Vědci chystají první společnou česko-slovenskou družici. Vývoj bude koordinovat Brno

Hvězdárna a planetárium Brno bude za českou stranu koordinovat vytvoření prvního společného česko-slovenského nanosatelitu s názvem CScube. Družice by mohla začít kolem země obíhat už v roce 2021 či 2022. Oznámili to zástupci hvězdárny a slovenského občanského sdružení Slovak Organization for Space Activities (SOSA).

„Vytvoříme umělou družici o rozměrech deset krát deset krát třicet centimetrů. I s takto malým zařízením lze na oběžné dráze dělat mnoho věcí. Na jednu stranu bude experimentální, záleží na tom, jaké experimenty vymyslíme. Ale některé už máme v zásobě, například měření gama záblesků přicházejících z vesmíru, což je oblast, na níž spolupracujeme s Masarykovou univerzitou,“ uvedl ředitel Hvězdárny a planetária Jiří Dušek.

Cena do třiceti milionů

Nanosatelity podle Duška už nyní zabezpečují důležité služby a vědecké aktivity a jejich důležitost poroste. Vytvoření, vybavení a vynesení na oběžnou dráhu není u těchto družic zdaleka tak nákladné jako u velkých satelitů.

„Předpokládáme náklady mezi deseti a 30 miliony korun, už máme neformální příslib od soukromých firem i českého státu. Společnosti se ale nemusejí podílet jen finančně, podpora může být i technologického rázu, pokud nám například dají k dispozici své testovací zařízení,“ doplnil Dušek.

Slovenská strana už s vypuštěním nanosatelitu zkušenosti má. „Díky SKcube se podařilo získat velký objem dat, který budou vědci analyzovat ještě několik let,“ uvedl Matej Poliaček ze společnosti Spacemanic, která se bude na tvorbě satelitu podílet.

Do projektu chtějí organizátoři zapojit i děti od mateřských školek po studenty vysokých škol. „Děti v mateřských školách mohou vymýšlet název, děti na základních školách mohou navrhnout vizuál a logo a středoškolští a vysokoškolští studenti se mohou podílet přímo na konstrukci satelitu,“ uvedl Dušek. Projekt má povzbudit zájem mladých lidí o vědu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Loňská mořská vlna veder postihla oblast pětkrát větší než Austrálie

Světová meteorologická organizace zveřejnila výsledky měření teplot v Tichomoří. Podle dat se tam stále silněji projevovaly dopady klimatických změn.
9. 6. 2025

Peru výrazně zmenšilo chráněnou plochu na planině Nazca

Peruánská vláda téměř o polovinu zmenšila chráněné území kolem záhadných obřích obrazců, takzvaných geoglyfů, na planině Nazca, které jsou od roku 1994 zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jejichž stáří se odhaduje na dva tisíce let. Za tento krok čelí kabinet kritice od archeologů, kteří se obávají, že památku ohrozí těžaři. Ti už v oblasti Nazca na jihu Peru řadu let nelegálně působí.
9. 6. 2025

Červi staví věže z vlastních těl, mohou tak i vzlétnout

Hlístice jsou prastará skupina tvorů, kteří připomínají červy. Patří mezi ně například roupi, tasemnice nebo škrkavky, ale také mnohem menší červíci. Němečtí biologové teď poprvé popsali, že jeden druh hlístic, hádě Caenorhabditis, dokáže něco, co u nich nikdy dříve v přírodě nepozorovali. Splétají svá těla tak, že z nich umí postavit věž, kterou pak využijí k tomu, aby překonávali překážky.
9. 6. 2025

Lidi s depresí by mohla již brzy vytáhnout „ze dna“ i psychedelika

V Česku aktuálně chybí některá antidepresiva včetně přípravku Anafranil. Ten pomáhá i pacientům se záchvaty paniky, fóbiemi či obsedantně-kompulzivní poruchou. Lidí s duševními obtížemi přibývá, brzy se jim ale mohou otevřít nové možnosti. Poslanci totiž schválili léčbu pomocí psilocybinu – halucinogenní látky, která se vyskytuje v lysohlávkách. Substance některým pacientům pomáhá v tuzemsku už nyní v rámci různých studií.
9. 6. 2025
Načítání...