Zlín - Rekordní počet lidí zavítal letos na unikátní vodní cestu Baťův kanál, celkem jich bylo asi 62.500. Zatím největší zájem o turistickou atrakci byl v roce 2004, kdy se lodí svezlo zhruba 56.800 lidí, uvedl ředitel obecně prospěšné společnosti Baťův kanál Vojtěch Bártek. Podle něj se návštěvnost zvýšila například kvůli propagaci, příznivému počasí či rostoucí nabídce služeb. Plavební sezona trvá od května do září.
„Propagační kampaň zahrnovala například účast na veletrzích cestovního ruchu v Brně a Bratislavě, kde měla vodní cesta samostatný stánek. Dále bylo vydáno 30.000 kusů propagačních materiálů, které byly zdarma k dispozici na veletrzích i v turistických informačních centrech v České republice a na Slovensku,“ uvedl Bártek. Provozovatelům lodní dopravy a půjčoven, kterých je deset, nahrálo i příznivé počasí po takřka celou plavební sezonu.
Rekordní návštěvnost ale ovlivnil i krok Povodí Moravy, které letos navýšilo počet dnů v týdnu, kdy jsou v provozu plavební komory. Zdymadla byla navíc v provozu o hodinu déle. Na vodní cestě vznikly i další přístavy či menší přistávací místa, Ředitelství vodních cest navíc v jejich výstavbě nadále pokračuje. „Trend zvyšující se návštěvnosti vytváří provozovatelům prostor pro rychlejší tempo investic do plavidel,“ uvedl Bártek.
Vodní cesta spojující Otrokovice na Zlínsku a Rohatec na Hodonínsku vznikla v 30. letech minulého století. Původně sloužila k přepravě lignitu z dolů na jižní Moravě do Baťových závodů a k závlahám okolních polí. Po druhé světové válce kanál chátral. V 90. letech se začalo s jeho obnovou. Možnosti plavby se navíc rozšíří. V roce 2008 začnou práce na prodloužení vodní cesty k Hodonínu.
Uvažuje se i o prodloužení kanálu na severní straně. Pokud by se podařilo najít zhruba 160 milionů korun na stavbu zdymadla na Bělovském jezu u Otrokovic, bude možná souvislá plavba až do Kroměříže. „Kroměříž má se svými památkami velký turistický potenciál. Napojení města by tak pomohlo celé vodní cestě i regionu,“ sdělil již dříve ČTK krajský radní pro cestovní ruch Jindřich Ondruš.
