Koronavirová epidemie v Česku značně omezila život – nejen podnikání a služby, ale také provoz škol. Právě kvůli dětem museli rodiče často zůstat doma a pobírat ošetřovné. Lepší situace byla v malotřídkách, kam se mohly děti vrátit dříve. Na Vysočině jich je 133. „Vypnutí ekonomiky“ pocítili také zemědělci nebo hoteliéři. Ekonomické dopady pandemie v Česku mapuje pořad SeČTeno, tentokrát z Kraje Vysočina.
SeČTeno z Vysočiny: „Vypnutí ekonomiky“ pocítili prakticky všichni. Zemědělci i pivovary se museli přizpůsobit
V Heřmanově na Žďársku škola chybí, v obci se zhruba dvěma sty obyvateli skončila v roce 2015, radnice na ni neměla peníze. Pokud by však malotřídka fungovala během šíření epidemie covidu-19, nemusely by děti zůstat doma na distanční výuce tak dlouho. Do těchto typů škol se totiž žáci vraceli dříve než do základních.
Školy v Kraji Vysočina
Během posledních pěti let se ale Heřmanov rozrostl o řadu dětí, starostka obce Pavla Chadimová (nestr.) proto předpokládá, že v září škola opět otevře. „Zařídili jsme provoz komunitní školy Heřmánek, takže jsme využili budovu, je opravená. Jsou to ale jen odpolední volnočasové aktivity, dopoledne máme školu volnou. Malotřídka se tam perfektně hodí,“ uvedla starostka.
Podle člena předsednictva Rady dětí Jana Burdy děti během dlouhého pobytu na distanční výuce ztratily řadu návyků. Bude třeba upřesnit také pravidla jejich návratu právě do volnočasových aktivit. A otázky se vynořují i ohledně fungování letních táborů. Uvažuje se o povinném PCR testu před nástupem na tábor, pokud by jej však měli platit samotní rodiče, mohlo by to podle Burdy některým až zdvojnásobit cenu pobytu.
SeČTeno z Kraje Vysočina: Dopady epidemie na rozvoj venkova (zdroj: ČT24)
Dopad na farmáře
S epidemií covidu se museli poprat také farmáři z Vysočiny. Dopad na jejich práci však údajně nebyl tak velký jako v jiných oborech. „Byl tady velký propad tržeb, protože spoustu zboží od nás odebírají restaurace a hotely, ty byly zavřené. Myslím, že se to dotklo například producentů ovoce, brambor. Nezanedbatelnou záležitostí bylo i vyřazení zemědělství z hlediska podpory agroturistiky a vesnického ubytování. Podpory státu šly pouze do oficiálních ubytovacích zařízení,“ řekl farmář z firmy Zelené údolí z Heřmanova Jiří Novotný.
Velký zájem o návštěvu farmy zaznamenal aspoň mezi tuzemskými turisty. Nevýhodou však bylo, že je nemohli ubytovat. „Na farmu k nám chodila spousta lidí na procházky s dětmi, za zvířaty. Chodily k nám školy, pokud byly otevřené, takže farma byla navštěvovaná jako nikdy jindy,“ dodal Novotný.
Zavřeno má i nadále řada hotelů na Vysočině. Majitel hotelu Medlov Jan Piskoř řekl, že otevřít ubytovací zařízení po tak dlouhé době bude velmi složité. „Je to jako otevřít nový hotel. Finanční a pracovní náklady jsou značné. Než se zase najede na to, že lidé si zvyknou na systémy, než si hosté zvyknou na to, že si můžou ubytování koupit, tak to bude nějakou dobu trvat,“ řekl s tím, že než se plně provoz rozjede, může to trvat i měsíc a půl.
SeČTeno z Kraje Vysočina: Vesničtí a malí podnikatelé během pandemie (zdroj: ČT24)
Situace v ubytovacích zařízeních byla uspokojivá alespoň loni v létě, hoteliéři doufají, že letošní léto bude minimálně podobné. „Jsme připraveni po stránce provozní. Chybí nám ale nějací zaměstnanci, děláme nábory,“ dodal Piskoř.
Když pivo musí za zákazníkem
Jinou strategii podnikání musely kvůli covidu zvolit například pivovary, příkladem může být Pivovar Kamenice, který začal rozvážet pivo až k zákazníkům domů. „Koncem loňského roku jsme koupili stáčecí linku na plechovky a lahve, což nám zachránilo krk v letoším roce,“ popsal jednatel pivovaru Milan Houška.
Pivovar Kamenice naštěstí nemusel přistoupit k propouštění svých zaměstnanců. „Jsme rodinný pivovar, naši zaměstnanci, i když primárně nejsou z naší rodiny, jsou jedna velká rodina. Nikoho jsme nepropouštěli, protože očekáváme, že po skončení krize zase nastane ,boom‘ prodejů,“ uvedl.
Podnikatelské subjekty v Kraji Vysočina
Jak se daří obcím
Obce se kvůli covidu musely potýkat s jinými problémy než tomu bylo před pandemií. Zastavila se například kultura, normální život však musel běžet dál. Například Heřmanov roznášel obyvatelům roušky a zajišťoval provoz obchodu, aby si lidé měli kde nakoupit.
„My jsme si tu budovu (obchodu) v roce 2018 pronajali, máme svoji vlastní prodavačku, já tam občas zaskakuji a díky tomu jsme soběstační, to je pro nás nejdůležitější,“ uvedla starostka s tím, že společně s Poštou Partner jde o základ služeb v obci, které by Heřmanov měl občanům poskytnout.
Například obec Křižánky zase v době covidu zavedla svou vlastní měnu. Ta má sloužit k tomu, aby místní obyvatelé nakupovali hlavně u místních ponikatelů, nikde jinde se totiž křižáneckou měnou platit nedá.
SeČTeno z Kraje Vysočina: Soběstačnost obcí v době pandemie (zdroj: ČT24)