Stačilo 54 vteřin a peníze na kotlíkové dotace zájemci na severu Moravy i ve Slezsku vyčerpali

Zájem o takzvané kotlíkové dotace je v Moravskoslezském kraji velký, žadatelé v pondělí vyčerpali přidělené peníze za 54 vteřin. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vzápětí oznámil, že by kraj mohl na výměnu kotlů získat další peníze. Do Moravskoslezského kraje jde v aktuální výzvě půl miliardy korun, minimálně stejnou sumu by podle ministra mohl kraj ještě dostat.

Ve třetí výzvě bylo připraveno zhruba 120 milionů korun pro žadatele, kteří neuspěli v předešlé výzvě. Šlo asi o tisícovku zájemců. Za zbývajících 380 milionů korun by podle odhadů kraje mohlo být vyměněno zhruba 3500 kotlů. Právě tolik zájemců podle Miroslavy Chlebounové z krajského úřadu podalo elektronickou žádost za necelou minutu od spuštění výzvy.

Kraj i nyní očekával mimořádný zájem. Aktuální výzva je totiž poslední možnost, kdy mohou lidé na výměnu starého kotle získat finanční pomoc.

Na plynový kondenzační kotel, tepelné čerpadlo nebo kotel na biomasu, které splňují nejvyšší emisní třídu, mohou lidé získat až 127 500 korun. „Na plynové kotle je dotace ve výši 75 procent oprávněných nákladů, na tepelná čerpadla či na kotle na dřevo to je 80 procent,“ vysvětlil specialista na kotlíkové dotace Josef Plašil.

19 minut
SLEDUJTE: Starý kotel pustí do vzduchu 100 a více kilo prachu ročně, nový kotel nejvíc 10 kilogramů
Zdroj: ČT24

Moravskoslezský kraj je první, v němž lze žádosti ve třetí vlně podávat. Řada zájemců by tak výměnu kotle mohla stihnout ještě před zahájením topné sezony. Následovat budou počátkem června Středočeský a Olomoucký kraj.

„Starý kotel pošle do ovzduší 50 až 100 kilogramů prachu ročně, ale to jenom pokud se s kotlem zachází správně. Pokud ne, může to být 200 až 400 kilogramů. Správně provozovaný nový kotel vypustí do ovzduší jen zhruba 10 kilogramů prachu,“ upozornil vedoucí zkušebny spalovacích zařízení Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava Jiří Horák.

Poslední kolo kotlíkových dotací
Zdroj: ČT24

Brabec: Zájem jsme čekali

Ve třetí vlně kotlíkových dotací mohli lidé elektronicky podávat žádosti od 10:00. Posléze žadatelé musí dodat kraji písemné náležitosti. Kraj měl v plánu přijmout deset tisíc elektronických žádostí, aby mu vznikl zásobník žadatelů. Okolo 11:15 měl kraj přijato už přes 9100 žádostí.

„Přijmeme celkem 10 tisíc žádostí, zpracujeme je a teprve na základě dodaných materiálů rozhodneme o proplacení dotace,“ uvedl moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO).

„Naše propočty i očekávání se naplnily. Zájem o kotlíkové dotace v Moravskoslezském kraji je obrovský. Myslím, že jen málokdo pochybuje o tom, že pro zlepšení kvality ovzduší jsou peníze nejvíce potřeba právě v Moravskoslezském kraji. Proto už jsme před několika týdny zahájili jednání o dalším navýšení prostředků na kotlíkové dotace pro tento kraj minimálně o 500 milionů korun,“ uvedl ministr životního prostředí Brabec. 

Ministr by chtěl, aby nynější výzva uspokojila všechny krajské žadatele, kteří splní podmínky programu. „Formálně už jsme začali připravovat změnu příslušných dokumentů nezbytných pro přesun finančních prostředků na kotlíkový účet a v řádu několika týdnů další finanční injekci pro kotlíkové dotace projednáme na vládě,“ doplnil Brabec. 

Zájem o dotace byl v minulosti vždy poměrně velký. Když je ještě nebylo možné podávat elektronicky, lidé dokonce před úřadem nocovali. Při poslední výzvě v roce 2017 lidé během jediné hodiny odeslali 5100 žádostí, pro zájemce v Moravskoslezském kraji ale tehdy bylo připraveno téměř 900 milionů.

9 minut
Jak žádat o kotlíkové dotace v Moravskoslezském kraji?
Zdroj: ČT24

Novinkou je předfinancování výměny kotle

Novinkou jsou bezúročné půjčky od Státního fondu životního prostředí (SFŽP), zájemci je mohou získat prostřednictvím měst a obcí. Mají lidem pomoci s předfinancováním akce, protože dotaci dostanou až po výměně kotle. Zároveň mají půjčky umožnit krýt rozdíl mezi dotací a skutečnými náklady, který zájemci mohou obcím a městům hradit formou měsíčních splátek.

