Brněnští umělci žádají víc bytů pro lidi v nouzi. Bojí se, že město sociální projekty seškrtá

Skupina umělců se v Brně postavila za projekty vedoucí k ukončování bezdomovectví. Zahájila je minulá koalice, když přidělila byty desítkám rodin i jednotlivcům v bytové nouzi. Současná koalice také vyčlenila byty pro lidi v bytové nouzi a bez přístřeší, podle umělců je to ale málo. Ředitel Centra experimentálního divadla (CED) Miroslav Oščatka v pondělí řekl, že politici nyní projekty redukují, což mu nepřijde správné. Na úterním zastupitelstvu budou desítky lidí požadovat, aby radnice vyčlenila pro lidi bez přístřeší více bytů.

Organizátory akce jsou lidé kolem bývalého náměstka primátora Matěje Hollana a bývalého zastupitele Martina Freunda z hnutí Žít Brno, které s projekty přišlo.

Nyní se k nim přidali umělci, pod jejichž výzvou zastupitelům je podepsaná dvacítka organizací a zhruba sto lidí. Kromě CED je to například Muzeum romské kultury, řekla ČTK jeho ředitelka Jana Horváthová, ale také Divadlo Polárka, Kabinet múz, festival Serial Killer, mezi jednotlivci nechybí umělkyně Kateřina Šedá, režisér Břetislav Rychlík nebo historik umění Rostislav Koryčánek.

Kulturu jen s hezkými fasádami nechceme, tvrdí umělci

Umělci ve výzvě zmiňují, že chce město usilovat o titul Evropské hlavní město kultury. „Kulturní město je v první řadě takové město, které se kulturně chová ke svým obyvatelům. Není možné na jedné straně dávat stovky milionů do opery, muzikálu, filharmonie či činohry a na druhé straně nechat malé děti živořit na ulici, v ubytovnách nebo v dětských domovech,“ stojí v otevřeném dopise.

Umělci uvedli, že nestojí o to stát se hlavním městem kultury, které obyvatelům nezajistí důstojné bydlení. „Odmítáme účastnit se budování Potěmkinovy vesnice, která má krásně načančané fasády, za nimiž však žijí lidé v bídě a strachu z toho, že zítra nebudou mít kam uložit svoje děti,“ píše se ve výzvě. 

Radní pro kulturu Marek Fišer (za Piráty) řekl, že aktivitu lidí vítá. „Budeme s tím pracovat a řešit to. Chceme dát na lidi a bavit se o tom, co považují za nejpalčivější problém,“ dodal. Podle něj není kultura jen o nablýskaných divadlech, ale i o tom, aby se lidem ve městě hezky žilo.

Vedení města mluví raději o zásluhovosti

Naopak primátorka Markéta Vaňková (ODS) už dříve řekla, že v projektu na ukončování bezdomovectví v té podobě, jakou nastavilo předchozí vedení města, pokračovat nehodlá. „Když se projekty představovaly, nesouhlasila jsem s nimi. Nepovažuji je za dobrý koncept. Jsem přesvědčena, že by měl být uplatněn princip zásluhovosti,“ uvedla loni v srpnu

Projekty spojené s hnutím Žít Brno opakovaně kritizoval i nynější radní pro oblast bydlení a správy majetku Oliver Pospíšil (ČSSD). Také on dlouhodobě mluví o principu zásluhovosti. Za kritika projektů z dílny hnutí, které se po loňských volbách do zastupitelstva nedostalo, je považován také náměstek primátorky Robert Kerndl (ODS), který má v gesci mimo jiné sociální péči.

Brnem se inspirovala další města

Projekty Brna se inspirovala i další města. Ze dvou výzev ministerstva práce a sociálních věcí mohou čerpat miliony na obdobné projekty. Peníze lze použít na práci sociálních pracovníků, nikoli na opravy bytů. Brno chce z jedné výzvy čerpat asi 17 milionů v souvislosti s poskytnutím 40 bytů pro lidi a rodiny v bytové nouzi. Kolem sedmi milionů v souvislosti s 20 byty chce čerpat z druhé výzvy, která se zaměřuje na lidi bez přístřeší.

Podle Hollana a umělců je 20 bytů pro lidi bez přístřeší málo. Původně město chtělo vyčlenit 80 bytů, ale kvůli přísnějším podmínkám počet snížilo na 20. Jednou z podmínek je, aby se většina bytů nacházela mimo vyloučené lokality.

