Silničáři začali bourat chátrající betonový podjezd v Ludkovicích na Zlínsku. Postaven byl v roce 1940 a původně měl stát pod silnicí ze Zlína do Luhačovic na Zlínsku, takzvanou Baťovou dálnicí. Ta ale nakonec nikdy dokončena nebyla. Stavební firma k demolici využívá tři bagry s hydraulickými bouracími kladivy a hydraulickými nůžkami, uvedl ředitel Ředitelství silnic Zlínského kraje (ŘSZK) Bronislav Malý.
Podjezd pod nedokončenou Baťovou dálnicí jde k zemi. Zmizí do tří dnů
1 minuta
Události: Ve Zlínském kraji silničáři zbourali raritní podjezd
„Jde to celkem dobře. Beton je bez výztuží, zatím. Myslím si, že do tří dnů by firma měla objekt zbourat. Samozřejmě souběžně bude probíhat i odvoz materiálu, je to asi čtyři tisíce tun. Počítáme s tím, že ho bude firma recyklovat,“ řekl k postupu prací Malý. Přesto, že demolice by měla trvat jenom pár dnů, bude silnice uzavřena až do konce srpna, i ta totiž projde opravou.
V příštím týdnu by podle Malého měla pokračovat rekonstrukce vozovky silnice třetí třídy z Ludkovic do Biskupic, která pod mostem vede. Chystá se i dostavba chodníku, který dosud před podjezdem z obou stran končil.
Demolice podjezdu v Ludkovicích
Na demolici se v pondělí ráno přišla podívat spousta místních. „Je to takové smutné podívání. Já už jsem tady 55 roků a od té doby to tady pořád je se mnou. A najednou to zmizí. Byla to taková dominanta Ludkovic,“ řekla obyvatelka obce Zdeňka Žmolíková. To, že se podjezd musí zbourat, ale chápe. „Je to popraskané, teče z toho voda, je to nebezpečné,“ dodala.
Zbytečná stavba
O demolici podjezdu rozhodli zastupitelé Zlínského kraje už před dvěma lety. „Stavba je v havarijním stavu. Opadávají z ní betonové kusy, navíc je v úseku mostu přerušený chodník. Kousek od mostu je školka, chodí tudy maminky s kočárky, s dětmi, je to velmi nebezpečné místo,“ řekl náměstek hejtmana Radek Doležel (ANO).
O rozhodnutí o odstranění stavby požádalo právě ŘSZK na základě kontroly podjezdu, která ukázala, že je ještě v horším stavu, než se předpokládalo. „Je to nedostavěný most, byla postavena jenom klenba a mostní závěry bez jakékoliv izolace. Její absence zapříčinila, že do objektu zatékalo, v zimě voda zamrzala a ve spárách se pak objevovaly hlavní kaverny,“ uvedl Malý. Dodal také, že demolice bude stát zhruba šest milionů korun.
Navíc stavba podle Doležela dopravně nedává žádný smysl. Dalším problémem jsou také vysoké finanční částky, které musel kraj do údržby investovat. To všechno tak nakonec vedlo k tomu, že hejtmanství rozhodlo o demolici.
9 minut
Studio 6: Demolice takzvaného Baťova podjezdu v Ludkovicích na Zlínsku
Baťova dálnice, která nikdy nevznikla
Jako Baťova dálnice bývá nejčastěji označován meziválečný plán podnikatele Jana Antonína Bati na silniční propojení Československa ze západu na východ. Stejně je ale přezdívána i chystaná silnice ze Zlína do Luhačovic. V krajině po ní jsou patrné některé pozůstatky, především pak u Ludkovic, kde stojí ještě jeden menší nadjezd, nebo na okraji Zlína.
Ovšem nejvýraznějším pozůstatkem je právě bouraný podjezd, který měl pod takzvanou dálnicí vést a dnes mohl podle Petra Kopčila, ředitele Nadačního fondu Jana Antonína Bati, sloužit jako další turisticky atraktivní místo z Baťovské éry. Respektuje však názor odborníků, že je ve špatném stavu. „Je to něco, co nemůžeme podceňovat,“ vysvětlil.
Plán J. A. Bati na rozvoj dopravních infrastruktur
Bourání mostu ho však mrzí. „Trošku nadneseně říkám: A co bude příště? Karlštejn? Protože kdybychom dávali na jakési rovnítko obecný názor, že stavba neslouží svému účelu, to znamená, že už tam nikdy žádná dálniční síť nebo silnice nepovede, a že je tedy zbytečná, tak to je podobné jako říct, že na Karlštejně dneska už nebydlí panovník, nejsou tam uschovány korunovační klenoty, takže ten objekt vlastně taky nepotřebujeme,“ doplnil.
Demoliční práce a související dopravní omezení jsou v Ludkovicích naplánované do konce srpna. Vyžádaly si úplnou uzavírku silnice pod podjezdem. Objízdná trasa vede přes Březůvky, Doubravy, Hřivínův Újezd, Kaňovice a Biskupice na Zlínsku.
Samotná silnice ze Zlína do Luhačovic ale i přes své označení nemá s Baťou nic společného, snad jen to, že se plánovala právě v takzvané baťovské éře. Komunikace však měla být financována ze státního rozpočtu. Stavbu údajně podle Malého ukončily německé úřady.
