Před 45 lety se otevřel Nuselský most, jedna z klíčových dopravních staveb v Praze. Denně po něm projede 160 tisíc aut a uvnitř něj 750 souprav metra, které převezou skoro 300 tisíc lidí. Most přes Nuselské údolí je kromě dopravní funkce i zajímavým technickým a architektonickým dílem, ale také místem, kde svůj život ukončily nejméně tři stovky lidí.
Plány na přemostění hlubokého údolí Botiče vznikaly již na počátku 20. století. Architekti plánovali, že součástí mostu budou byty, podpovrchová tramvajová dráha nebo garáže. Stavbu ale oddálily spory o financování, hospodářská krize i druhá světová válka.
Až na přelomu 50. a 60. let byla uspořádána architektonická soutěž, z níž vítězně vyšel návrh trojice architektů Vojtěcha Michálka, Stanislava Hubičky a Svatopluka Kobra.
„Jejich projekt hodně připomíná vítězný soutěžní návrh architekta Bohumíra Kozáka z roku 1938. Ten je pojat velice podobně, je tam i tubus pro tramvaj. Dokonce Kozák navrhoval prosklít stanici, jak se to potom provedlo na stanici Vyšehrad. Je to železobetonová rámová konstrukce, která má čtyři podpěry,“ říká historik architektury Zdeněk Lukeš.
Stavba začala až v roce 1965. V průběhu museli projektanti řešit zásadní změnu parametrů – původně plánovanou tramvaj nahradilo metro, pak úřady rozhodly, že se místo lehčích československých vagonů budou používat pro pražské metro těžší sovětské vozy. Proto dostal tubus více než osmisettunový zpevňující rošt.
V průběhu stavby Pražany zaujaly neobvyklé zatěžkávací zkoušky. Například na podzim 1970 se seřadilo 66 tanků na ještě rozestavěné mostovce, doplnily je také naložené nákladní vozy. Při dynamických zkouškách se zase uplatnily rotující válce nebo raketové motory.
Po osmi letech byla stavba hotova. Padlo na ni 20 tisíc metrů krychlových betonu, zbouráno kvůli ní bylo 17 domů. Celkové náklady dosáhly 153 milionů korun, architekti dostali za projekt odměnu 6000 korun.
Most otevřel tehdejší generální tajemník ÚV KSČ a pozdější prezident Gustáv Husák 22. února 1973, tehdy ještě pod názvem most Klementa Gottwalda. V květnu 1974 v útrobách novostavby začalo jezdit metro.
„Vzniklo dílo, které je zajímavé jak z inženýrského hlediska – už tím, že kombinuje automobilovou a pěší dopravu s metrem, které je v tubusu pod vozovkou – tak i z hlediska architektonického. Je to myslím velmi zdařilá stavba, působí elegantně a vzdušně,“ míní Lukeš.
Most je dlouhý 485 metrů a široký 26 metrů. V nejvyšším bodě nad údolím je jeho výška 42,5 metru. Dodnes je jednou z největších staveb z předpjatého betonu v Česku. Pět mostních polí lichoběžníkového průřezu je podepíráno čtyřmi pilíři. Současný název, tedy Nuselský most, se používá od roku 1990.
Most kromě dopravy začal brzy sloužit i tak, jak nikdo nečekal – jako vyhledávané místo sebevrahů. Zábradlí se proto postupně zvyšovalo ze 120 centimetrů na skoro tři metry. V roce 2007 bylo doplněno nástavbou z hladkého plechu, jehož nepřekonatelnost testovali i horolezci a která vlnu sebevražd zastavila. Podle odhadů skončily život skokem z mostu nejméně tři stovky lidí, ale přesné číslo neexistuje. Už sedm let jejich památku připomíná v parku pod mostem dílo od Krištofa Kintery.