Brno má ve správě skoro 30 tisíc bytů, většinu ale obhospodařují městské části. Mnoho prázdných bytů je v Brně-střed a Brně-sever, část z nich se nachází ve vyloučených lokalitách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Hudba byla stoleté Miladě Tomkové vždy útěchou

Snacha sokolského odbojáře Norberta Tomka, stoletá Milada Tomková, vzpomíná na druhou světovou válku, bombardování Brna a popisuje i tragické rodinné osudy. Přibližuje také, jak jí v těžkých časech pomáhala hudba. Hrála na klavír a zpívala ve sboru moravských učitelek, který vedl skladatel Břetislav Bakala. Po roce 1989, kdy se jí otevřel svět, mohla navštívit v Paříži bratrance, malíře Frantu.
před 14 hhodinami

Slibované čínské lázně u Pasohlávek stojí stále jen na papíře

Zatímco budova krajského Sanatoria Pálava v Pasohlávkách na Brněnsku je po zhruba dvou letech prací téměř hotová, na blízkém pozemku určeném pro stavbu lázeňského komplexu se nic neděje. Česko-čínskou firmu RiseSun, která tam má lázně vybudovat, nejspíš čeká pokuta. V roce 2019, kdy od kraje pozemky kupovala, se totiž zavázala dokončit lázeňský areál do sedmi let.
16. 1. 2026

Silničáři o víkendu strhnou v Brně most na D1, zavřou Kaštanovou ulici

Silničáři budou o víkendu v Brně demolovat další most na dálnici D1. Zatímco uplynulý víkend šlo o most přes dálnici D2, tentokrát přijde na řadu most přes Kaštanovou ulici. Ta propojuje Brno s okrajovými částmi Brněnské Ivanovice a Tuřany a slouží jako důležitá výpadovka na jihovýchod města. Ulice bude uzavřená od pátečního pozdního večera do pondělního rána.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Bezobslužné prodejny zažívají boom. Ministerstvo prodloužilo program

Bezobslužné obchody se v Česku rychle rozšiřují. Především na venkově, kde nahrazují zaniklé prodejny potravin. Nabízejí nepřetržitý provoz a nižší náklady. Automatizované či hybridní prodejny podporuje také ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s kraji prostřednictvím programu Obchůdek 21+, který je prodloužen až do roku 2028.
15. 1. 2026

Předávali si mě jako ošatku, popsal muž záchranu z jeskyně

Jedno špatné došlápnutí v jeskyni Svážná studna v Moravském krasu o víkendu stačilo k tomu, že si zkušený speleolog a také dobrovolný hasič Václav Adamec vyzkoušel fungování záchranného systému z druhé strany. Vysvobodit se ho se zlomenou holení v neděli podařilo po více než dvaceti hodinách. Adamec se nyní zotavuje a o zkušenosti vypráví: „Ani na chvíli nešla úvaha, že bych se nahoru nedostal.“
14. 1. 2026

Stát musí kvůli hluku ze silnice zaplatit muži odškodnění

Stát musí Liboru Dolákovi z Brna-Bosonoh zaplatit 150 tisíc korun jako odškodnění za to, že musel kvůli rozhodnutí jihomoravské krajské hygienické stanice snášet zvýšený hluk z dopravy. Hygienici totiž v roce 2016 vydali pro silnici druhé třídy, která vede paralelně s dálnicí D1 na okraji Brna, hlukovou výjimku. Brněnský soud ji ale o dva roky později jako nezákonnou zrušil.
14. 1. 2026

Lidé vyrážejí na zamrzlé plochy. Na některé se ale vstupovat nesmí

Zamrzlé vodní plochy v posledních dnech lákají řadu lidí k bruslení. Ne vždy jsou ale pro tuto činnost vhodné, nejen z hlediska bezpečnosti, ale i ochrany přírody. Vstup je zakázaný například na chráněné části vodního díla Nové Mlýny. Bruslit se nesmí ani na Znojemské vodní nádrži, která je zdrojem pitné vody a zároveň leží v klidovém území národního parku Podyjí. Naopak chráněná krajinná oblast Soutok plánuje změnu úředního statusu zámeckého rybníka v Lednici.
12. 1. 2026
Načítání...