Lesy ČR letos vyčlenily na boj proti kůrovci 172 milionů korun, tedy o 30 milionů více, než tomu bylo loni. Nyní se připravují na jarní rojení kůrovce. Po zimě také začínají aplikovat první ochranná opatření. Kůrovcová kalamita se vůbec nejvíce podepsala na Beskydech a Jeseníkách.
„V Beskydech a Jeseníkách nyní probíhá čištění lesů od napadených dřevin,“ uvedl redaktor České televize Petr Mecner. Do lesů umístí lesníci také stovky lapačů, které budou co sedm až deset dnů vyprazdňovat.
Za vůbec nejohroženější oblasti považují lesníci nižší horské oblasti do výšky 800 metrů nad hladinou moře. První fáze kůrovcové sezony bude trvat osm až deset týdnů do června. Vzhledem k suchému loňskému období očekávají odborníci, že další následky kalamity mohou být v Beskydech a Jeseníkách horší než loni.
Letos zasadí jen 45 milionů stromků
Lesy České republiky letos sníží počet vysazených stromků při jarním a podzimním zalesňování o desetinu na 45 milionů sazenic. Hlavními důvody je to, že podniku kvůli církevním restitucím ubylo přes deset procent lesní plochy a snaha zvyšovat podíl přirozené obnovy lesa. Potvrdil to výrobně-technický ředitel LČR Václav Lidický. Celkové náklady podniku na pěstební činnost by letos měly dosáhnout téměř dvou miliard korun.
Novou výsadbou by měly Lesy ČR letos osázet 7500 hektarů lesa. Většina sazenic, přes 36 milionů kusů, se vysází na jaře. Zbylých 8,3 milionu sazenic připadne na podzimní zalesňování. Podíl jehličnanů a listnáčů na celkové letošní výsadbě bude půl na půl.
Zvyšování přirozené obnovy lesů souvisí i s tím, že se kvůli velké kůrovcové nahodilé těžbě momentálně snižuje objem úmyslných mýtních těžeb, po nichž se plochy musejí zalesnit.
Na jaře se zalesňuje po rozmrznutí půdy. Nejvíce v dubnu, kdy nehrozí mrazy a sazenice ještě nejsou narašené. Podzimní práce trvají od září do poloviny listopadu. Z jehličnanů se nejčastěji sázejí smrky. Z listnatých pak buky a duby. Lesům ČR patří téměř polovina lesů v zemi.
Zisk firmě klesl. I přes masivní těžbu
Společnosti loni klesl hrubý zisk o 23 procent na 4,98 miliardy Kč. Pokles podnik přičetl vyšší těžbě kalamitního dřeva z kůrovcových, větrných a jiných kalamit, které se na trhu prodává za výrazně nižší ceny. Dalším důvodem byla změna stavu rezerv, řekl generální ředitel LČR Daniel Szórád.
Za vlastní výrobky a služby podnik loni utržil 10,9 miliardy korun, zatímco předloni to bylo 11,8 miliardy korun. Těžba dřeva vzrostla na 8,1 milionu metrů krychlových z předloňských 7,7 milionu metrů krychlových. Přes snížení se zisk podle Szóráda řadí k nejlepším v historii podniku.
- Od 60. let minulého století se začal v ČR objevovat kromě lýkožrouta smrkového další druh kůrovce - lýkožrout severský. Toho ale nenalákají ani feromonové pasti, ani mrtvé dřevo. Nalétává i dovnitř porostů, napadené stromy se tak hůře hledají a sanují. Jak ho účinně likvidovat, zkoumají například vědci z Akademie věd ČR.
Objem nahodilých těžeb loni vzrostl o 18 procent na 4,36 milionu metrů krychlových dřeva. Z toho objem kůrovcového dřeva byl 2,44 milionu metrů krychlových, což bylo meziročně dvakrát více. „Loni byl extrémní výskyt kůrovce, byl to následek suchého léta roku 2015,“ dodal Szórád.
Přes vyšší celkovou těžbu byl pokles cen dřeva tak významný, že podnik kvůli tomu v hospodářském výsledku meziročně přišel zhruba o miliardu korun. Průměrná cena zpeněžení metru krychlového dřeva loni klesla o 13 procent na 1243 korun.
