V ochranné zóně u Národního parku Podyjí by mohly vzniknout desítky kilometrů polních cest. Správa parku vytipovala třicet míst, kde by to bylo možné. Cesty vnáší do krajiny nejen pestrost, protože rozdělují velké lány polí, ale také pomáhají zadržovat vodu v krajině.
Polní cesty pomohou zadržet vodu v krajině. V Podyjí jich plánují desítky kilometrů
Jedna z nových cest v polní krajině vznikla letos na jaře například v blízkosti Konic. Měří zhruba osm set metrů a umožňuje procházku lidem z nedalekého okolí. Zároveň se napojuje na další cesty do Nového Šaldorfu.
„Po několika letech příprav a jednání s místními zemědělci se v letošním roce konečně podařilo záměr prosadit. Agrodružstvu Nový Šaldorf patří velký dík za vstřícnost i jednoduchou úpravu cesty při jejím zřízení. Cesta by ale nevznikla, kdyby se správě parku nepodařilo vykoupit vhodné pozemky v polních lánech do státního vlastnictví,“ řekl Robert Stejskal ze správy národního parku.
Ne každou cestu se podaří prosadit
Správa národního parku Podyjí se o zakládání polních cest snaží dlouhodobě, ale prosadit se podaří jen málokterá. Záměry naráží především právě na majetkové poměry.
„Je tu velký kontrast mezi národním parkem, kde je území přírodně bohaté, a ochranným pásmem, kdy v některých katastrech ani není poznat rozdíl mezi ním a krajinou, která není chráněna nijak. Přitom ochranné pásmo by mělo být ukázkou, jak zemědělství může fungovat v souladu s přírodou,“ poznamenal Stejskal.
Každý takový prvek, jako je polní cesta, podle něj na sebe může vázat vodu a udržet ji v krajině. A pokud je těchto prvků v krajině dostatek, byť malých, může to mít velký vliv na celek – včetně vodního režimu. „Kolem cesty vznikají travnaté meze, může se tam vysadit alej. Na cestě se často usídlují různí živočichové, třeba samotářské včely, brouci, útočiště tam nacházejí denní motýli. A to jen na tom úzkém proužku přírodního prvku uprostřed polních lánů, které jsou pro život víceméně sterilní,“ vysvětlil.
Národní park Podyjí je s rozlohou 63 kilometry čtvereční nejmenší ze čtyř českých národních parků a jediný na Moravě. Vznikl v roce 1991. Spolu s Lednicko-valtickým areálem patří k nejnavštěvovanějším místům Jihomoravského kraje, je oblíbený pro možnosti pěší a cyklistické turistiky.