Šumava – Lesy České republiky zpracovaly na území Plzeňského kraje oproti loňsku jen třetinu kůrovcového dřeva, konkrétně 36 tisíc metrů krychlových. Celou polovinu z tohoto vytěžili lesníci na Železnorudsku. V boji s kůrovcem výrazně pomáhá nová zbraň, kterou vyvíjejí vědci z Jihočeské univerzity.
Podle společnosti Lesy České republiky jsou nižší kůrovcové těžby výsledkem nasazení většího počtu ochranných prostředků, tedy lapačů a lapáků. Vedoucí lesního hospodářství a ochrany přírody z Lesů ČR Ladislav Půlpán říká, že ke zlepšení došlo v celém Plzeňském kraji, přičemž nejmenší zlepšení je na hranicích s Národním parkem Šumava v oblasti Železnorudska.
„Nejvíce se kůrovcem napadené dříví těžilo v revírech Jezera, Pancíř a Hartmanice. Všechny sousedí s národním parkem,“ upřesnil Petr Najman z železnorudské lesní správy. Jednoznačně není možné prokázat, že by kůrovec z národního parku ohrožoval okolní lesy na Šumavě. Správci Lesů ČR se mohou pouze domnívat, že k přeletu kůrovce dochází. Petr Najman k tomu dodal, že na několika místech se objevila nová ohniska napadení kůrovcem.
Podle vedení NP Šumava k přeletu kůrovce brání pásmo široké až jeden kilometr, ve kterém se aktivně zasahuje. Navíc letošní největší kůrovcové těžby probíhaly daleko od hranic parku. Ředitel NP Šumava František Krejčí je podle svých slov přesvědčen, že z území parku v západočeské části nebude vylítávat kůrovec k sousedním vlastníkům lesa. Kůrovcové těžby v oblasti Železnorudska budou probíhat i příští rok, ovšem předpokládá se, že v nižším objemu.
Boveria basiana – nová zbraň v boji s kůrovcem
Lesníkům i správcům parku by navíc mohla v boji s kůrovcem výrazně pomoci nová zbraň, kterou vyvíjejí vědci z Jihočeské univerzity. Jmenuje se boveria basiana. Výzkum mikroskopické houby trval přes čtyři roky a badatelé jsou si jistí tím, že funguje, jak potvrdil vedoucí výzkumného týmu Zemědělské fakulty JČU Zdeněk Landa.
Člen výzkumného týmu Aleš Skalický uvedl, že v optimálních podmínkách je houba schopna vyvolat nákazu u kůrovce čtvrtý den. Houba, která v běžných atlasech rozhodně nefiguruje, je na Šumavě doma. Až na výjimky napadá právě jen lýkožrouta smrkového. „Když se spora dostane na brouka, začne klíčit a následně kolonizuje tělo hostitele,“ popsala členka výzkumného týmu Andrea Bohatá.
Spory boverie, které připomínají třeba hladkou mouku, zkoušeli vědci rozstřikovat ve vodním roztoku z letadla. Tento způsob se ale příliš neosvědčil, narozdíl od lokálního rozprašování v době, kdy dochází k rojení kůrovce. Vědci teď začínají svůj objev představovat na mezinárodních konferencích. Gratulují jim i odpůrci současné politiky národního parku. Odmítají ale další dlouhé experimenty a žádají důkazy přímo v lese.
Hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola (ČSSD) se nechal slyšet, že není čas na to, aby se nová metoda několik let testovala. Je prý třeba jednat rychle. Šumavský park chce houbu rozprašovat na hranicích prvních zón. Zájem o ni podle vědců projevily i Lesy ČR.
