Dobřenice (Královéhradecko) – Lovecký zámeček u východočeských Dobřenic vypadá jako vhodná kulisa pro horor: Novogotická stavba z konce 19. století nemá okna ani vnitřní vybavení, zdi tvoří pouze holé cihly. Zchátral během desetiletí, kdy patřil státu, ale jeho stav se nezlepšil ani poté, co se vrátil vnučce původního majitele. Ta slibuje, že letohrádek opraví – ale až tehdy, kdy na něj v rámci rodinného majetku přijde řada.
Dobřenický letohrádek smutně vzpomíná na zašlou slávu
Dobřenický lovecký letohrádek vznikl v roce 1880, nechal ho postavit movitý statkář Jan Weinrich. Podobu letohrádku inspiroval zámek Sychrov, spadá tedy do novogotického tudorovského stylu. Jeho pýchou byl majestátní lovecký sál, kam jezdila honební společnost strávit siestu. Kouzlo však spočívalo především v tom, kde stál. „Romantika je v prostředí hlubokých lesů,“ poznamenal historik Oldřich Vaňura. Prostředí si užívala řada významných hostů, například Jan Masaryk nebo Edvard Beneš s manželkou.
Zámeček však nevypadá jako z pohádky – kdysi trvale obývaná stavbu, kde žil lesník spravující okolní lesy i nedaleký chovný rybník, se léty proměnila v ruinu, kterou sužují nájezdy zlodějů. „Chybějí okenní výplně, chybějí podlahy, chybějí stropy, prší sem,“ shrnul předseda Sdružení ochránců památek Rudolf Khol. Náhodný kolemjdoucí již nemůže podle vybrakovaných místností odhadnout, zda kdysi šlo o reprezentativní sídlo nebo třeba továrnu či sanatorium. Do letohrádku prší a není řádně oplocený.
Letohrádek v meziválečném období koupil podnikatel Karel Löwenstein, po druhé světové válce ho konfiskoval stát, zprvu ho využíval k zemědělským účelům, později však zůstal prázdný a chátral. Od počátku 90. let patří rodině původního majitele, restituovala ho Löwensteinova dcera Karla Katschnerová. Slibuje, že zámeček opraví, ale teprve až na něj v rodinném majetku přijde řada. „Chceme, aby se to dalo do pořádku,“ zdůraznila Karla Katschnerová. Že sliby nejsou plané, ukázala rodina v případě zámku přímo v Dobřenicích, který dala vzorně do pořádku.