Berbrova obhajoba označila dohody o vině a trestu dalších čtyř obžalovaných za nezákonné kvůli chybám

Obhajoba bývalého místopředsedy Fotbalové asociace ČR Romana Berbra, který se u plzeňského okresního soudu zpovídá s dalšími lidmi z rozsáhlé údajné korupce ve fotbalu, zpochybnila soudem schválené čtyři dohody o vině a trestu, které se státním zástupcem uzavřeli bývalí rozhodčí Tomáš Grímm a Marek Janoch, bývalý fotbalový delegát Miroslav Skála a Petr Tarkovský. Dohody jsou podle Berbrova obhájce nezákonné kvůli formálním i materiálním chybám, kterých se soud při jejich schvalování dopustil.

Čtyři obžalovaní, kteří dohody uzavřeli, dostali u soudu podmíněné a finanční tresty, případně i zákaz činnosti ve fotbalu. „O důsledcích nezákonně schválené dohody o vině a trestu musí rozhodnout soud, nicméně problematika je to velmi závažná zejména z toho důvodu, že se jedná o spolupracujícího obviněného (Grímma), který pomohl státnímu zastupitelství rozkrýt údajnou trestnou činnost v projednávané věci,“ řekl za Berbrovu obhajobu Lukáš Bohuslav.

Soud se podle něj dopustil chyb ve dvou kategoriích, které Bohuslav demonstroval na Grímmově dohodě, obdobně to ale platí i u ostatních uzavřených dohod. Chyba byla podle Berbrova právníka například v tom, že podle zákona měl soud vydat dva výroky – výrok o dohodě o vině a trestu a současně samotný výrok o vině a trestu. Soud ale oba výroky spojil. Další pochybení vidí Bohuslav v tom, že soud zasáhl do textu dohody, kterou uzavřel státní zástupce s Grímmem, změnil podle něj část formulace, a následně tedy schválil dohodu, která nebyla mezi žalobcem a obžalovaným sjednána.

Drobné změny formulace dohody

„Soud je tady pouze od toho, aby dohodu schválil nebo neschválil, ale ne aby do ní zasahoval. On je rozhodčí, garant, pojistka, ale nesmí do té dohody o vině a trestu věcně zasahovat,“ uvedl Bohuslav. Podle přepisu nahrávky ze zářijového hlavního líčení i státní zástupce připustil, že byly přijaty drobné změny a reformulace dohody.

Další vážné pochybení spatřuje Bohuslav v tom, že soud nepoložil Grímmovi sérii otázek, které přímo ukládá trestní řád. Otázky mají prokázat, že obžalovaný ví, co dělá, když sjednává dohodu. Jsou to dotazy, zda obžalovaný ví, co mu je kladeno za vinu, jaká je právní kvalifikace, jaké jsou případné trestní sazby a důsledky přijaté dohody. Soud se má také podle zákona zeptat, zda obžalovaný dohodu uzavřel dobrovolně a bez nátlaku. „To je jedna z klíčových věcí, kterou vyžaduje i judikatura evropského soudu pro lidská práva, a to tam chybělo,“ řekl Bohuslav. Obhajoba má podle něj pochyby o tom, zda Grímm vůbec věděl, co je mu kladeno za vinu.

Grímm jako spolupracující obviněný

Chyby soudu jsou podle Berbrova právníka vážné zejména u Grímma, který je spolupracujícím obviněným. Soud ho totiž například tento týden předvolává už jako svědka, aby v případu údajné fotbalové korupce vypovídal. V květnové výpovědi ještě jako obžalovaný Grímm přiznal přijetí úplatků za ovlivnění několika zápasů.

Podle obžaloby stál Berbr v čele organizované skupiny, která se v letech 2019 a 2020 podílela na zmanipulování deseti zápasů třetí a druhé ligy. Berbr dle spisu využíval svého dominantního postavení ve FAČR a ovlivňoval nasazování rozhodčích na utkání Slavoje Vyšehrad podle požadavků tehdejšího sportovního ředitele klubu Romana Rogoze. Vybraní sudí a delegáti, ale i jeden hráč a funkcionář konkurenčních klubů pak za úplatek pomáhali Vyšehradu k výhře, říká obžaloba.