Dělníci s pomocí jeřábů snesli hodinovou věž z rekonstruovaného Průmyslového paláce na pražském Výstavišti. Práce jsou součástí opravy, která zahrnuje i dostavbu levého křídla. To zničil v roce 2008 mohutný požár. Věž se od budovy takto oddělila vůbec poprvé za 130 let existence stavby. Rekonstrukce a dostavba Průmyslového paláce začala v únoru a hotová by měla být v roce 2025. Náklady na ni jsou 2,64 miliardy korun.
Hodinová věž pražského Průmyslového paláce se bude opravovat na zemi. Vrátí se na ni svatováclavská koruna
7 minut
Studio ČT24 – Oprava věže Průmyslového paláce
Původně se předpokládalo, že věž váží šestnáct tun, ale po sundání pracovníci zjistili, že váha se všemi výztužemi je o deset tun vyšší. Podle stavbyvedoucího Davida Čecha z firmy Metrostav DIZ je konstrukce věže ve špatném stavu a není možné ji opravit jinak než na zemi. „Kde jsme udělali provizorní podkonstrukci, na kterou se věžička položí, následně se obestaví lešením a začneme ji opravovat,“ vysvětlil. Dodal, že práce podle odhadu potrvají zhruba půl roku.
Po úpravě základní konstrukce přijde na řadu restaurace zbylých částí věže. Opatření vitrážemi a zasklení kopule se pak bude provádět až poté, co bude zpět na svém místě. Vrátí se na ni také zrestaurovaný hodinový stroj s věrnou kopií původního plechového ciferníku.
„Jako taková třešnička na dortu se na korunu věžičky navrátí původní svatováclavská koruna, která bude pozlacená,“ uvedl Čech. Dodal, že přípravné práce na snesení trvaly několik týdnů a zahrnovaly odstrojení věže, odstranění starých dřevěných prvků nebo aplikaci stabilizačních tyčí bránících deformaci konstrukce.
Budova s moderními technologiemi
Dlouho plánovaná rekonstrukce Průmyslového paláce začala v únoru, po úvodních zemních pracích pod vyhořelým levým křídlem nyní pracovníci konsorcia firem Metrostav DIZ, Avers a Syner zahájili záchranu historických prvků, jako jsou skleněné vitráže, konstrukce věže a věžní hodiny. Následovat bude podle informací magistrátu vrtání hlubinných vrtů pro tepelná čerpadla.
Dělníci vybudují repliku křídla, které vyhořelo v roce 2008. Uvnitř bude vybavena moderními technologiemi a k vytápění využije tepelná čerpadla se 70 hlubinnými vrty s průměrnou hloubkou 140 metrů. Palác vybaví vzduchotechnikou a zastiňovací technologií. Pod levým křídlem vznikne nový masivní suterén, do kterého se umístí zázemí pro přípravu expozic.
Byl postaven při příležitosti Jubilejní zemské výstavy v roce 1891 podle návrhu architekta Bedřicha Münzbergera. Od počátku sloužil k pořádání výstav a dalších kulturních akcí, i když původně mělo jít o dočasnou stavbu. V letech 1952 až 1954 komunistická garnitura rozhodla o změně funkce a hlavní halu paláce nechala přestavět na společenský a taneční sál. Změnilo se i jeho jméno na Sjezdový palác, který byl součástí tehdejšího Parku kultury a oddechu Julia Fučíka.
Průmyslový palác v Praze
