Do Šlechtovy restaurace se vrátí život s příští sezonou. Památkou se prohnaly živly i znárodnění

Slavná Šlechtova restaurace v pražské Stromovce se znovu otevře. Tentokrát ji bude provozovat Vinohradský pivovar, který prostory původně barokního letohrádku oživí i kulturou. Zprovoznění začne postupně, od příští letní sezony by měla fungovat minimálně venkovní část letohrádku. Šlechtova restaurace je kulturní památkou, od šedesátých let ale chátrala. Její rekonstrukci teď dokončují restaurátoři.

Do Šlechtovy restaurace se vrátí restaurace i kavárna tak, jak tomu bylo dlouhé roky až do druhé světové války. Počítá se s organizováním kulturních akcí nebo svateb.

Podle pražské radní Hany Třeštíkové (Praha Sobě) to ale nebude hned, i když se má restaurace alespoň zčásti otevřít už příští rok. „Nejdřív zprovozníme venkovní sezení a venkovní provoz tak, aby už příští rok tady Pražané mohli dostat pivo a něco k jídlu,“ plánuje Třeštíková. 

Balustráda i grotta

Zatímco některé části Šlechtovy restaurace se musely znovu vystavět, a někteří proto mluvili spíše o výstavbě repliky než o rekonstrukci, jiné prvky se zachovaly a teď se obnovují. Třeba původní balustráda okolo teras, která v chátrající restauraci roky ležela.

„Byla demontována a uskladněna v objektu. Dílce byly naskládané na sobě, takže nebylo zřejmé, v jakém jsou stavu. Byla to trochu sázka do loterie,“ upozornil jednatel restaurátorské firmy Jan Munzar.

Obnovuje se i hlavní sál a takzvaná grotta, tedy umělá jeskyně, která stála ve výklenku naproti vchodu. Její součástí byla fontána s bronzovou plastikou Poseidona. Jeskyně patřila k nejcennějším částem objektu. Restaurátoři teď pracují na výzdobě i vodním prvku. „Bude tam osázená kašna z pískovcového kamene, kolem pískovcová dlažba, která bude prosvětlená, vznikne výklenek a krápníkový svod vody, kde poteče takový vodopád,“ popsal Munzar. 

Do otevření se ještě prostory restaurace mírně upraví tak, aby vyhovovaly novému provozovateli. Původním termínem ukončení oprav byl letošní duben. Zástupci magistrátu ale v březnu uvedli, že práce na stavební části by měly skončit až k 31. prosinci.

Vinohradský pivovar plánuje spolupráci s hudebním festivalem i výtvarníky

Provozovatelem restaurace bude Vinohradský pivovar. Společnost Obecní dům, která bude správcem objektu, oslovila deset firem a šest na nabídku reagovalo. 

„Chceme, aby se Šlechtova restaurace stala vyhledávaným cílem, nejen zastávkou na výletě,“ uvedl jeden ze spolumajitelů Vinohradského pivovaru Jan Korselt. Doplnil, že neplánují provoz založit na čepovaném pivu, ale nabídnou například i kávu a vařit budou tradiční česká jídla.

Návštěvníky chtějí nalákat také na kulturní program. V plánu jsou divadelní i koncertní představení. Možná je spolupráce s hudebním festivalem Metronome, který se koná na holešovickém výstavišti, řekl Korselt s tím, že velmi dobré vztahy mají také s Akademií výtvarných umění, která sídlí nedaleko.

Vinohradský pivovar bude pravděpodobně platit nájemné z obratu, kdy bude stanovena minimální suma, kterou by i v případě nulového obratu musel zaplatit. Vše je ale zatím předmětem jednání. Praha také musí uzavřít do konce roku smlouvu se samotným Obecním domem, ve hře je i dohoda na dobu neurčitou. 

Císařský letohrádek nejdřív zrcadlil Tróju, pak život v Praze

Sláva Šlechtovy restaurace je dílem pozdního 19. století a počátku 20. století. Barokní letohrádek vznikl v roce 1692 pro císaře Leopolda I. a měl tvořit protipól Trojskému zámečku, který stojí na protějším břehu Vltavy. Autorem obou staveb byl Jean Baptiste Mathey, tehdejší evropská hvězda barokní architektury. Projektoval také trojský zámek či barokní přestavbu Arcibiskupského paláce na Hradčanech. Letohrádku v oboře se říkalo Královská dvorana. 

Letohrádek původně sloužil pouze císařskému dvoru, ale když hrabě Karel Chotek v roce 1804 otevřel Královskou oboru veřejnosti, byla v budově porostlé břečťanem a plné květin po novogotické přestavbě zřízena nejprve kavárna a poté také restaurace.

