Zastupitelé ve Stěžerách čelí kritice, že se scházejí „za zády“ veřejnosti

Nahrávám video

Říkají tomu pracovní schůzka nebo seminář – jde o nový způsob některých obecních zastupitelstev, jak se scházet a řešit hlavně nepohodlné věci mimo oficiální řádné schůze a mimo dohled veřejnosti. Například ve Stěžerách u Hradce Králové se zastupitelé scházejí hodinu před řádným jednáním. V obci přibývá lidí, kteří takový postup kritizují s tím, že se závažná témata přesouvají za záda občanů.

Začíná jednání zastupitelů Stěžer – hodinovou uzavřenou schůzku už ale mají za sebou. Řešili tam stížnost starostce na manipulaci v zápisu z listopadového zastupitelstva, kde se objevily pasáže o rozpočtu či poplatcích za odpad, které na schůzi nezazněly. „V zápisech několikrát bylo něco, co tam vůbec neproběhlo, a vlastně jsme to neschválili a ona nám to poslala. Já jsem na to upozornil, že to správně není,“ kritizoval zastupitel obce Jiří Karkoszka (nestr.).

To rozporuje starostka Stěžer Dagmar Smetiprachová (nestr.). „Některé pasáže, které on tvrdí, že nezazněly, které naopak zazněly, jsme po dohodě s ověřovateli zápisu upravili,“ uvedla. Už na pozvánce starostka zastupitelům napsala, že téma je citlivé, a tak ho proberou bez veřejnosti.

Jindy na uzavřeném setkání debatují o územním plánu nebo o cenách za svoz odpadu. „Taková zasedání mohou oprávněně vzbuzovat podezření ze strany občanů, že se něco děje za jejich zády,“ poznamenal zastupitel Matěj Junek (nestr.).

„Některé věci vlastně dohodnou dopředu a pak je to taková továrna na hlasování, na zvednuté ruce,“ míní občanka Stěžer Eva Luňáková.

Veřejná část zastupitelstva proto plyne hladce. „Pracovní schůzky jsou určeny pouze pro nějakou diskusi a pro nějaké vyjasnění protichůdných názorů jednotlivých zastupitelů – abychom si v klidu bez veřejnosti prodiskutovali problémy,“ hájila se Smetiprachová.

„Já jsem proti tomu, od začátku, abychom se scházeli o hodinu dříve, tam si něco uvařili a pak už to jen schválili,“ prohlásil Karkoszka.

Podle právníka a odborníka na veřejnou správu Jana Šťastného se zastupitelé mohou scházet na pracovních schůzkách. „Ale z toho nemohou vznikat usnesení zastupitelstva, nemohou z toho vznikat závěry,“ upozornil.

Neveřejně jednají také zastupitelé Hořic, Jičína nebo Dvora Králové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Královéhradecký kraj

Přes Brno prošla menší supercela

Přes Brno se ve středu odpoledne prohnala bouřka, podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) i menší supercela s kroupami. Hasiči hlásili několik výjezdů. Výstraha před silnými bouřkami platila do středečních 22 hodin zejména pro oblast jižních Čech. V platnosti je ale až do čtvrtečního odpoledne výstraha před vysokými teplotami, která platí pro většinu území Moravy, Slezska a v Polabí. V pátek meteorologové čekají na jižní Moravě teploty až 34 stupňů Celsia.
15. 7. 2026Aktualizováno15. 7. 2026

Výstraha před silnými bouřkami se nenaplnila, uvedl ČHMÚ

Výstraha před velmi silnými bouřkami, kterou na úterý vydali meteorologové, se zatím nenaplnila. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v podvečer na síti X informoval, že předpověď nevyšla, situace byla podle meteorologů složitá. Následně meteorologové výstrahu před velmi silnými bouřkami zrušili. Bouře, které měly zasáhnout celé území, působily odpoledne problémy pouze ve středních Čechách, hasiči tam měli více výjezdů. Na Příbramsku meteorologové zaznamenali supercelu.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Požár rozvaděče na Trutnovsku způsobil hlemýžď

