Západní/jižní Čechy – Začaly zápisy do první třídy. Ve stovkách vesnic se znovu rozhodují, zda zrušit, nebo zachovat základní školu. Dětí je málo a rodiče je raději vozí do nejbližších měst. Některé vesnické školy nedají dohromady peníze na platy učitelů. Tam, kde je chtějí udržet, musí připlatit radnice.
V Libé na Chebsku, kde žije 700 obyvatel, chodí do místní malotřídky 22 dětí. Starosta Libé Lubomír Švec upřesnil, že provoz školy stojí 400–450 tisíc korun ročně. Nejčastější důvody, proč připlatit a udržet školičku, je podle ředitelky ZŠ a MŠ v Libé Marie Sirakové fakt, že děti raději chodí do své školy, než aby někam dojížděly.
Stanislav Červenka z Milče u Nepomuku je ředitelem a jediným učitelem místní jednotřídky. V případě potřeby zastane i jiné profese. Říká, že z normativů na žáka tak bohatě vydělá na sebe i na plat uklízečky a kuchařky. Podle jeho slov školu podržel starosta.
Ve Věžnici u Havlíčkova Brodu říkají, že mají zřejmě nejmenší školu v Česku. Školu se sedmi žáky ale chtějí zachovat stůj co stůj. Obec to stojí 400 tisíc korun ročně. To je tolik, kolik vydělá z provozu větrných elektráren, které se tam staví. Při letošním zápisu zaplatí prý i motivační příspěvek za každého prvňáka. Rodiče dostanou pět tisíc korun.
Statistika hovoří za vše
V roce 1995 bylo na území Česka 4 212 škol. V roce 2008 jich bylo 3 688 – tedy úbytek 597 škol. Nelze však opomenout také slučování škol ve městech. Problémy venkovských škol nespočívají jen v tom, že je málo dětí. Hodně rodičů jezdí do zaměstnání do města a mnoho si jich myslí, že dětem dá velká městská škola víc než venkovská malotřídka.
Kateřina Trnková z Ústavu pedagogických věd FF MU Brno však informovala, že velkou výhodou malotřídek je sociální prostředí. Mají prý méně kázeňských potíží a vyskytuje se v nich méně psychopatologických jevů.
S malým počtem žáků se potýkají i jižní Čechy
Existenci bývalé malotřídky v Zálší u Veselí nad Lužnicí dnes připomíná letopočet napsaný na třídní tabuli. V minulém školním roce po 17 letech místní škola natrvalo uzamkla dveře. Starostka Zálší Zuzana Picmausová říká, že vzhledem k poklesu žáků by obec náklady na provoz školy neutáhla. Ten stál ročně 300 tisíc korun.
Pro obec s 290 obyvateli je to zhruba třetina rozpočtu. Školu každý rok navštěvovalo v průměru deset dětí, v loňském školním roce ale k zápisu nepřišel nikdo. Rodiče dali přednost školám ve Veselí nad Lužnicí. Záměr pronajmout bývalé školní prostory obci nevyšel. Její vedení proto přišlo s vlastní myšlenkou – vytvořit muzeum školství na venkově, jak upřesnila starostka Picmausová.
V kraji dočasně přerušily činnost ještě dvě malotřídky v Bohumilicích a Horní Pěně. Pokud ale v příštím školním roce bude dostatek dětí, dveře tu opět otevřou.
