Brněnští umělci žádají víc bytů pro lidi v nouzi. Bojí se, že město sociální projekty seškrtá

Skupina umělců se v Brně postavila za projekty vedoucí k ukončování bezdomovectví. Zahájila je minulá koalice, když přidělila byty desítkám rodin i jednotlivcům v bytové nouzi. Současná koalice také vyčlenila byty pro lidi v bytové nouzi a bez přístřeší, podle umělců je to ale málo. Ředitel Centra experimentálního divadla (CED) Miroslav Oščatka v pondělí řekl, že politici nyní projekty redukují, což mu nepřijde správné. Na úterním zastupitelstvu budou desítky lidí požadovat, aby radnice vyčlenila pro lidi bez přístřeší více bytů.

Organizátory akce jsou lidé kolem bývalého náměstka primátora Matěje Hollana a bývalého zastupitele Martina Freunda z hnutí Žít Brno, které s projekty přišlo.

Nyní se k nim přidali umělci, pod jejichž výzvou zastupitelům je podepsaná dvacítka organizací a zhruba sto lidí. Kromě CED je to například Muzeum romské kultury, řekla ČTK jeho ředitelka Jana Horváthová, ale také Divadlo Polárka, Kabinet múz, festival Serial Killer, mezi jednotlivci nechybí umělkyně Kateřina Šedá, režisér Břetislav Rychlík nebo historik umění Rostislav Koryčánek.

Kulturu jen s hezkými fasádami nechceme, tvrdí umělci

Umělci ve výzvě zmiňují, že chce město usilovat o titul Evropské hlavní město kultury. „Kulturní město je v první řadě takové město, které se kulturně chová ke svým obyvatelům. Není možné na jedné straně dávat stovky milionů do opery, muzikálu, filharmonie či činohry a na druhé straně nechat malé děti živořit na ulici, v ubytovnách nebo v dětských domovech,“ stojí v otevřeném dopise.

Umělci uvedli, že nestojí o to stát se hlavním městem kultury, které obyvatelům nezajistí důstojné bydlení. „Odmítáme účastnit se budování Potěmkinovy vesnice, která má krásně načančané fasády, za nimiž však žijí lidé v bídě a strachu z toho, že zítra nebudou mít kam uložit svoje děti,“ píše se ve výzvě. 

Radní pro kulturu Marek Fišer (za Piráty) řekl, že aktivitu lidí vítá. „Budeme s tím pracovat a řešit to. Chceme dát na lidi a bavit se o tom, co považují za nejpalčivější problém,“ dodal. Podle něj není kultura jen o nablýskaných divadlech, ale i o tom, aby se lidem ve městě hezky žilo.

Vedení města mluví raději o zásluhovosti

Naopak primátorka Markéta Vaňková (ODS) už dříve řekla, že v projektu na ukončování bezdomovectví v té podobě, jakou nastavilo předchozí vedení města, pokračovat nehodlá. „Když se projekty představovaly, nesouhlasila jsem s nimi. Nepovažuji je za dobrý koncept. Jsem přesvědčena, že by měl být uplatněn princip zásluhovosti,“ uvedla loni v srpnu

Projekty spojené s hnutím Žít Brno opakovaně kritizoval i nynější radní pro oblast bydlení a správy majetku Oliver Pospíšil (ČSSD). Také on dlouhodobě mluví o principu zásluhovosti. Za kritika projektů z dílny hnutí, které se po loňských volbách do zastupitelstva nedostalo, je považován také náměstek primátorky Robert Kerndl (ODS), který má v gesci mimo jiné sociální péči.

Brnem se inspirovala další města

Projekty Brna se inspirovala i další města. Ze dvou výzev ministerstva práce a sociálních věcí mohou čerpat miliony na obdobné projekty. Peníze lze použít na práci sociálních pracovníků, nikoli na opravy bytů. Brno chce z jedné výzvy čerpat asi 17 milionů v souvislosti s poskytnutím 40 bytů pro lidi a rodiny v bytové nouzi. Kolem sedmi milionů v souvislosti s 20 byty chce čerpat z druhé výzvy, která se zaměřuje na lidi bez přístřeší.

