Rychlostí 200 kilometrů za hodinu se prohnal vlak z Brna do Břeclavi. V budoucnu běžná věc

9 minut
Události: Správa železnic chce zrychlit jízdu, na trati z Břeclavi do Brna zkouší dvoustovku
Zdroj: ČT24

Dvousetkilometrovou rychlostí v pondělí projel vlak úsekem trati mezi Břeclaví a Brnem. Šlo o jednu z prvních zkušebních jízd s tak vysokou rychlostí a novým zabezpečovacím systémem. Aby se tak cestovalo běžně, je třeba koridor upravit, Správa železnic (SŽ) chce mít hotovo v roce 2025. Do té doby je možné vlak rozjet nejvýše na 160 kilometrů za hodinu.

Jak se bude chovat vlak při rychlosti 200 kilometrů v hodině, zkoumají pracovníci Správy železnic při testovacích jízdách mezi Brnem a Břeclaví. „Uvidíme uvolněnost koleje, křivka nás pustí po tu dvoustovku. Kdyby to jelo rychleji, tak ten systém zastaví,“ řekl strojvedoucí Milan Mužík.

Kromě samotného vlaku totiž železničáři zkoušejí i bezpečnostní systém, který kontroluje nejen rychlost, ale i zda jede po správné trati. „Je to vlastně první zabezpečovač s kontrolou rychlosti strojvedoucího. V případě, že strojvedoucí nedodržuje danou rychlost, je schopný zastavit, což předchozí zabezpečovače neumožňovaly,“ popsal Vladimír Říha z Technické ústředny dopravní cesty SŽ.

V úseku mezi Brnem a Břeclaví by se totiž v budoucnosti mohly vlaky dvousetkilometrovou rychlostí prohánět běžně. Dnes je přitom v Česku nejvyšší povolená rychlost 160 kilometrů v hodině.

Zvýšení rychlosti budou předcházet velké investice

Pro cestující by změna znamenala jen rychleji ubíhající krajinu za okny. Pro správce železnic ale rekonstrukci dvou stanic, opravu mostů nebo zavedení vlaků s novým zabezpečovacím systémem a mimoúrovňové křížení.

„Týká se to železničních přechodů a přejezdů, které podle evropských a národních norem mohou být zřizovány na tratích provozovaných rychlostí 160 kilometrů v hodině a nižší,“ popsal Libor Tkáč ze Správy železnic. Přejezd, který projel vlak rychlostí o 40 kilometrů vyšší, tak museli hlídat policisté.

„Je potřeba se zamyslet v daných částech i nad nástupišti, musí se posunout ochranná hrana, nárazová vlna je větší,“ vysvětlil ředitel SŽ Jiří Svoboda. Navýšit rychlost v úseku zvládne Správa železnic podle aktuálních odhadů do konce roku 2025.

Dvoustovka se plánuje i na dalších čtyřech místech Česka

Trať mezi Brnem a Břeclaví v budoucnu zřejmě nebude jediná, kde vlaky běžně pojedou rychleji. Mělo by jít rovněž o trať Plzeň–Ejpovice, tam by se takto mohlo jezdit do dvou let. Dalším úsekem, kde je zvýšení rychlosti v plánu, je trať mezi Dluhonicemi a Olomoucí.

Výhledově by pak mohlo jít o celou trať mezi Brnem a Přerovem. V Čechách jsou v plánu ještě dvě místa: úsek mezi Chocní a Pardubicemi a mezi Kolínem a Poříčany.

Plánované vysokorychlostní koridory
Zdroj: Správa železnic

„Pokud bychom porovnávali přímo to, že chceme ze 160 na 200, tak taková změna bude v řádu stovek milionů. V rámci rekonstrukce budeme ale dělat celé tratě, čili bude to v řádu miliard,“ dodal Svoboda.

