Před sto lety začalo město Horní Planá na Českokrumlovsku používat svůj český název, do té doby se jmenovalo Oberplan. Souviselo to s tím, že drtivou většinu obyvatel tvořilo německy hovořící etnikum. V současnosti v rozlehlém katastru Horní Plané žijí už jen tři německé rodiny. Město se neustále snaží propojovat obě národnosti, při té příležitosti ve středu odhalilo pamětní lavičky rakouského spisovatele Adalberta Stiftera a českého literáta Iva Nového, kteří v Horní Plané tvořili.
„Adalbert Stifter věnoval svůj román Vítek městu Praha. To znamená, že pro něj národnostní otázka nebyla tím, co by ho trápilo. Spíš naopak chtěl posilovat vzájemné vazby. A my chceme přes oba dva literáty most mezi národy utužit a to propojení ještě posílit,“ řekl starosta Horní Plané Jiří Hůlka (nestr.).
Obyvatele na většině míst Šumavy tvořili až prakticky do poloviny 20. století z větší části Němci. Například při sčítání v roce 1930 v Horní Plané žilo 1598 obyvatel. Pouze však 34 z nich byli Češi. Celkem v tehdejším Československu z 10,5 milionu obyvatel představovali Němci téměř třetinu.
Němci i Češi často patřili do jedné rodiny
„Národnostní otázka byla problematizována politickou reprezentací, a to jak německou, tak českou. Dělo se tak už v průběhu druhé poloviny 19. století. Obyčejní lidé však měli hlavně své obyčejné každodenní starosti o obživu, a to bez rozdílu národnosti. Stýkali se spolu jako sousedé a stejně tak měli své sousedské spory. Mladí lidé se navzájem seznamovali, smíšená manželství nebyla výjimkou,“ uvedla Lenka Hůlková z Jungbauerova šumavského vlastivědného spolku.
Zásadní změna ve struktuře obyvatelstva nastala po druhé světové válce. Z tehdejšího Československa bylo vysídleno téměř 2,2 milionu německých obyvatel. V případě šumavských obcí a měst šlo až o devadesát procent původní populace.
Omezené kontakty
V Horní Plané v současnosti žije více než 2200 obyvatel. Většinou jde o potomky rodin, které se sem za posledních několik desítek let přistěhovaly. Hůlka uvedl, že na počátku 90. let se ve městě často konala setkání bývalých německých rodáků. „Ale od té doby uplynulo už skoro 30 let. A rodáci už téměř nežijí a kontakt s jejich potomky je v poslední době i kvůli koronaviru velmi omezený,“ řekl Hůlka.
Lavičky Adalberta Stiftera a Iva Nového, které město ve středu odhalilo, nabízejí výhled na Šumavu a lipenskou přehradu. „Každý Čech, Němec i Rakušan zde nyní může spočinout a kochat se krásami lipenské a šumavské krajiny. Máme všichni velkou radost, že se to děje právě v čase pocovidového rozvolnění, kdy se můžeme těšit na nadcházející turistickou sezonu,“ řekl předseda Turistického spolku Lipenska Jiří Mánek.