Podle Hollana a umělců je 20 bytů pro lidi bez přístřeší málo. Původně město chtělo vyčlenit 80 bytů, ale kvůli přísnějším podmínkám počet snížilo na 20. Jednou z podmínek je, aby se většina bytů nacházela mimo vyloučené lokality.

Brno má ve správě skoro 30 tisíc bytů, většinu ale obhospodařují městské části. Mnoho prázdných bytů je v Brně-střed a Brně-sever, část z nich se nachází ve vyloučených lokalitách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Soud zrušil část brněnského územního plánu, upravovala využití území za Lužánkami

Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil část brněnského územního plánu, která upravovala využití území za Lužánkami. Město se při pořizování územního plánu nevypořádalo s podrobnými námitkami muže ze sousedství. Územní plán před aktuálním soudním zásahem umožňoval smíšenou obytnou zástavbu s maximální přípustnou výškou dvaadvacet metrů. Rozsudek je dočasně zpřístupněný na úřední desce.
11:24Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Brno k výročí návštěvy Alžběty II. smekne klobouk

Na brněnskou Novou radnici přibude nové umělecké dílo od Radka Talaše. Motiv červeného klobouku odkazuje k návštěvě britské královny Alžběty II., která moravskou metropoli navštívila 28. března před třiceti lety. Pamětní desku odhalí Brňané v den výročí, nyní klobouk odlili pracovníci slévárny v Popovicích na Uherskohradišťsku.
před 22 hhodinami

V Brně vznikne nový bulvár. Propojí budoucí nádraží s centrem

V Brně začala výstavba nové městské třídy nazvané Bulvár, která propojí nové hlavní nádraží s historickým centrem. Severní část má být hotová příští rok v létě, jižní se bude stavět později. Projekt je klíčový pro rozvoj nové čtvrti Trnitá, kde má vzniknout bydlení pro 15 tisíc obyvatel a až 20 tisíc pracovních míst.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Zametací vůz se v Brně propadl chodníkem do sklepa zbouraného domu

Zametací vůz v Grmelově ulici v Brně se ve středu dopoledne propadl chodníkem, vyproštovali jej hasiči, informovali na sociální síti Threads. Vůz se propadl zřejmě do sklepní části zbouraného domu, který stál vedle chodníku, a to asi do dvoumetrové hloubky. Ulice byla po dobu vyprošťování neprůjezdná. Řidič vozu je zraněný.
25. 2. 2026

Dálnici D2 u Břeclavi blokoval havarovaný kamion

Dálnici D2 u Břeclavi od noci na úterý asi devět hodin blokovala ve směru na Brno nehoda kamionu. Nákladní vůz se převrátil na bok a ležel přes všechny pruhy ve směru od slovenských hranic na Brno. Objízdná trasa vedla přes Slovensko. Informovaly o tom Národní dopravní informační centrum a policie.
24. 2. 2026Aktualizováno24. 2. 2026

Z jihomoravských nemocnic se má stát holding. Zaměstnanci nesouhlasí

Jihomoravští zastupitelé rozhodli o transformaci devíti krajských nemocnic z příspěvkových organizací do vertikálního holdingu. Každá nemocnice si ponechá vlastní vedení i odpovědnost. Rozvoj a investice bude řídit mateřská akciová společnost Jihomoravská zdravotní. Odboráři s transformací nesouhlasí, obávají se zejména dopadů na odměňování pracovníků a jejich jistoty. Protestovat přišli i na jednání zastupitelstva.
23. 2. 2026Aktualizováno23. 2. 2026

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
23. 2. 2026

Útoků na zdravotníky přibývá. Nemocnice posilují ochranu personálu

Slovních i fyzických útoků na personál v nemocnicích přibývá. Zdravotníci to přičítají bolesti a strachu, které lidé v danou chvíli prožívají, ale také vlivu návykových látek. Například ve Fakultní nemocnici Plzeň se počet případů za posledních pět let ztrojnásobil. K incidentům dochází nejčastěji na akutních ambulancích, například na urgentním příjmu. Nemocnice proto zavádí opatření na ochranu personálu a zaměstnance dlouhodobě školí ve spolupráci s policií i s využitím virtuální reality.
23. 2. 2026
Načítání...