Stát rozděluje miliardy. Nejvíce peněz na kotlíkové dotace jdou do Moravskoslezského kraje

Nahrávám video
Kotlíkové dotace
Zdroj: ČT24

Moravskoslezský kraj dostane v novém březnovém kole tzv. kotlíkových dotacích 900 milionů korun. Ostatní regiony celkem 2,1 miliardy Kč. Nebudou se moci pořizovat čistě uhelné kotle. Ministr Richard Brabec (ANO) kvůli tomu dojednal nové podmínky dotací s Evropskou komisí.

Stát tak bude moci rychleji přerozdělit více peněz, než odpovídá druhé výzvě, ve které budou celkem tři miliardy korun. Podle mluvčí ministerstva Petry Roubíčkové tak chce ministerstvo životního prostředí (MŽP) zvýhodnit Moravskoslezský kraj, který se dlouhodobě potýká s nejvíce znečištěným ovzduším.

I když bude druhá výzva vypsána v březnu, Moravskoslezský kraj dostane už část peněz ze třetí výzvy, která by měla být spuštěná v příštím roce.

„O definitivních změnách v programu rozhodne za několik málo týdnů monitorovací výbor. Nechceme podporovat čistě uhelné kotle, za druhé bude možná kombinace pouze uhlí a biomasy a budou to kotle s automatickým přikládáním,“ řekl Brabec. Peníze z programu také nepůjdou na tzv. „mikro“ energetická opatření, tedy například na lepší zateplení střechy nebo půdních prostor. Na podobné věci však bude možné čerpat dotace z programu Nová zelená úsporám.

Ministr se výpadku zájmu o dotace ve chvíli, kdy za ně nepůjde pořizovat kotle pouze uhlí, neobává. „Myslíme si, že to nebude znamenat omezení poptávky, protože převisy byly velké, a to i na ostatní zdroje,“ dodal.

V první vlně byl největší zájem o kombinované kotle, naopak o uhelné nejmenší. Výsledky z první vlny zohlední MŽP v další vlně dotací. Aby lidé po celém Česku nemuseli platit nové kotle ze svého, chce úřad vyjednat se všemi kraji, aby koupi kotlů předfinancovaly. Tato praxe podle Roubíčkové funguje v Karlovarském kraji.  Zatím si o dotace na kotle v celkové hodnotě tří miliard korun řeklo 28 000 lidí.

  • Kotlíkovou dotaci mohou žadatelé získat na výměnu kotlů na pevná paliva s ručním přikládáním v rodinných domech. Je poskytována z Operačního programu Životní prostředí. Lze ji použít na zdroj vytápění a jeho instalaci, novou nebo zrekonstruovanou otopnou soustavu, úpravy spalinových cest, služby specialisty i zpracování dokumentace.
  • Součástí financování prostřednictvím kotlíkových dotací nebudou tzv. nenáročná opatření ke snížení energetické náročnosti budovy, například dílčí výměna oken či zateplení střechy. O ta je naopak nutné žádat prostřednictvím programu Nová zelená úsporám.
  • O tom, zda je možné podat žádost o dotaci rozhoduje příslušný krajský úřad, který vyhlašuje výzvy pro občany. Informace najdou zájemci buď na webových stránkách daného kraje, na vývěsce krajského úřadu, mohou je získat i telefonicky na speciální telefonní lince kraje nebo v denním tisku. Kontakty na jednotlivé kraje přinášíme zde

Výzvy na takzvané kotlíkové dotace jsou určeny krajům, ty pak dotace rozdělí lidem. V první vlně šlo o kotle na pevná paliva včetně uhlí a biomasy, na plyn, tepelná čerpadla a další mikroenergetická opatření, například zateplení střechy nebo půdních prostor.

MŽP původně program, který bude mít tři vlny po třech miliardách korun dotací z Evropské unie, rozplánovalo do roku 2022. Kvůli zájmu občanů vyjednalo v Bruselu změnu a na nové kotle tak peníze budou k dispozici podle Roubíčkové rychleji. Nejvyšší částka, kterou je možné jako dotaci získat, je 127 000 korun. Dotace činí až 85 procent ceny kotle.

  • Ne všechna tepelná zařízení a úsporná opatření jsou v kotlíkové dotaci podporována. Seznam, do něhož postupně přibývají další nové kotle a tepelná čerpadla, najdou zájemci o dotaci zde
Nahrávám video
Kotlíkové dotace
Zdroj: ČT24

Podle ekologů z Hnutí Duha by měl stát, aby klesla jeho závislost zejména na ropě a uhlí a snížil se smog, hledat další alternativní opatření a mimo jiné přestat dotovat uhelné kotle. Poukazuje na to i zakladatel Centra pro životní prostředí a zdraví, lékař Miroslav Šuta.

„Stát subvencuje nákup uhelných kotlů a společně s Polskem je rekordmanem v počtu výjimek pro velké znečišťovatele, kteří nemusí plnit limity platné v EU,“ napsal v pondělním komentáři pro magazín Reportér.

„V první vlně kotlíkových dotací jsme podpořili i čistě uhelné kotle, protože uhlí je stále nejdostupnější i pro nejslabší skupiny obyvatel. Lidé v ČR topí převážně ve starých uhelných kotlích,“ řekla k tomu Roubíčková. Pokud by MŽP lidi nutilo přecházet ze starých kotlů na jiné formy vytápění, které by bylo dražší, nepodařilo by se vyměnit nejstarší uhelné kotle, dodala.

  • První výzva na takzvanou kotlíkovou dotaci odstartovala v Moravskoslezském kraji začátkem února 2012. Nejvíce vyměněných kotlů bylo v největších městech kraje, jako jsou Ostrava, Opava či Frýdek-Místek. V některých obcích se v uplynulých letech podařilo vyměnit i více než polovinu starých kotlů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 17 hhodinami

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
11. 4. 2026

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
11. 4. 2026

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...