JZD

V roce 1952 bylo Martě Zápotočně (Schramlové) jedenát roků a jejím jediným prohřeškem bylo to, že že pocházela z rodiny „kulaků“. Prarodiče měli v Klatovci na Jihlavsku velké hospodářství. O půdu a zemědělská zvířata ale nechtěli přijít, a tak odmítali vstoupit do družstva. Následovaly perzekuce, rodiče uvěznili, tatínek byl odsouzen k smrti.

Nejvyšší soud zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně, který rozhodl, že pozemky v okolí kláštera Křižovníků s červenou hvězdou ve Znojmě-Hradišti patří státu, na který přešly z JZD Práče. Podle nejvyšší instance měl ale krajský soud lépe ověřit, jestli družstvo na pozemcích skutečně hospodařilo. Pokud ne, mohlo je získat město Znojmo. Na výsledek sporu čeká taky rytířský řád křižovníků, který chce pozemky získat v rámci církevních restitucí.

Prezident Václav Havel navštívil jižní Čechy. Na programu měl zastávky v Blatné a Písku. Atmosféra na náměstí v Písku byla prý podle prezidenta podobná jako při mítincích z konce listopadu 1989.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Dálnice se u nás v různých dekádách stavěly i nestavěly, stavěly více či méně, někdy vůbec a nakonec se všichni vymlouvali na všechny, když vysvětlovali, proč se slibuje, že se bude stavět a nestavělo se. Cimrmanovské střídání fáze očekávání s fází zklamání je u výstavby dálnic v Československu a Česku příznačné a revoluce na něm vlastně nic nezměnila. I když důvody, proč to nejde, byly za socialismu a za kapitalismu trochu jiné.

Českému trhu chybí patriotický spotřebitel, který by řekl, že chce český jogurt, máslo nebo třeba maso. Přitom jeho tlak by přivedl na pulty mnohem více výrobků českých farmářů, tedy to, co české zemědělství nutně potřebuje. Myslí si to předseda Zemědělského svazu a viceprezident Agrární komory ČR Martin Pýcha.

Ani třicet let po revoluci se českému zemědělství nepodařilo vyrovnat s desítkami let socialistického hospodaření na zemědělské půdě. Naopak se stav půdy stále zhoršuje. Češi totiž, na rozdíl třeba od sousedního Polska, znovu nenalezli ztracený vztah k půdě a tu raději pronajímají velkým podnikům, uvedl ve Fokusu Václava Moravce odborník na krajinné plánování Petr Sklenička. Velké firmy však na cizí pronajaté půdě nehospodaří tak zodpovědně jako její vlastníci.

Mezníkem v kolektivizaci venkova v padesátých letech bylo schválení zákona o jednotných zemědělských družstvech (JZD). Komunistické ministerstvo zemědělství ho začalo projednávat v prosinci  1948, poslanci Národního shromáždění pak normu přijali 23. února 1949. Hned v prvním paragrafu se psalo, že jednotná zemědělská družstva budou zakládána „na podkladě dobrovolnosti“.  Tento princip se ale z praxe velmi brzy vytratil a na jeho místo přišel útlak a represe.