Chanovický skanzen rozšíří dvěstěletá roubenka. Její trámy ležely dlouho v depozitáři

Skanzen v Chanovicích na Klatovsku obnovuje roubenou chalupu s chlévy z konce 18. století. Pochází z Třebýciny na Klatovsku a skanzen ji měl od roku 1995 jako dar v depozitáři, řekl ředitel Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech Luboš Smolík, které skanzen s dvaceti objekty lidové architektury z Pošumaví spravuje. Renovaci a instalaci chalupy nyní podpořil téměř sedmi miliony korun evropský program IROP. Od srpna 2023 se díky tomu stavba stane novou součástí prohlídkového okruhu muzea v přírodě.

„Půjde o doplnění expozice usedlosti středního sedláka, což umožní celý areál tohoto statku vybavit sbírkovými předměty a jejich kopiemi z našeho muzea, a to jak v interiéru, tak v exteriéru. Ukáže život na vesnici v Pošumaví a představí charakteristické zemědělské a řemeslné činnosti,“ uvedl ředitel k obnově chalupy. V chlévě skanzen přiblíží chov domácího zvířectva a v krovní části chalupy budou panely k vývoji lidové architektury v Plzeňském kraji a historii skanzenu.

Chalupa byla dosud rozebraná na díly v depozitáři. Muzeum zatím nechalo provést skrývku ornice na místě, kde chalupa bude stát, a nyní předá staveniště firmě Tesařství Matějka z nedaleké Úboče. „Vše by mělo být hotové do 550 kalendářních dnů od předání staveniště,“ řekl Smolík.

Trámy rozložené chalupy v depozitáři chanovického skanzenu
Zdroj: Miroslav Chaloupka/ČTK

Podle historiků je chalupa z konce 18. až počátku 19. století, což by měl na jaře potvrdit průzkum. „Těšíme se na to, že bude mít úplně jiný typ střešní krytiny. Dnes tam máme domy, které mají většinou šindel, ale tohle budou došky, které jsou v prostředí současné lidové architektury hodně vzácné. U nás je jediný nositel této tradice na jižní Moravě, který tyto střechy dělá,“ uvedl.

Sady a políčka navrátí stavby do autentického prostředí

Expozice lidové architektury v Chanovicích, která se začala budovat v roce 1994, je podle Smolíka hlavně záchranným projektem pro ohrožené stavby lidového stavitelství v jihozápadních Čechách.

„Do budoucna je ale potřeba zvyšovat nároky na komplexnost celého rekonstruovaného prostředí. Vedle zachráněných staveb je potřeba jim vracet jejich zaniklé prostředí, tedy doplnit okolí staveb o políčka, louky, sady a pastviny. Do prezentace pak zapojovat způsoby tradičního hospodaření, výroby, ale také ukázek stolování, obyčejů, slavností a jiných oblastí už zaniklého vesnického života,“ uvedl.

Zatím posledním instalovaným objektem ve skanzenu byl před třemi lety špýchar, který je původem z Petrovic u Sušice. Skanzen, který má zatím rozlohu jeden a čtvrt hektaru, má v depozitáři ještě deset rozebraných chalup, které chce rekonstruovat. Většinu staveb starých kolem dvou set let, mezi nimž jsou třeba i stodola a Boží muka, získává muzeum zdarma. Skanzenem v době před propuknutím pandemie prošlo ročně asi deset tisíc lidí, doplnil ředitel.