Českého spisovatele, publicistu a autora manifestu Dva tisíce slov z června 1968 Ludvíka Vaculíka od úterý připomíná výstava ve zlínském Baťově institutu. Výstavu nazvanou Cesta Ludvíka Vaculíka z Řehonůřky do Prahy a zpět s podtitulem Fotografie ze šuplíků Vaculíkovy rodiny a Jankovy ilustrace připravilo Muzeum jihovýchodní Moravy a zlínská knihovna k Vaculíkovým nedožitým dvaadevadesátým narozeninám.
Fotografie ze šuplíků Vaculíkovy rodiny připomínají v Baťově institutu nedožité dvaadevadesátiny spisovatele
Spisovatel Ludvík Vaculík se narodil v Brumově-Bylnici na Zlínsku a je tam také pohřben. „Výstava přibližuje životní pouť českého spisovatele a publicisty prostřednictvím asi tří set fotografií a několika dokumentů,“ uvedla ředitelka Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně Zdeňka Friedlová.
Fotografie jsou doplněny popisy a volně navazujícími ukázkami z díla. Jedním z nejzajímavějších dokumentů je dopis, který navrhoval a zdůvodňoval vyloučení Ludvíka Vaculíka z KSČ v roce 1967 v reakci na projev na čtvrtém sjezdu spisovatelů.
Zlín byl Vaculíkovým útočištěm v dobách zlých i dobrých
Spoluautorem výstavy je Vaculíkův syn Jan. „Kde jinde bychom měli nedožité tátovy narozeniny připomenout, než ve Zlíně, tedy okresním městě jeho rodiště, městě, kde studoval Baťovu školu, městě, kde má stále tolik kamarádů, a městě, které jak před revolucí, tak i po ní mu poskytovalo útočiště ve chvílích složitých i ve chvílích času volnějšího,“ řekl Jan Vaculík.
Vaculíkův odkaz je podle ředitele Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně Pavla Hrubce třeba stále připomínat. „Ve své tvorbě byl vždy statečný, přímočarý a upřímný,“ uvedl Pavel Hrubec.
V roce 1968 podle něj Vaculík pomohl svým manifestem Dva tisíce slov nastartovat Pražské jaro. Během normalizace vedl samizdatovou edici Petlice. Po listopadovém převratu neúnavně a mnohdy provokativně glosoval soudobé dění. Výstava potrvá do 23. srpna.