„Je to řešení pro lidi, kteří nemají hotovost na účtu, než jim zpětně dorazí dotace,“ doplnil specialista na kotlíkové dotace Plašil.

Ministerstvo životního prostředí bezúročné půjčky vedle Moravskoslezského poskytne městům a obcím v Ústeckém a  Karlovarském kraji. 

Peníze navíc dávají i některá města

Podmínky pro přidělení dotace jsou podobné jako ve druhé výzvě, podporovány už ale nebudou kombinované kotle na tuhá paliva a biomasu.

Moravskoslezský kraj bude lidem navíc přispívat částkou 7500 korun. Dalších 7500 korun žadatelé k dotaci získají za takzvané prioritní území, tedy za to, že žijí v regionu s výrazně znečištěným ovzduším. Podporu navíc nabízejí svým obyvatelům i některá města a obce. Letos takových kraj eviduje přes 80, lidem dají od 2000 do 15 000 korun.

Projekt na obměnu kotlů v roce 2012 začal právě v Moravskoslezském kraji. Nejprve ho společně financoval kraj s ministerstvem životního prostředí. Do roku 2016 se v kraji vyměnilo asi 4000 kotlů, posléze se program rozšířil i do dalších částí státu. Od tohoto roku kraj přijal celkem 14 500 žádostí a kotel už stihlo vyměnit asi 70 procent domácností, celkově byla vyplacena více než miliarda korun. 

„Dobrá zpráva je, že jsme nikdy žádné peníze nevraceli, všechno se využilo. To je dobrá zpráva. Víme, že naše ovzduší v kraji je znečištěné. Dá se prokázat, že lokální topeniště značně přispívají ke znečištění,“ dodal hejtman Vondrák.

„Celostátně jsou lokální topeniště největším znečišťovatelem. Samozřejmě že v Ostravě je nejhorší průmysl. Ale díky kotlíkovým dotacím vidíme, že koncentrace prachových částic klesla o 10 až 20 procent. Všimli si toho i v Polsku, kde si chtějí vzít tyto dotace za příklad,“ doplnil Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd. 

Obměna je přípravou na zákaz provozu starých neekologických kotlů první a druhé emisní třídy, který bude platit od roku 2022. Lidem pak za to bude hrozit pokuta 50 tisíc korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Moravskoslezský kraj

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 4 hhodinami

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
před 17 hhodinami

Senior, který napadl Babiše holí, dostal podmínku

Pětašedesátiletý muž, který loni 1. září napadl na předvolebním mítinku v Dobré na Frýdecko-Místecku předsedu hnutí ANO Andreje Babiše francouzskou holí, dostal podmíněný trest. Navíc musí pojišťovně uhradit náklady spojené s ošetřením napadeného politika, které činí okolo tří tisíc korun. Rozhodl o tom nepravomocně soudce Okresního soudu ve Frýdku-Místku.
před 23 hhodinami

Na východě Česka se může tvořit ledovka, varují meteorologové

Ve východní polovině Česka hrozí od středečního odpoledne při mrznoucím dešti ledovka. Zejména v částech Pardubického a Olomouckého kraje se může tvořit i ve čtvrtek dopoledne. Vyplývá to z aktualizované výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Při ledovce je podle meteorologů potřeba počítat s problémy v dopravě, opatrní by měli být také chodci.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Příběh černého uhlí se začíná uzavírat. Horníky čeká nová kapitola

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.
2. 1. 2026

V Kravařích zemřel muž na otravu oxidem uhelnatým, další tři lidé se přiotrávili

Šestatřicetiletý muž zemřel ve středu v Kravařích na Opavsku na otravu oxidem uhelnatým. Přiotrávili se i další tři lidé včetně dvou dětí školního věku. Informovali o tom záchranáři a policie.
31. 12. 2025

Dolní Lutyně kritizuje „šibeniční“ lhůtu k připomínkování změn územního plánu kvůli gigafactory

Obec Dolní Lutyně na Karvinsku a spolek Zachovejme Poolší považují za nepřiměřeně krátké lhůty, které Moravskoslezský kraj stanovil pro připomínkování změny územního plánu umožňující případnou výstavbu takzvané gigafactory. Podle obce je patnáctidenní termín, do něhož spadají i vánoční svátky, šibeniční. Krajský úřad ale tvrdí, že postupuje v souladu se zákonem.
30. 12. 2025
Načítání...