Krajská nemocnice v Liberci za výstavbu centra urgentní péče zaplatí 3,146 miliardy korun bez daně. Jde o vítěznou nabídku z opakovaného výběrového řízení, kterou podalo konsorcium tří firem tvořené společnostmi Syner, Metrostav DIZ a Geosan Group. Stavba by měla začít letos na jaře a potrvá přes tři roky, uvedli zástupci nemocnice i akcionářů. Největší zdravotnické zařízení v Libereckém kraji vlastní města Liberec, Turnov a Frýdlant a kraj.
Liberecké centrum urgentní péče bude stát více než tři miliardy. Stavba začne na jaře
Generální ředitel nemocnice Richard Lukáš uvedl, že rozhodnutí o výběru zhotovitele v úterý nabylo právní moci a nyní začnou připravovat k podpisu smlouvu s vítězným konsorciem. „Předpokládáme, že po převzetí stanoviště a dalších nezbytných úkonech bychom měli 1. dubna zahájit fyzicky rýpáním do země,“ řekl Lukáš.
Zakázku tvoří výstavba dvou budov. Jako první přijde na řadu parkovací dům pro 330 aut s energetickým centrem pro celý areál nemocnice. Poté se bude stavět nemocniční pavilon, který bude mít na délku zhruba 120 metrů, na šířku asi 40 metrů a vysoký bude 27 metrů.
V centru budou operační sály, laboratoře i lůžková část. Výstavba by měla skončit v první polovině roku 2026, podle hejtmana Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) jde ale jen o orientační termín. „Je to velká stavba, může se tam stát a pravděpodobně stane, že bude docházet k dodatkům, které budou posunovat termíny,“ upozornil.
Pozemek pro výstavbu centra urgentní péče v Liberci
Stát se podílet nebude
Stavbu centra urgentní medicíny připravuje nemocnice přes deset let, nutně ho potřebuje. Nemocnici chybí jednotný příjem i centrální laboratoře, ale také dostatečný prostor k parkování. Pro rozvoj nemocnice jde o zásadní stavbu. „Začalo se dít něco, co bude mít zásadní vliv na to, jak kvalitní nemocnice bude v příštích letech a jak bude schopná čelit výzvám, které medicína přinese v příštích desetiletích,“ uvedl Lukáš.
Ředitel nemocnice kritizoval stát, který se na této modernizaci nemocnice v pátém největším městě v zemi nebude podílet. „To potvrzuje, že tady existuje stále dvourychlostní zdravotnictví. Oblasti, které nemají univerzitní (fakultní) nemocnice, musejí vydávat daleko více peněz na to, aby udržely své zdravotnictví na patřičné úrovni. Aby nabízely svým občanům takové zdravotnictví, jaké je třeba v univerzitním městě. Je to zkrátka hanba, bojujeme s tím marně už dlouhou dobu,“ uvedl.
Na výstavbě centra urgentní péče v Liberci se největší částkou bude podílet kraj, vydá skoro 2,1 miliardy korun. Zbývající tři akcionáři podle Půty přidají zhruba 180 milionů korun a zbytek, včetně nákladů na pořízení vybavení, zaplatí nemocnice. Její podíl se ale ještě může snížit, pokud se jí podaří získat evropskou dotaci.
Limitní cena 3,2 miliardy
Firmu na výstavbu urgentního centra hledala nemocnice v soutěži podruhé. Napoprvé musela výběrové řízení zrušit, protože nedostala žádnou nabídku pod maximální stanovenou cenou. Ta byla o miliardu nižší než teď, tedy 2,2 miliardy korun. Čtyři obdržené nabídky byly tehdy v rozmezí od 2,984 do 3,191 miliardy.
Limitní cenu 3,2 miliardy korun nemocnice stanovila pro druhé kolo na základě analýzy trhu. Kromě vítězného konsorcia byla těsně pod touto částkou ještě nabídka od společnosti BAK, a to ve výši 3,199 miliardy. O zakázku usilovala také společnost Hochtief CZ, protože však požadovala více, než byla maximální stanovená cena, ze soutěže byla vyřazena.
Ve vítězném konsorciu je i dceřiná firma stavební firmy Metrostav, které loni v červnu vrchní soud zakázal v souvislosti s takzvanou druhou větví korupční kauzy bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha na tři roky účast ve veřejných soutěžích.
To by ale na zahájení výstavby urgentního centra nemělo mít vliv. Liberecký kraj si loni u jiné zakázky, kterou firmě Metrostav DIZ přidělil, ověřoval, zda se na ni zákaz vztahuje, a podle výkladu jeho právníků se této společnosti zákaz netýká.