Do Šlechtovy restaurace se vrátí život s příští sezonou. Památkou se prohnaly živly i znárodnění

Slavná Šlechtova restaurace v pražské Stromovce se znovu otevře. Tentokrát ji bude provozovat Vinohradský pivovar, který prostory původně barokního letohrádku oživí i kulturou. Zprovoznění začne postupně, od příští letní sezony by měla fungovat minimálně venkovní část letohrádku. Šlechtova restaurace je kulturní památkou, od šedesátých let ale chátrala. Její rekonstrukci teď dokončují restaurátoři.

Do Šlechtovy restaurace se vrátí restaurace i kavárna tak, jak tomu bylo dlouhé roky až do druhé světové války. Počítá se s organizováním kulturních akcí nebo svateb.

Podle pražské radní Hany Třeštíkové (Praha Sobě) to ale nebude hned, i když se má restaurace alespoň zčásti otevřít už příští rok. „Nejdřív zprovozníme venkovní sezení a venkovní provoz tak, aby už příští rok tady Pražané mohli dostat pivo a něco k jídlu,“ plánuje Třeštíková. 

Balustráda i grotta

Zatímco některé části Šlechtovy restaurace se musely znovu vystavět, a někteří proto mluvili spíše o výstavbě repliky než o rekonstrukci, jiné prvky se zachovaly a teď se obnovují. Třeba původní balustráda okolo teras, která v chátrající restauraci roky ležela.

„Byla demontována a uskladněna v objektu. Dílce byly naskládané na sobě, takže nebylo zřejmé, v jakém jsou stavu. Byla to trochu sázka do loterie,“ upozornil jednatel restaurátorské firmy Jan Munzar.

Obnovuje se i hlavní sál a takzvaná grotta, tedy umělá jeskyně, která stála ve výklenku naproti vchodu. Její součástí byla fontána s bronzovou plastikou Poseidona. Jeskyně patřila k nejcennějším částem objektu. Restaurátoři teď pracují na výzdobě i vodním prvku. „Bude tam osázená kašna z pískovcového kamene, kolem pískovcová dlažba, která bude prosvětlená, vznikne výklenek a krápníkový svod vody, kde poteče takový vodopád,“ popsal Munzar. 

Do otevření se ještě prostory restaurace mírně upraví tak, aby vyhovovaly novému provozovateli. Původním termínem ukončení oprav byl letošní duben. Zástupci magistrátu ale v březnu uvedli, že práce na stavební části by měly skončit až k 31. prosinci.

Vinohradský pivovar plánuje spolupráci s hudebním festivalem i výtvarníky

Provozovatelem restaurace bude Vinohradský pivovar. Společnost Obecní dům, která bude správcem objektu, oslovila deset firem a šest na nabídku reagovalo. 

„Chceme, aby se Šlechtova restaurace stala vyhledávaným cílem, nejen zastávkou na výletě,“ uvedl jeden ze spolumajitelů Vinohradského pivovaru Jan Korselt. Doplnil, že neplánují provoz založit na čepovaném pivu, ale nabídnou například i kávu a vařit budou tradiční česká jídla.

Návštěvníky chtějí nalákat také na kulturní program. V plánu jsou divadelní i koncertní představení. Možná je spolupráce s hudebním festivalem Metronome, který se koná na holešovickém výstavišti, řekl Korselt s tím, že velmi dobré vztahy mají také s Akademií výtvarných umění, která sídlí nedaleko.

Vinohradský pivovar bude pravděpodobně platit nájemné z obratu, kdy bude stanovena minimální suma, kterou by i v případě nulového obratu musel zaplatit. Vše je ale zatím předmětem jednání. Praha také musí uzavřít do konce roku smlouvu se samotným Obecním domem, ve hře je i dohoda na dobu neurčitou. 

Císařský letohrádek nejdřív zrcadlil Tróju, pak život v Praze

Sláva Šlechtovy restaurace je dílem pozdního 19. století a počátku 20. století. Barokní letohrádek vznikl v roce 1692 pro císaře Leopolda I. a měl tvořit protipól Trojskému zámečku, který stojí na protějším břehu Vltavy. Autorem obou staveb byl Jean Baptiste Mathey, tehdejší evropská hvězda barokní architektury. Projektoval také trojský zámek či barokní přestavbu Arcibiskupského paláce na Hradčanech. Letohrádku v oboře se říkalo Královská dvorana. 

Letohrádek původně sloužil pouze císařskému dvoru, ale když hrabě Karel Chotek v roce 1804 otevřel Královskou oboru veřejnosti, byla v budově porostlé břečťanem a plné květin po novogotické přestavbě zřízena nejprve kavárna a poté také restaurace.

