Před pětačtyřiceti lety došlo na zřejmě nejnáročnější stěhování v moderních českých dějinách. Po několikaletých přípravách byl v Mostě přestěhován kostel Nanebevzetí Panny Marie. Původně měl, podobně jako zbytek starého města, ustoupit těžbě uhlí, tlak památkářů ho ale pomohl zachránit.
Před 45 lety ujel kostel v Mostě své zkáze. 840 metrů urazil za necelý měsíc
Na místě mosteckého kostela stávala nejprve raně gotická bazilika. Poté, co ji v roce 1515 zničil požár, byl vystavěn kostel v pozdně gotickém stylu. Během následujících čtyř staletí proběhla řada dílčích oprav a úprav, které ovlivňovala nejprve renesance a později barokní sloh.
Tři centimetry za minutu
Když se Mostecko začalo měnit vlivem těžby uhlí, měl být i kostel srovnán se zemí. Odborná veřejnost se ale proti jeho zboření postavila, protože takový svatostánek byl v zemi svého druhu jediný. Ze dvou variant, jak kostel přestěhovat, nakonec zvítězil nápad ponechat historickou stavbu v celku. Rozebrání a následné složení by totiž znamenalo podstatné snížení památkové hodnoty.
A tak byl 60 metrů dlouhý, 31 metrů široký a 30 metrů vysoký kostel vyztužen ocelovou konstrukcí, aby mohl být po kolejích přesunut o zhruba 840 metrů. Se zdviháním a nakládáním se začalo v polovině září, samotný přesun byl zahájen na konci měsíce. Kostel se posunoval ve dne i v noci rychlostí nejvýše 3,2 centimetru za minutu, z důvodu sklonu trati měl dokonce brzdy. Do cíle dorazil 27. října ráno.
Akce stála na tehdejší dobu astronomických 150 milionů korun. Mostecký kostel měl štěstí. Kvůli uhlí se tehdy bouralo běžně, k zemi šlo na sedmdesát vesnic. Kdyby se starý Most zachoval, byl by přitom podle historiků dnes památkovou hodnotou srovnatelný s Českým Krumlovem.
Otočený, přesto vysvěcený
Po přestěhování čekalo kostel restaurování, zpřístupněn byl znovu až v roce 1988, od roku 2010 je národní kulturní památkou. Každý rok si ho prohlédne na patnáct tisíc lidí, zájem nedávno zvýšil seriál České televize Most!.
„Opět chodí návštěvníci, kteří jsou skálopevně přesvědčení, že kostel není vysvěcený, protože nestojí oltářem na východ. Dostal ale tenkrát výjimku,“ podotýká zástupkyně kastelánky Zuzana Klimplová. Při přesunu po obloukové dráze byla církevní stavba totiž natočena, oltář proto směřuje na jih, přestože tradiční je orientace k východní straně, tedy směrem ke Svaté zemi.
Stěhování gotického kostela je zapsáno v Guinnessově knize rekordů jako přeprava nejtěžšího předmětu po kolejích. I s ocelovou výztuhou a podvozkem vážil zhruba dvanáct tisíc tun. Kdyby zůstal na svém místě, stál by dnes na břehu nového jezera, které vzniklo zatopením hnědouhelného dolu.