Jihlava - Ve Žďáru nad Sázavou stále trvá hrozba nákazy svrabem. Nositelem tohoto onemocnění jsou lišky, které se vyskytují v okolních lesích. Z lišek je toto kožní onemocnění přenosné na psy i na člověka. Nakažené lišky přitom teď nemohou myslivci střílet, protože se jim schovávají v kukuřici. Další odstřely tak plánují až na období, kdy bude kukuřice sklizena a pole budou holá.
Lišky, které trpí svrabem neboli tzv. prašivinou, zaznamenali myslivci v těsné blízkosti Žďáru nad Sázavou. V lese u Zelené hory, kde stojí památka UNESCO, jich s touto infekční kožní nemocí přenosnou na psy i na člověka žije ještě minimálně šest. „My jsme tady věděli o osmi kusech. Dva kusy jsme odstřelili a šest kusů nám ještě zbývá. To ale neznamená, že těch lišek není více,“ upozorňuje jednatel okresního mysliveckého spolku Oldřich Sedlář. „První příznaky u lidí se vyskytují na takových těch místech, kde se kůže paří, je to například ohbí loktů a podobně, kde může zákožka dobře parazitovat,“ říká ředitel krajské veterinární správy Jiří Šulc.
Přenos svrabu na člověka je ojedinělý, ale dojít k němu může. Místní noviny a rozhlas o nebezpečí možné nákazy informují, přesto lidé v ohrožených místech venčí psy dál. „Myslíme si, že je to dost nebezpečné, protože s tím psem přijdou do styku doma lidé i děti a prašivinu mohou roztáhnout do celého sídliště,“ varuje Oldřich Sedlář. „Kdyby se objevily nějaké příznaky na kůži, je třeba vyhledat veterinárního lékaře,“ dodává Jiří Šulc.
Myslivci teď sice každodenně hlídkují na posedech, ale nakažené lišky se jim nedaří zlikvidovat. Nastěhovaly se totiž do polí, kde mohou nerušeně lovit myši. „Ty lišky jsou nastěhované v kukuřičných polích, takže my teď musíme počkat s likvidací, až nám sklidí kukuřici,“ uzavírá Oldřich Sedlář.
Myslivci pevně věří, že se jim do doby zimního páření lišek podaří nakažené jedince zlikvidovat.