V roce 1833 si budovu pronajal Václav Šlechta, který ji nechal přestavět, čímž získala svoji charakteristickou gotickou podobu. Za jeho správy restaurace prosperovala: Stromovka se stala oblíbeným výletním cílem Pražanů, a to přesto, že tehdy byla ještě poměrně daleko od Prahy. Holešovice-Bubny, které s ní sousedí, se staly součástí královského hlavního města až v roce 1884 a teprve tehdy také začala jezdit do této části tramvaj. Lidé však i předtím přicházeli, procházeli se, a když chtěli do restaurace, vlastně neměli jinou možnost než navštívit Šlechtovu restauraci.

Budovou se prohnaly živly i komunistický režim

Konec slavné éry nastal po převratu v roce 1948. V éře znárodňování došlo i na rodinu Šlechtových. Úřady začaly na posledního provozovatele naléhat, aby svoji restauraci začlenil do podniku Hotely a restaurace hl. m. Prahy. Takový požadavek jej však rozčílil natolik, že dostal infarkt a zemřel – a znárodnění restaurace už nic nebránilo. 

Dnes ještě žije vnuk slavného provozovatele. Karel Šlechta žil v budově restaurace do svých devíti let spolu s rodiči a sestrou. „Byl to opravdu společenský sál na bály a na taneční,“ vzpomíná potomek původních provozovatelů.

Znárodnění Šlechtově restauraci neprospělo. Přestože byla budova v roce 1958 prohlášena za kulturní památku, dvě dekády státní správy dokázaly objekt zdevastovat. Kdysi slavný podnik musel být koncem 60. let uzavřen kvůli havarijnímu stavu budovy. 

„Ještě na přelomu 60. a 70. let byla Šlechtovka slavná svou tradicí tzv. půlnočních polévek. Pražané sem mohli v létě zajít, třeba z koncertu nebo z hospody, a dát si tady půlnoční polévku. Jenže pak v 70. letech dvakrát vyhořela a od té chvíle chátrá,“ upřesnil Mikuláš Hulec, který v minulosti připravil projekt rekonstrukce objektu. Jeho návrhy ale někdejší pražská koalice smetla ze stolu; o tom ale později.

Od uzavření se na Šlechtově restauraci vyřádily doslova všechny živly. V letech 1978 a 1980 bývalá restaurace vyhořela, v roce 2002 zaplavila celou Stromovku včetně Šlechtovky voda, která se vylila z rozvodněné Vltavy a budovu zatopila do výše několika metrů. V letech 2010 a 2011 zase ohrozily bývalou restauraci sesuvy půdy. Jeden z nich souvisel s ražbou tunelů komplexu Blanka pod parkem, druhý vysvětloval magistrát prasklým vodovodem. Právě zajištěním budovy proti sesuvům nakonec začala její rekonstrukce.

2 minuty
Nejen Cibulka, chátrajících památek je po Praze více
Zdroj: ČT24

Dočkala se!

Poprvé se o opravě objektu začalo mluvit hned v devadesátých letech, Šlechtově restauraci ale nebylo přáno. Městská část neúspěšně hledala investora, opravu navíc výrazně zkomplikovaly zmíněné povodně v roce 2002.

Za primátora Pavla Béma (ODS), tedy před rokem 2010, vznikl velkolepý projekt za čtvrt miliardy korun. Počítal s komplexní renovací, ve Šlechtovce měly vzniknout hned tři restaurace včetně luxusní, jejíž hosty by až do srdce Stromovky vozily limuzíny. Uskutečnila se také soutěž na dodavatele: vítězný projekt připravili architekti Daniel Špička a citovaný Mikuláš Hulec.

Jenže zatímco podle nich by cena rekonstrukce dosáhla asi 140 milionů korun, cena vzešlá ze soutěže byla dvojnásobná. Proč, k tomu se nikdo nepřihlásil. Po volbách proto z rekonstrukce sešlo, nová rada nebyla z projektu nadšena a tehdejší radní pro kulturu Václav Novotný prohlásil projekt za předražený. 

3 minuty
Začíná očekávaná rekonstrukce Šlechtovy restaurace
Zdroj: ČT24

Šlechtova restaurace se nakonec dočkala: její rekonstrukce začala v roce 2017. Vedení hlavního města schvalovalo vítěze tendru nadvakrát, protože proti prvnímu výběru se odvolali dva další účastníci soutěže s tím, že vítězná firma nemá všechna příslušná živnostenská oprávnění.