Požár rozvodné skříně u roubenky v Horním Maršově na Trutnovsku, k němuž v úterý vyjely dvě jednotky hasičů, má nečekaného viníka. Způsobil ho elektrický zkrat těla hlemýždě zahradního, kterého hasiči objevili spolu s dalšími mrtvými i živými hlemýždi a slimáky uvnitř rozvaděče. Královéhradečtí hasiči o tom informovali na facebooku.
8. 7. 2026

VideoLidé ze Rtyně v Podkrkonoší zůstávají po bleskové povodni bez vody

Už více než dva týdny zásobují obec Rtyně v Podkrkonoší pitnou vodou přistavené cisterny. Je to důsledek bleskové povodně, která zaplavila a kontaminovala obecní vrty. Kohoutková voda se dá pít jen po důkladném převaření, přesto však mnohé rodiny vodu raději berou z cisteren. Vedení obce doplňuje cisterny s pitnou vodou každé dva dny. Vodu v podzemí pročišťuje její přirozené proudění. Podle mluvčí Krajské hygienické stanice Královéhradeckého kraje Veroniky Krejčí ale kontaminace stále přetrvává.
8. 7. 2026

VideoNedávno draze vysazená alej u cyklostezky v hradeckých lesích hyne

Měly oživit přírodu v rekreační oblasti, místo toho čerstvě vysazené stromy u nové cyklostezky v královéhradeckých lesích hynou. Vloni vzrostlých borovic, dubů, třešní a lip vysadili 73, nedostalo se jim ale dostatečné péče včetně zalévání. Přitom byly nejdražší výsadbou ve městě, každý strom vyšel skoro na čtyřicet tisíc. V květnu stezku od dodavatele převzala radnice. Viníka ani škodu magistrát neurčil.
5. 7. 2026

VideoUkrajinci na Broumovsku opravují kostely jako poděkování za pomoc

Ukrajinci žijící ve východních Čechách se dobrovolně zapojují do oprav barokních kostelů na Broumovsku. Chtějí tak poděkovat za azyl, který jim Česko poskytlo, i za podporu a pomoc Ukrajině. Památky byly dlouhá léta zanedbané především kvůli nedostatku peněz na údržbu. Dnes jejich obnovu podporují stát, kraj, dárci i veřejnost. Od začátku května pracuje Sergej Rezedent s přáteli na opravách hřbitovního kostela v Šonově u Broumova.
3. 7. 2026

Bouře způsobily výpadky elektřiny. Dětský tábor zasáhl blesk

Českem během večera a noci přecházely bouřky doprovázené přívalovým deštěm a někde i kroupami. Záchranáři na Jindřichohradecku ošetřili na dětském táboře šest lidí po zásahu bleskem. Dospělého muže, který byl po úderu krátce v bezvědomí, transportoval vrtulník. Pět dětí pak do nemocnice převezly sanitky ve stabilizovaném stavu. Počasí způsobilo komplikace na silnicích i železnicích. Podle energetické skupiny ČEZ byly kvůli bouřkám tisíce domácností bez proudu.
1. 7. 2026Aktualizováno1. 7. 2026

VideoOhrožení dudci chocholatí se vrací, zahnízdili na Hradecku

Po letech úspěšně zahnízdil dudek chocholatý u Hradce Králové a vyvedl zde i mláďata. Podle ornitologů se ohrožený pták vrací hlavně díky obnově pastvin, starých sadů a otevřené krajiny. Ochranáři pracovali na obnově přirozeného prostředí těchto ptáků posledních 25 let. Poprvé za tu dobu ohrožený pták zahnízdil v jedné ze speciálních budek, kterou mu připravili. Vyvedl zde pět mláďat. Dudek je velký zhruba jako kos, zdobí ho černé a bílé skvrny. Jeho nejnápadnějším znakem je ale chocholka. V devatenáctém století se v tuzemsku vyskytoval hojně. Pak téměř vymizel. K jeho návratu mohlo přispět i teplejší počasí. Podle odborníků je možné, že lidé budou moct v následujících letech dudka chocholatého vídat a slýchat v přírodě stále častěji.
1. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.