Nejvyšší soud zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně, který rozhodl, že pozemky v okolí kláštera Křižovníků s červenou hvězdou ve Znojmě-Hradišti patří státu, na který přešly z JZD Práče. Podle nejvyšší instance měl ale krajský soud lépe ověřit, jestli družstvo na pozemcích skutečně hospodařilo. Pokud ne, mohlo je získat město Znojmo. Na výsledek sporu čeká taky rytířský řád křižovníků, který chce pozemky získat v rámci církevních restitucí.
Město a stát se musí dál soudit o pozemky kolem kláštera Křižovníků s červenou hvězdou ve Znojmě
Loni v září rozhodl Krajský soud v Brně, že osmnáct pozemků v katastrálním území Znojmo-Hradiště patří státu, město pak podalo dovolání k Nejvyššímu soudu, který rozsudek zrušil.
Krajský soud podle něj totiž nedostatečně vyřešil otázku, nakolik na pozemcích hospodařilo místní JZD. „Dovodil-li odvolací soud, že přechodu vlastnického práva k předmětnému nemovitému majetku na obec bránila existence práva jeho trvalého užívání svědčícího JZD ‚Mír' Práče, aniž se zabýval tím, zda došlo k faktickému předání tohoto národního majetku do dispozice družstva a následnému faktickému nakládání s ním, jsou jeho závěry zjevně předčasné, neúplné, a tudíž nesprávné,“ konstatoval Nejvyšší soud a věc vrátil k dalšímu řízení.
Krajský soud dovodil, že v roce 1991 nemohlo na Znojmo přejít vlastnictví ke sporným pozemkům kvůli tomu, že na nich hospodařila nestátní organizace – JZD Práče, zákon to v takových případech vylučuje. Jenže podle svědectví docenta Bohuslava Klímy, který tu v roce 1986 prováděl archeologický průzkum, na pozemcích družstvo nikdy nehospodařilo a plány na vybudování hřebčína s dostihovým závodištěm vzaly po sametové revoluci za své. V takovém případě tak podle nejvyšší instance není vyloučeno, že pozemky mohly přejít na Znojmo.
O pozemky stojí kromě Znojma v rámci církevních restitucí i Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou. Musí ale čekat na výsledek sporu.