Rychleji než 160 kilometrů za hodinu se jezdí například v Rakousku na takzvané Západní dráze z Vídně do Lince; vlaky tam mohou na nové trati jezdit až 230 kilometrů za hodinu. V Německu jezdí vlaky ICE okolo 300 kilometrů za hodinu. V Polsku se zatím jezdí po nové trati z Varšavy do Katovic a do Krakova 200 kilometrů za hodinu. V Česku by se měla stavět ve 20. letech nová trať pro dvousetkilometrovou rychlost z Brna do Přerova.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Nejvíc jsem si přál dostat věnec špekáčků, vzpomíná Arnošt Hammer na válku

Vzpomínky na válku se mu vracejí dodnes. Dvaadevadesátiletý Arnošt Hammer vypráví o životě v okupovaném Znojmě, o hladu, bombardování i o tom, jak válka zasáhla do každodenního života obyčejných lidí.
před 15 hhodinami

Do ulic vyrazili koledníci Tříkrálové sbírky

Do ulic českých měst vyrazili koledníci Tříkrálové sbírky. Lidé mohou přispět do označených a zapečetěných pokladniček, ale také on-line na webu sbírky nebo kdykoliv zaslat dárcovskou SMS, případně přispět na sbírkový účet. Letos jde už o 26. ročník sbírky, kterou každoročně pořádá Charita ČR. Výtěžek je určen lidem v těžké životní situaci, desetina pak směřuje na zahraniční humanitární pomoc.
3. 1. 2026

Na křížení D1 a D2 v Brně čekají řidiče další omezení

Na křížení dálnic D1 a D2 v Brně začaly přípravy na změny ve vedení dopravy. K těm dojde částečně už o víkendu a v plném rozsahu od úterního rána. Auta budou jezdit pouze po jednom ze dvou mostů. Rekonstrukce nejvytíženější křižovatky v Česku, kterou denně projede až osmdesát tisíc vozidel, potrvá do konce příštího roku a Ředitelství silnic a dálnic za ni zaplatí přibližně 3,2 miliardy korun.
2. 1. 2026

Silvestrovské oslavy byly napříč Českem poměrně klidné

Oslavy příchodu roku 2026 se v centru Prahy neobešly bez zakázané pyrotechniky. Petardy i dělobuchy létaly na Staroměstském i na Václavském náměstí a v okolních ulicích. Přesto byly silvestrovské oslavy z hlediska ohňostrojů jedny z nejklidnějších za poslední roky, uvedla policie. Podobné to bylo i v Ostravě a Brně. Během noci však došlo na několika místech republiky k vážným zraněním, k nejtěžšímu v Českých Budějovicích.
1. 1. 2026Aktualizováno1. 1. 2026

Němci odvezou všechen nelegální odpad z Brna. Datum bude známo začátkem roku

Termín odvozu dalších asi 280 tun nelegálního odpadu z Brna-Horních Heršpic bude znám začátkem příštího roku, oznámilo na síti X ministerstvo životního prostředí. Německo si tak z místa nakonec odveze veškerý uložený odpad. Celkem jde o 317 tun plastů, laminátů a dalšího materiálu z demontáží letadel či větrných turbín. Z nelegální skládky odvezla najatá firma prvních 35 tun před Vánoci, o větší části odpadu ale nebylo jasno.
29. 12. 2025Aktualizováno29. 12. 2025

Kompenzace regionům za dostavbu Dukovan mají vyjít na patnáct miliard

Patnáct miliard korun mají stát kompenzační opatření v regionech dotčených dostavbou Jaderné elektrárny Dukovany. Většinu sumy uhradí stát, část ale i kraje a obce. Ty už připravují projekty na bydlení a infrastrukturu. S výstavbou nových bloků má totiž přijít až deset tisíc lidí.
28. 12. 2025

Zdravotní klauni přinášejí vánoční radost dětem v nemocnicích

Ne všechny děti mohou strávit vánoční svátky doma – některé musí zůstat na nemocničním lůžku. Zpříjemnit jim pobyt v nemocnici a vykouzlit úsměv na tváři se v rolích sester a doktorů snaží zdravotní klauni. Malé pacienty navštěvují celoročně, o Vánocích jsou jejich klauniády obzvlášť důležité.
24. 12. 2025

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
20. 12. 2025
Načítání...