Výběrová komise v obou případech vybrala Pracom. Město předpokládá, že za rekonstrukci zaplatí 120 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V Čáslavi se uskuteční referendum k plánovanému rozšíření skládky

V Čáslavi na Kutnohorsku se uskuteční místní referendum k plánovanému rozšíření skládky. Bude se konat 3. a 4. října spolu s volbami do Poslanecké sněmovny. Souhlasili s tím v pondělí městští zastupitelé. Odpůrci rozšíření skládky se obávají růstu dopravy, zdravotních rizik a dalších nepříznivých vlivů. Odpadová společnost AVE CZ kritiku odmítá.
před 2 hhodinami

Výstava na Šumavě připomíná Klostermannův nejznámější román

Do někdejší myslivny na Březníku u Modravy se vrátila výstava věnovaná spisovateli Karlu Klostermannovi. Nová expozice v jedné z nejchráněnějších částí Šumavy připomíná román „Ze světa lesních samot“ i život horalů. Na Březník každý rok zamíří kolem třiceti tisíc lidí. V provozu bude od května do října, v zimě by jej totiž komplikoval sníh.
před 4 hhodinami

Senior na výstavě ukradl vzácný nůž za desítky tisíc. Dostal podmínku

Zdobená damascénská ocel, střenka z mamutího klu. Sběratelský zavírací nůž v hodnotě 55 tisíc korun ze stolu na výstavě v Hradci Králové koncem května odnesl dvaaosmdesátiletý muž. Zachytila ho při tom kamera. Záznam pak policie zveřejnila, díky čemuž se pachatele do dvou dní od krádeže podařilo ztotožnit a vypátrat. Soud ho ve zkráceném řízení nepravomocně potrestal půlroční podmínkou. Předmět je však znehodnocen a majitel už ho nepřijal.
před 5 hhodinami

Uvnitř budov či ve fasádách. Praha schválila pravidla pro výdejní boxy

Pražští radní schválili pravidla pro umisťování výdejních boxů na veřejných prostranstvích. Dokument určuje, kde mají boxy stát, jak velký volný prostor má kolem nich zůstat, jaké mají mít rozměry, barvy či reklamní polep. Snahou města je, aby schránky nepřekážely chodcům, nevytvářely zbytečné bariéry a také aby v ulicích ubylo vizuálního smogu. Pravidla týkající se výdejních boxů Praha zformulovala už před třemi lety. Dosud ale měla jen neoficiální status. Zákaz sdílených elektrokoloběžek na území Prahy radní naopak odmítli.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Když vyjíždí sanitka, o život pacientů už bojují first respondeři

Takzvaní first respondeři zachraňují životy v průměru o tři minuty dříve, než se na místo dostanou profesionální záchranáři. V Královéhradeckém kraji například zdravotníkům asistuje přes čtyři sta dobrovolníků, kteří jen loni pomáhali u více než sto padesáti případů. Spolupráci s veřejností si chválí i v Plzeňském kraji. V tuzemsku ale není zapojení veřejnosti plošné. Ostatní kraje spoléhají na first respondery z řad profesionálů a spolupráci s veřejností odmítají.
22. 6. 2025

Pískovny lákají čistou vodou, plavcům ale může hrozit nebezpečí

Letní teploty přitahují lidi k vodě, často ale i tam, kde je koupání zakázané. Například na pískovny v okolí Suchdola nad Lužnicí. Z pěti místních pískoven jsou, až na jednu výjimku, všechny využívány k těžbě či jako zdroj pitné vody. Přesto je lidé navštěvují a ohrožují vlastní bezpečnost i kvalitu vody.
22. 6. 2025

„Láska pro všechny.“ Centrem Brna prošel duhový průvod

Poklidným tempem s duhovými vlajkami, deštníky i transparenty prošel centrem jihomoravské metropole průvod Brno Pride Parade, který zakončuje festival Brno Pride Week. Ten se zaměřuje na lidi nejrůznějších sexuálních a genderových identit. Pořadatelé se k akci vrátili po roce, předtím se čtrnáct let nekonala. Odpůrci komunity ji v minulosti opakovaně narušovali.
21. 6. 2025

V Opatovicích nad Labem postaví skladovací halu, navzdory odporu části obce

Přes letitý odpor části obyvatel začne v Opatovicích nad Labem na Pardubicku stavba skladovací haly, proti níž se v referendu vyslovila většina hlasujících. Podle developerské firmy místní obyvatelé najdou díky hale práci a Opatovice z ní budou mít prospěch na dani z nemovitostí.
21. 6. 2025
Načítání...