Tři nepodmíněné tresty navrhl v úterý u plzeňského okresního soudu státní zástupce Jan Scholle v rozsáhlém případu korupce a ovlivňování fotbalových zápasů. Pro bývalého místopředsedu Fotbalové asociace ČR (FAČR) Romana Berbra požaduje sedm let vězení, peněžitý trest 5,55 milionu korun a zákaz činnosti. Bývalému sportovnímu řediteli Slavoje Vyšehrad Romanu Rogozovi navrhuje 7,5 roku vězení a peněžitý trest a někdejšímu hráči a funkcionáři Michalu Káníkovi šest let a osm měsíců vězení a peněžitý trest.
Okresní soud v úterý jedenáct měsíců od zahájení procesu s 21 lidmi z fotbalového prostředí a Slavojem Vyšehrad ukončil dokazování a zahájil závěrečné řeči. Jako první promluvil státní zástupce. Rozsudek se očekává 18. června.
Soud už loni přijal dohody o vině a trestu, které se Schollem uzavřeli čtyři obžalovaní – bývalý rozhodčí Tomáš Grímm a Marek Janoch, bývalý delegát Miroslav Skála a Petr Tarkovský. Všichni dostali podmíněné a finanční tresty a zákazy činnosti. Podmíněné tresty, pokuty a zákazy činnosti navrhuje státní zástupce i zbývajícím obžalovaným rozhodčím, delegátům či funkcionářům nebo hráčům.
Nepodmíněné tresty navrhl Scholle hlavním obžalovaným, které viní kromě ovlivňování zápasů i z toho, že působili jako členové organizované zločinecké skupiny. Kromě Berbra, Káníka a Rogoze byl podle něj členem této skupiny i Grímm, ten ale dostal podmíněný trest, protože v případu od začátku vystupuje jako spolupracující obviněný.
„Mám za to, že jsme prokázali, že se jednalo o organizovanou skupinu, to je sám o sobě trestný čin. Ta skupina byla zcela jasně zaměřená. Obžalovaní zcela jasně věděli, čeho je ve fotbale možné dosáhnout a jakým způsobem. A jsem přesvědčený, že tato organizovaná skupina byla větší a zahrnovala více osob,“ prohlásil Scholle, který skupinu přirovnal k fotbalové mafii.
Berbrova pozice v této skupině podle žalobce vyplývá z jeho přisvojeného mocenského postavení. Přestože mnozí lidé ve fotbale považovali Berbra za svého nadřízeného, byl podle státního zástupce jen členem kolektivního orgánu, neměl oficiálně určenou zvláštní pravomoc například nad rozhodčími.
„Skutečně neformálně těmito pravomocemi disponoval, protože si je svými schopnostmi získal, ale to není trestné, to je věc politické obratnosti. Postavení měl pevné, moc velkou, zejména postavení, které si vybudoval. Nikdo mu neubírá jeho profesní dovednosti. Je ale rozdíl mezi využitím této moci a jejím zneužitím. Kdo si přisvojuje větší pravomoc, než je mu udělena, musí nést i větší odpovědnost,“ poznamenal Scholle na adresu Berbra.
Nižší peněžitý trest pro Berbra, delší vězení pro Káníka
Oproti podané obžalobě mírně upravil část obvinění. V jednom případě se podle něj nepodařilo prokázat, že Berbr předem věděl o nabídce úplatku od Rogoze. Z toho důvodu také žalobce snížil navrhovaný peněžitý trest pro Berbra. Sedm let vězení ale zůstalo jako v obžalobě.
Káníkovi naopak státní zástupce oproti podané obžalobě návrh trestu zvýšil z původních čtyř let vězení, protože Káník u soudu popřel skutky, které původně v přípravném řízení přiznal. „Navrhl jsem citelné navýšení trestu, neboť již nebylo možné zohlednit jako polehčující okolnost doznání trestné činnosti,“ zdůvodnil Scholle.
Rogozovi v obžalobě původně navrhoval sedmiletý trest, ale protože toho mezitím odsoudil v jiné trestní věci pražský soud, navrhl nyní státní zástupce souhrnný trest 7,5 roku.
Při úvahách o obžalovaných a návrzích trestů bylo pro Scholleho dle jeho slov irelevantní rozhodnutí a závěry fotbalové etické komise, nezáleželo ani na tom, jaké byly nakonec výsledky ovlivněných utkání, irelevantní jsou také už uzavřené dohody o vině a trestu.
„Dohody uzavřené s jednotlivými obžalovanými nemají žádný dopad na posuzování ostatních. Skutečnost, že uzavřeli dohodu a prohlásili vinu, není ve vztahu k ostatním obžalovaným nijak závazná,“ řekl Scholle. Uzavřel čtyři dohody, několik návrhů od dalších ale zamítl, protože nebyl přesvědčen o upřímnosti jejich prohlášení.
Podle obžaloby stál Berbr v čele organizované zločinecké skupiny, která se v letech 2019 a 2020 podílela na zmanipulování deseti zápasů druhé a třetí ligy. Berbr podle spisu využíval svého dominantního postavení ve FAČR a ovlivňoval nasazování rozhodčích na utkání Vyšehradu podle požadavků tehdejšího sportovního ředitele klubu Rogoze. Vybraní sudí a delegáti, ale i jeden hráč a funkcionář konkurenčních klubů pak za úplatek pomáhali Slavoji k výhře, říká obžaloba.
