Covidová pandemie zasáhla Karlovarský kraj v nejhorší čas. Začínaly se totiž řešit tradiční problémy kraje, šíření nákazy ale v tu chvíli region známý lázeňstvím a turistickým ruchem silně zasáhlo. Ekonomické dopady pandemie na jednotlivé regiony Česka mapuje pořad SeČTeno, tentokrát z Karlovarského kraje.
SeČTeno z Karlovarského kraje: Do lázní může minimum hostů, hotely bojují o přežití
Začátkem května se tradičně v Karlových Varech zahajuje lázeňská sezona. Letos však ulice a kolonády zejí prázdnotou. Otevřeno má jen jeden lázeňský dům, kde se léčí postcovidoví pacienti. Lázeňské odvětví je přitom pro kraj klíčové, zajišťuje asi 20 procent jeho příjmů a zaměstnává pětinu obyvatel.
Ztráty provozovatelů už teď dosahují stovek milionů korun. „Za loňský rok jsme měli propad v tržbách 524 milionů korun, to je propad zhruba o 60 procent,“ uvedl ředitel Léčebných lázní Mariánské lázně Karel Kalivoda.
Předseda místní Asociace hotelů a restaurací Jan Kronika připomněl, že ubytovací a stravovací služby jsou uzavřené už půl roku. „Chvíli měly možnost mít otevřené hotely, které mají vyloženě nasmlouvané pojišťovny. V zimě i na jaře jsou to ale jenom dva hotely v Karlových Varech, jinak jsou všichni závislí na samoplátcích. (…) Je tu něco kolem 150 hotelů a jenom dva měly mít možnost otevřít,“ uvedl.
Podle hejtmana Karlovarského kraje Petra Kulhánka (STAN) by vláda neměla omezovat klienty, kteří si chtějí svůj ozdravný pobyt platit sami. „Medicínské lázeňské pobyty by měly být přístupné bez rozdílu všem,“ řekl. Hygienická pravidla jsou podle něj velmi přísná a striktně dodržovaná, a snižují tak možnost přenosu na minimum.
Dopad pandemie na živnostníky
Omezení, která vláda vyhlásila v souvislosti s pandemií, dopadla na řadu podnikatelů, týká se to například gastronomických provozů, hotelů a dalších služeb. Jsou však i firmy, kterým se dařilo i během covidu – například porcelánce Thun. Právě porcelán je jedním z produktů typických pro Karlovarský kraj.
„Máme portfolio zákazníků po celé Evropě i mimo Evropu. Jak se přelévala covidová vlna, tak nám se pořád dařilo udržovat nějaký ten standard získávání zakázek a tím i naplnění výroby. Takže nedaří se nějak extrémě líp, ale udržujeme se na stejné úrovni,“ popsal situaci ředitel výrobny porcelánu Thun Vlastimil Argman.
Společnost ale utrpěla úbytkem zaměstnanců. Podle Argmana to nebylo ani kvůli nemoci covid-19, ale spíš kvůli samotným opatřením. „Je to nepříjmené. I přesto, že máme spoustu věcí modernizovaných a mechanizovaných, tak je tam velký podíl ruční práce. Když zkušené zaměstnankyně zůstanou doma, těžko se to nahrazuje,“ řekl.
Kvůli velkým omezením už začala firma také přemýšlet nad tím, jak si vychovat další generaci pracovníků. „Zabýváme se například tím, že bychom si chtěli udělat nějaké vlastní odborné učiliště, abychom si vychovali nástupce. Snažíme se také do výroby zavádět prvky, které budou lidem ulehčovat práci,“ dodal ředitel.
Když se hudbě nedaří
Naopak výrobci hudebních nástrojů momentálně bojují o přežití. Například společnost Amati - Denak měla problémy i před covidem. „Vliv (pandemie) není tak velký, jako je konkurz, jako je úpadek. Covid byl jenom takový druhý dopad, který drtivou většinu toho momentálního úpadku tolik neovlivnil, ale je pravda, že to první čtvrtletí letošního roku bylo poměrně horší,“ řekl krizový manažer firmy Jiří Melničuk.
Firma však i nadále funguje. „Hledáme nového majitele, probíhá výběrové řízení. Očekávám tak někdy během letních měsíců, že by to mělo být ukončeno a měl by být nový majitel,“ uvedl Melničuk s tím, že jako problém vnímá to, že do Amati se dlouho neinvestovalo. Firmu navíc podle krizového manažera už dříve poškodil anglický vlastník, za kterého se například prodávalo i pod výrobními náklady nebo se za nástroje nezaplatilo vůbec.