V roce 1833 si budovu pronajal Václav Šlechta, který ji nechal přestavět, čímž získala svoji charakteristickou gotickou podobu. Za jeho správy restaurace prosperovala: Stromovka se stala oblíbeným výletním cílem Pražanů, a to přesto, že tehdy byla ještě poměrně daleko od Prahy. Holešovice-Bubny, které s ní sousedí, se staly součástí královského hlavního města až v roce 1884 a teprve tehdy také začala jezdit do této části tramvaj. Lidé však i předtím přicházeli, procházeli se, a když chtěli do restaurace, vlastně neměli jinou možnost než navštívit Šlechtovu restauraci.

Budovou se prohnaly živly i komunistický režim

Konec slavné éry nastal po převratu v roce 1948. V éře znárodňování došlo i na rodinu Šlechtových. Úřady začaly na posledního provozovatele naléhat, aby svoji restauraci začlenil do podniku Hotely a restaurace hl. m. Prahy. Takový požadavek jej však rozčílil natolik, že dostal infarkt a zemřel – a znárodnění restaurace už nic nebránilo. 

Dnes ještě žije vnuk slavného provozovatele. Karel Šlechta žil v budově restaurace do svých devíti let spolu s rodiči a sestrou. „Byl to opravdu společenský sál na bály a na taneční,“ vzpomíná potomek původních provozovatelů.

Znárodnění Šlechtově restauraci neprospělo. Přestože byla budova v roce 1958 prohlášena za kulturní památku, dvě dekády státní správy dokázaly objekt zdevastovat. Kdysi slavný podnik musel být koncem 60. let uzavřen kvůli havarijnímu stavu budovy. 

„Ještě na přelomu 60. a 70. let byla Šlechtovka slavná svou tradicí tzv. půlnočních polévek. Pražané sem mohli v létě zajít, třeba z koncertu nebo z hospody, a dát si tady půlnoční polévku. Jenže pak v 70. letech dvakrát vyhořela a od té chvíle chátrá,“ upřesnil Mikuláš Hulec, který v minulosti připravil projekt rekonstrukce objektu. Jeho návrhy ale někdejší pražská koalice smetla ze stolu; o tom ale později.

Od uzavření se na Šlechtově restauraci vyřádily doslova všechny živly. V letech 1978 a 1980 bývalá restaurace vyhořela, v roce 2002 zaplavila celou Stromovku včetně Šlechtovky voda, která se vylila z rozvodněné Vltavy a budovu zatopila do výše několika metrů. V letech 2010 a 2011 zase ohrozily bývalou restauraci sesuvy půdy. Jeden z nich souvisel s ražbou tunelů komplexu Blanka pod parkem, druhý vysvětloval magistrát prasklým vodovodem. Právě zajištěním budovy proti sesuvům nakonec začala její rekonstrukce.

2 minuty
Nejen Cibulka, chátrajících památek je po Praze více
Zdroj: ČT24

Dočkala se!

Poprvé se o opravě objektu začalo mluvit hned v devadesátých letech, Šlechtově restauraci ale nebylo přáno. Městská část neúspěšně hledala investora, opravu navíc výrazně zkomplikovaly zmíněné povodně v roce 2002.

Za primátora Pavla Béma (ODS), tedy před rokem 2010, vznikl velkolepý projekt za čtvrt miliardy korun. Počítal s komplexní renovací, ve Šlechtovce měly vzniknout hned tři restaurace včetně luxusní, jejíž hosty by až do srdce Stromovky vozily limuzíny. Uskutečnila se také soutěž na dodavatele: vítězný projekt připravili architekti Daniel Špička a citovaný Mikuláš Hulec.

Jenže zatímco podle nich by cena rekonstrukce dosáhla asi 140 milionů korun, cena vzešlá ze soutěže byla dvojnásobná. Proč, k tomu se nikdo nepřihlásil. Po volbách proto z rekonstrukce sešlo, nová rada nebyla z projektu nadšena a tehdejší radní pro kulturu Václav Novotný prohlásil projekt za předražený. 

3 minuty
Začíná očekávaná rekonstrukce Šlechtovy restaurace
Zdroj: ČT24

Šlechtova restaurace se nakonec dočkala: její rekonstrukce začala v roce 2017. Vedení hlavního města schvalovalo vítěze tendru nadvakrát, protože proti prvnímu výběru se odvolali dva další účastníci soutěže s tím, že vítězná firma nemá všechna příslušná živnostenská oprávnění.

