Brněnští umělci žádají víc bytů pro lidi v nouzi. Bojí se, že město sociální projekty seškrtá

Skupina umělců se v Brně postavila za projekty vedoucí k ukončování bezdomovectví. Zahájila je minulá koalice, když přidělila byty desítkám rodin i jednotlivcům v bytové nouzi. Současná koalice také vyčlenila byty pro lidi v bytové nouzi a bez přístřeší, podle umělců je to ale málo. Ředitel Centra experimentálního divadla (CED) Miroslav Oščatka v pondělí řekl, že politici nyní projekty redukují, což mu nepřijde správné. Na úterním zastupitelstvu budou desítky lidí požadovat, aby radnice vyčlenila pro lidi bez přístřeší více bytů.

Organizátory akce jsou lidé kolem bývalého náměstka primátora Matěje Hollana a bývalého zastupitele Martina Freunda z hnutí Žít Brno, které s projekty přišlo.

Nyní se k nim přidali umělci, pod jejichž výzvou zastupitelům je podepsaná dvacítka organizací a zhruba sto lidí. Kromě CED je to například Muzeum romské kultury, řekla ČTK jeho ředitelka Jana Horváthová, ale také Divadlo Polárka, Kabinet múz, festival Serial Killer, mezi jednotlivci nechybí umělkyně Kateřina Šedá, režisér Břetislav Rychlík nebo historik umění Rostislav Koryčánek.

Kulturu jen s hezkými fasádami nechceme, tvrdí umělci

Umělci ve výzvě zmiňují, že chce město usilovat o titul Evropské hlavní město kultury. „Kulturní město je v první řadě takové město, které se kulturně chová ke svým obyvatelům. Není možné na jedné straně dávat stovky milionů do opery, muzikálu, filharmonie či činohry a na druhé straně nechat malé děti živořit na ulici, v ubytovnách nebo v dětských domovech,“ stojí v otevřeném dopise.

Umělci uvedli, že nestojí o to stát se hlavním městem kultury, které obyvatelům nezajistí důstojné bydlení. „Odmítáme účastnit se budování Potěmkinovy vesnice, která má krásně načančané fasády, za nimiž však žijí lidé v bídě a strachu z toho, že zítra nebudou mít kam uložit svoje děti,“ píše se ve výzvě. 

Radní pro kulturu Marek Fišer (za Piráty) řekl, že aktivitu lidí vítá. „Budeme s tím pracovat a řešit to. Chceme dát na lidi a bavit se o tom, co považují za nejpalčivější problém,“ dodal. Podle něj není kultura jen o nablýskaných divadlech, ale i o tom, aby se lidem ve městě hezky žilo.

Vedení města mluví raději o zásluhovosti

Naopak primátorka Markéta Vaňková (ODS) už dříve řekla, že v projektu na ukončování bezdomovectví v té podobě, jakou nastavilo předchozí vedení města, pokračovat nehodlá. „Když se projekty představovaly, nesouhlasila jsem s nimi. Nepovažuji je za dobrý koncept. Jsem přesvědčena, že by měl být uplatněn princip zásluhovosti,“ uvedla loni v srpnu

Projekty spojené s hnutím Žít Brno opakovaně kritizoval i nynější radní pro oblast bydlení a správy majetku Oliver Pospíšil (ČSSD). Také on dlouhodobě mluví o principu zásluhovosti. Za kritika projektů z dílny hnutí, které se po loňských volbách do zastupitelstva nedostalo, je považován také náměstek primátorky Robert Kerndl (ODS), který má v gesci mimo jiné sociální péči.

Brnem se inspirovala další města

Projekty Brna se inspirovala i další města. Ze dvou výzev ministerstva práce a sociálních věcí mohou čerpat miliony na obdobné projekty. Peníze lze použít na práci sociálních pracovníků, nikoli na opravy bytů. Brno chce z jedné výzvy čerpat asi 17 milionů v souvislosti s poskytnutím 40 bytů pro lidi a rodiny v bytové nouzi. Kolem sedmi milionů v souvislosti s 20 byty chce čerpat z druhé výzvy, která se zaměřuje na lidi bez přístřeší.

Podle Hollana a umělců je 20 bytů pro lidi bez přístřeší málo. Původně město chtělo vyčlenit 80 bytů, ale kvůli přísnějším podmínkám počet snížilo na 20. Jednou z podmínek je, aby se většina bytů nacházela mimo vyloučené lokality.

Brno má ve správě skoro 30 tisíc bytů, většinu ale obhospodařují městské části. Mnoho prázdných bytů je v Brně-střed a Brně-sever, část z nich se nachází ve vyloučených lokalitách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Estonsko a Brno společně pracují na ochraně před kvantovým hackováním

Čeští a estonští vědci spojili síly, aby vybudovali přeshraniční centrum kybernetické bezpečnosti, které posílí digitální obranu Evropy tváří v tvář rostoucím hrozbám ve virtuálním prostoru.
11. 3. 2026

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
9. 3. 2026

Řidiče v Brně omezí další dopravní stavby i redukce v centru

Dopravu v Brně letos ovlivní řada dopravních staveb a oprav. Vedle pokračujících prací začnou nové projekty, například dálniční připojení u Černovické terasy nebo oprava mostu přes ulici Hybešovu. Město zároveň připravuje výrazné omezení automobilové dopravy v historickém centru.
4. 3. 2026

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
4. 3. 2026

Na jihu Moravy je nejvíc případů žloutenky v zemi

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.
3. 3. 2026

Silničáři začali v Mikulově opravovat most na hlavním tahu do Rakouska

Řidiči musejí v Mikulově na Břeclavsku počítat s dopravním omezením na hlavním tahu do Rakouska. Silničáři opravují most přes železniční trať. Provoz zůstává zachován v obou směrech, doprava je ale svedena do zúžených jízdních pruhů a místem je možné projíždět pouze padesátikilometrovou rychlostí. Hotovo má být do konce května. Náklady jsou vyčísleny na 9,5 milionu korun bez DPH.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

Převrácený kamion zablokoval dálnici D1 u Domašova

Převrácený nákladní vůz v pondělí dopoledne na necelou hodinu zablokoval dálnici D1 na 171. kilometru u Domašova na Brněnsku ve směru na Prahu. Následně se začalo jezdit odstavným pruhem, po 13:00 policie dálnici znovu plně zprůjezdnila. Po havárii se utvořila několikakilometrová kolona. Při nehodě nebyl nikdo zraněn.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

Přenášela zbraně i motáky. Dana Milatová se do odboje zapojila už jako školačka

Rodina Gajdošíkových se za druhé světové války aktivně účastnila odboje na Zlínsku. Do ilegální činnosti se zapojily i děti – Dana Milatová jako školačka přenášela partyzánům zbraně, které měl otec v úkrytech na hřbitově, a z věznice gestapa pašovala motáky. Věděla, že jí jde o život, přesto se do nebezpečných akcí s odvahou pouštěla. Ani dnes by prý neváhala a bojovala by za svobodu.
1. 3. 2026
Načítání...