovlivňují farmaceutické firmy

Lékaři se často setkávají s nejrůznějšími dárky od firem, které podnikají v lékovém průmyslu. Vědci teď prostudovali všechny dostupné důkazy, aby zjistili, jak moc se to projevuje na předepisování léků.
před 15 hhodinami

Vítězné video v prestižní soutěži vytvořila AI. Organizátoři změnili žebříček

Podvod. To bylo slovo, které se často opakovalo v komentářích, jakmile byly zveřejněny výsledky soutěže Nikon Small World in Motion. Experti upozorňovali, že pohyby na vítězném videu nejsou přirozené, neodpovídají jejich zkušenostem, a naopak působí, jako by ho vytvořila umělá inteligence (AI). Po upozornění ze strany vědců organizátoři vítězné video stáhli.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.