Výběrová komise v obou případech vybrala Pracom. Město předpokládá, že za rekonstrukci zaplatí 120 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Na východě Česka se může tvořit ledovka, varují meteorologové

Ve východní polovině Česka hrozí od středečního odpoledne při mrznoucím dešti ledovka. Zejména v částech Pardubického a Olomouckého kraje se může tvořit i ve čtvrtek dopoledne. Vyplývá to z aktualizované výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Při ledovce je podle meteorologů potřeba počítat s problémy v dopravě, opatrní by měli být také chodci.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Předávali si mě jako ošatku, popsal muž záchranu z jeskyně

Jedno špatné došlápnutí v jeskyni Svážná studna v Moravském krasu o víkendu stačilo k tomu, že si zkušený speleolog a také dobrovolný hasič Václav Adamec vyzkoušel fungování záchranného systému z druhé strany. Vysvobodit se ho se zlomenou holení v neděli podařilo po více než dvaceti hodinách. Adamec se nyní zotavuje a o zkušenosti vypráví: „Ani na chvíli nešla úvaha, že bych se nahoru nedostal.“
před 9 hhodinami

Záchranky měly loni nejvíc výjezdů za patnáct let, evidují i nadužívání služby

Zdravotnická záchranná služba (ZZS) loni v Česku vyjela k více než 1,2 milionu případů. Česká televize to zjistila od ZZS jednotlivých krajů. Podle dat Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) jde o nejvyšší počet za posledních patnáct let. Kromě akutních stavů dál evidují záchranáři také nadužívání služby. Jako příklady uvádějí zveličování závažnosti potíží, volání kvůli dlouhodobým potížím, snahu pacienta dostat se rychleji na urgentní příjem nebo i náhradu za nedostupného praktického lékaře.
před 14 hhodinami

Stát musí kvůli hluku ze silnice zaplatit muži odškodnění

Stát musí Liboru Dolákovi z Brna-Bosonoh zaplatit 150 tisíc korun jako odškodnění za to, že musel kvůli rozhodnutí jihomoravské krajské hygienické stanice snášet zvýšený hluk z dopravy. Hygienici totiž v roce 2016 vydali pro silnici druhé třídy, která vede paralelně s dálnicí D1 na okraji Brna, hlukovou výjimku. Brněnský soud ji ale o dva roky později jako nezákonnou zrušil.
před 15 hhodinami

Středoškoláci se budou ve Vysokém Mýtě učit zvládat krizové situace za volantem

Na autodromu ve Vysokém Mýtě odstartoval v Česku ojedinělý pilotní projekt zaměřený na zvládání krizových situací za volantem. Dopravní odborníci ho připravili pro nejmladší řidiče ze středních škol. Projekt kombinuje teoretickou výuku, praktický výcvik na polygonu, výuku první pomoci pomocí virtuální reality a měření reakční doby na simulátorech.
před 20 hhodinami

Silná ledovka zkomplikovala dopravu

Silná ledovka zkomplikovala železniční i silniční dopravu na řadě míst po celém Česku. Ve středních Čechách ráno nejezdila velká část příměstských a regionálních autobusových linek, zrušeny byly i některé dálkové spoje. Pražské letiště fungovalo několik hodin v omezeném provozu. Ledovka se někde udržela až do odpoledních hodin, hlavně na severu a severovýchodě republiky hrozí i ve středu a ve čtvrtek.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Úrazy kvůli ledovce plnily urgentní příjmy

Pacienti s úrazy po pádech na ledu plnili v úterý urgentní příjmy a chirurgické ambulance pražských nemocnic. Urgentní příjem FN Motol a Homolka byl dopoledne kvůli lidem s úrazy na ledu maximálně vytížen. Ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) i na Bulovce bylo pacientů proti normálu asi o polovinu víc. Nejčastějšími úrazy byly zlomeniny končetin, ale také zranění hlavy či zad. Někteří pacienti s komplikovanými zlomeninami vyžadujícími operaci museli být hospitalizovaní.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Dřív mezi lidi bez domova patřil. Teď jim muž v Plzni pomáhá, popsali Reportéři ČT

V Česku žijí podle nejrůznějších odhadů desítky tisíc bezdomovců. Nelichotivou statistiku se v posledních třech letech pokouší zvrátit plzeňský magistrát. Navázal proto spolupráci se sociálním spolkem K srdci a biskupstvím plzeňským. Zhruba pět set bezdomovců, kteří v západočeské metropoli žijí, tak může získat brigádu a z výdělku si zaplatit alespoň dočasné bydlení v tamních ubytovnách. Díky práci pro plzeňskou městskou policii se do „běžného“ života podařilo z ulice vrátit třiapadesátiletému Romanovi. Nyní pomáhá právě lidem bez domova, mezi něž dřív sám patřil. O jeho příběhu natáčel pro Reportéry ČT David Vondráček.
13. 1. 2026
Načítání...