Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž podal dovolání v kauze Bečvářova statku. Směřuje v neprospěch bývalé ředitelky pražského pozemkového úřadu Evy Benešové a jejího tehdejšího podřízeného Jana Horáka. Podle obžaloby zneužili pravomoc v souvislosti s vyřizováním restitučních nároků.
Podněty se týkají rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, který Benešovou uznal vinnou jen z přečinu maření úkolu úřední osoby z nedbalosti a Horáka obžaloby zprostil.
„Podle nejvyššího státního zástupce není napadený rozsudek vrchního soudu správný a oba obvinění měli být uznáni vinnými zločinem zneužití pravomoci úřední osoby,“ uvedl mluvčí zastupitelství Petr Malý. Podle Stříže se oba obvinění dopustili tak zásadních pochybení, že to svědčí o jejich úmyslném jednání. O dovoláních rozhodne Nejvyšší soud.
Vrchní soud v červnu udělil Benešové tříletý trest podmíněně odložený na tři roky. Změnil tak verdikt, kterým prvoinstanční soud poslal ženu na šest let do vězení a podle kterého měla zaplatit peněžitý trest čtyři a půl milionu korun. Zrušil také nepravomocné rozhodnutí o zabrání pozemků neoprávněně vydaných restituentům.
Chybovali úředníci úmyslně?
Benešová čelila obžalobě z toho, že spolu se svým podřízeným Horákem nezákonně přiřkli Emilii Bednářové a dalším restituentům náhradní pozemky za nemovitosti původně patřící Janu Marii Bečvářovi a způsobili škodu nejméně 1,4 miliardy korun. Benešová vinu od počátku popírá.
Podle vrchního soudu Benešová podepsala rozhodnutí o restitucích pozemků, aniž by si zjistila a ověřila veškeré relevantní informace. Způsobila vysokou škodu, a obohatila tak lidi, kteří neměli na pozemky nárok. Odvolací senát však neviděl žádný důkaz o tom, že to udělala úmyslně.
Případ Horáka, kterému prvoinstanční soud udělil za zneužití pravomoci úřední osoby sedmiletý trest, odvolací senát projednal už v květnu a osvobodil jej. Podle soudu nejednal úmyslně, navíc pouze vypracovával koncepty pro restituce. Jeho dalšímu nadřízenému Petru Chmelíkovi ponechal odvolací soud za maření úkonu veřejného činitele z nedbalosti roční podmíněný trest.
Bednářová a v některých případech i další restituenti obdrželi lukrativní pozemky jako náhradu za to, že jim stát nevrátil statky po Bečvářovi ve Strašnicích a na Žižkově. Bednářovou označil Horák za neteř po Janu Marii Bečvářovi, ačkoli měla nárok pouze na dědictví po jeho bratru Josefovi, který ji uvedl v závěti. Další restituenti zase mohli dědit pouze po jeho sestře.
