Osm let komunistické vlády v Ústeckém kraji skončilo, Bubeníčka vystřídal Schiller z ANO

Po osmi letech vlády Oldřicha Bubeníčka (KSČM) má Ústecký kraj nového hejtmana. Zastupitelé na svém ustavujícím zasedání zvolili Jana Schillera (ANO), dostal i hlasy některých opozičních zastupitelů. Další posty si rozdělili zástupci koaličních ANO, ODS a Spojenců za kraj (TOP 09, Zelení, SNK-ED, JsmePRO).

V Ústeckém kraji patřil posledních osm let hejtmanský post zástupci KSČM – pro komunisty šlo o jeden z největších porevolučních úspěchů. Nyní ale definitivně skončil, vlády se chopila koalice ANO, ODS a Spojenců pro Ústecký kraj. Na úvod ustavujícího zasedání zvolili noví zastupitelé hejtmanem Jana Schillera.

Koalice má 29 hlasů, Schiller jich však dostal 35. Většina opoziční zastupitelů se zdržela, ovšem dva – Jan Paparega (Lepší sever) a Marek Hrvol (Lepší sever) hlasovali proti tomu, aby se Jan Schiller stal hejtmanem. Paparega je mosteckým primátorem a Hrvol jeho náměstkem, Schiller je v Mostě opozičním zastupitelem.

Mostecký rodák Jan Schiller vystudoval Fakultu životního prostředí UJEP v Ústí nad Labem a Hornicko-geologickou fakultu VŠB-TUO v Ostravě. Pracoval ve společnosti Alfa Term Most, zprvu měl na starost tepelné hospodářství, později se mimo jiné podílel na stavbách čistíren odpadních vod. Před vstupem do ANO před polovinou desetiletí nebyl politicky činný. V roce 2014 se stal mosteckým zastupitelem, necelý rok zasedal i v městské radě. V roce 2017 se stal poslancem, ve sněmovně působí ve výborech pro veřejnou správu a regionální rozvoj, pro životní prostředí a v komisi pro kontrolu GIBS. V roce 2020 kandidoval jako lídr ANO v Ústeckém kraji, po jasném volebním vítězství dohodl koalici a pro sebe křeslo hejtmana.

Krajští zastupitelé zvolili i Schillerovy náměstky. První náměstkyní by měla příští čtyři roky být Lubomíra Mejstříková (za ANO). Nejvýše postaveným členem rady z koaliční ODS bude další náměstek Jiří Kulhánek, náměstkem za Spojence za kraj se stal Jiří Řehák (JsmePRO). Pro zvolení Mejstříkové a Kulhánka hlasovalo 29 koaličních zastupitelů, Řehák dostal stejně jako hejtman Schiller hlasy 35 zastupitelů.

Zvolení Lubomíry Mejstříkové na druhý nejvyšší post v kraji neodpovídá tomu, co stojí v koaliční smlouvě. Podle ní se měl prvním náměstkem stát Marian Čapek (ANO). Jan Schiller ozřejmil, že se Čapek vzdal kandidatury. Je radním ve Varnsdorfu, a přestože nebyl obviněn v kauze s radary, nechtěl podle Schillera, aby bylo nové vedení kraje s kauzou spojováno.

Z jedenácti radních je devět uvolněných. Jako neuvolnění budou nové funkce vykonávat náměstek Kulhánek a radní pro dopravu Marek Hrabáč (ANO). Kulhánek je zároveň starostou Kadaně a Hrabáč chomutovským primátorem. Funkce ve městech si chtějí ponechat, shodně uvedli, že nemají problém práci pro kraj a pro město skloubit.

Naopak hejtman Schiller, který dosud byl poslancem, se mandátu vzdá. Avizoval, že tak učiní ke konci roku, aby ještě byl u projednávání zákonu o odpadech, který do sněmovny vrátili senátoři a u něhož je Schiller zpravodajem.

Zastupitelstvo ještě není kompletní, slib zatím složilo 54 jeho členů z 55 zvolených. Zastupitel Jaromír Kohlíček (KSČM) se omluvil, slib složí na nejbližším dalším zastupitelstvu.

Zdravotnictví na prvním místě

Jan Schiller po svém zvolení ocenil dobrou spolupráci s Oldřichem Bubeníčkem v období mezi volbami a ustavujícím zasedáním zastupitelstva. Z problémů kraje se chce v první řadě zabývat situací zdravotníků v regionálních nemocnicích. Ti jsou zaměstnanci Krajské zdravotní, přičemž zdravotníci, kteří dostali odměnu za práci během jarní fáze pandemie, již na podzim žádný další příplatek nedostali.

Chybou podle Schillera bylo, že peníze nedostali přímo z Krajské zdravotní, ale prostřednictvím příspěvku kraje. „To musíme nyní napravit,“ uvedl. „Budou muset najít prostředky v Krajské zdravotní, budou jim to muset nahradit,“ řekl.

Po společné vládě ČSSD vypadla ze zastupitelstva, komunisté výrazně oslabili

Dosavadní koalice pokračovat nemohla i proto, že se sociální demokraté do krajského zastupitelstva vůbec nedostali, komunisté významně oslabili. Kromě nich a SPD jsou nyní v opozici STAN, Piráti a uskupení Lepší sever.

Při koaličním vyjednávání se od počátku zdálo jasné, že v novém vedení kraje budou zástupci ANO a ODS, původně ale vyjednávali o spolupráci se STAN. Nakonec ale jednání se Starosty zastavili a místo nich se dohodli se Spojenci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 7 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 8 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
19. 12. 2025Aktualizováno19. 12. 2025

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
19. 12. 2025Aktualizováno19. 12. 2025

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
19. 12. 2025

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
19. 12. 2025

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
19. 12. 2025Aktualizováno19. 12. 2025

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
19. 12. 2025
Načítání...