Do Šlechtovy restaurace se vrátí život s příští sezonou. Památkou se prohnaly živly i znárodnění

Slavná Šlechtova restaurace v pražské Stromovce se znovu otevře. Tentokrát ji bude provozovat Vinohradský pivovar, který prostory původně barokního letohrádku oživí i kulturou. Zprovoznění začne postupně, od příští letní sezony by měla fungovat minimálně venkovní část letohrádku. Šlechtova restaurace je kulturní památkou, od šedesátých let ale chátrala. Její rekonstrukci teď dokončují restaurátoři.

Do Šlechtovy restaurace se vrátí restaurace i kavárna tak, jak tomu bylo dlouhé roky až do druhé světové války. Počítá se s organizováním kulturních akcí nebo svateb.

Podle pražské radní Hany Třeštíkové (Praha Sobě) to ale nebude hned, i když se má restaurace alespoň zčásti otevřít už příští rok. „Nejdřív zprovozníme venkovní sezení a venkovní provoz tak, aby už příští rok tady Pražané mohli dostat pivo a něco k jídlu,“ plánuje Třeštíková. 

Balustráda i grotta

Zatímco některé části Šlechtovy restaurace se musely znovu vystavět, a někteří proto mluvili spíše o výstavbě repliky než o rekonstrukci, jiné prvky se zachovaly a teď se obnovují. Třeba původní balustráda okolo teras, která v chátrající restauraci roky ležela.

„Byla demontována a uskladněna v objektu. Dílce byly naskládané na sobě, takže nebylo zřejmé, v jakém jsou stavu. Byla to trochu sázka do loterie,“ upozornil jednatel restaurátorské firmy Jan Munzar.

Obnovuje se i hlavní sál a takzvaná grotta, tedy umělá jeskyně, která stála ve výklenku naproti vchodu. Její součástí byla fontána s bronzovou plastikou Poseidona. Jeskyně patřila k nejcennějším částem objektu. Restaurátoři teď pracují na výzdobě i vodním prvku. „Bude tam osázená kašna z pískovcového kamene, kolem pískovcová dlažba, která bude prosvětlená, vznikne výklenek a krápníkový svod vody, kde poteče takový vodopád,“ popsal Munzar. 

Do otevření se ještě prostory restaurace mírně upraví tak, aby vyhovovaly novému provozovateli. Původním termínem ukončení oprav byl letošní duben. Zástupci magistrátu ale v březnu uvedli, že práce na stavební části by měly skončit až k 31. prosinci.

Vinohradský pivovar plánuje spolupráci s hudebním festivalem i výtvarníky

Provozovatelem restaurace bude Vinohradský pivovar. Společnost Obecní dům, která bude správcem objektu, oslovila deset firem a šest na nabídku reagovalo. 

„Chceme, aby se Šlechtova restaurace stala vyhledávaným cílem, nejen zastávkou na výletě,“ uvedl jeden ze spolumajitelů Vinohradského pivovaru Jan Korselt. Doplnil, že neplánují provoz založit na čepovaném pivu, ale nabídnou například i kávu a vařit budou tradiční česká jídla.

Návštěvníky chtějí nalákat také na kulturní program. V plánu jsou divadelní i koncertní představení. Možná je spolupráce s hudebním festivalem Metronome, který se koná na holešovickém výstavišti, řekl Korselt s tím, že velmi dobré vztahy mají také s Akademií výtvarných umění, která sídlí nedaleko.

Vinohradský pivovar bude pravděpodobně platit nájemné z obratu, kdy bude stanovena minimální suma, kterou by i v případě nulového obratu musel zaplatit. Vše je ale zatím předmětem jednání. Praha také musí uzavřít do konce roku smlouvu se samotným Obecním domem, ve hře je i dohoda na dobu neurčitou. 

Císařský letohrádek nejdřív zrcadlil Tróju, pak život v Praze

Sláva Šlechtovy restaurace je dílem pozdního 19. století a počátku 20. století. Barokní letohrádek vznikl v roce 1692 pro císaře Leopolda I. a měl tvořit protipól Trojskému zámečku, který stojí na protějším břehu Vltavy. Autorem obou staveb byl Jean Baptiste Mathey, tehdejší evropská hvězda barokní architektury. Projektoval také trojský zámek či barokní přestavbu Arcibiskupského paláce na Hradčanech. Letohrádku v oboře se říkalo Královská dvorana. 

Letohrádek původně sloužil pouze císařskému dvoru, ale když hrabě Karel Chotek v roce 1804 otevřel Královskou oboru veřejnosti, byla v budově porostlé břečťanem a plné květin po novogotické přestavbě zřízena nejprve kavárna a poté také restaurace.

V roce 1833 si budovu pronajal Václav Šlechta, který ji nechal přestavět, čímž získala svoji charakteristickou gotickou podobu. Za jeho správy restaurace prosperovala: Stromovka se stala oblíbeným výletním cílem Pražanů, a to přesto, že tehdy byla ještě poměrně daleko od Prahy. Holešovice-Bubny, které s ní sousedí, se staly součástí královského hlavního města až v roce 1884 a teprve tehdy také začala jezdit do této části tramvaj. Lidé však i předtím přicházeli, procházeli se, a když chtěli do restaurace, vlastně neměli jinou možnost než navštívit Šlechtovu restauraci.

Budovou se prohnaly živly i komunistický režim

Konec slavné éry nastal po převratu v roce 1948. V éře znárodňování došlo i na rodinu Šlechtových. Úřady začaly na posledního provozovatele naléhat, aby svoji restauraci začlenil do podniku Hotely a restaurace hl. m. Prahy. Takový požadavek jej však rozčílil natolik, že dostal infarkt a zemřel – a znárodnění restaurace už nic nebránilo. 

Dnes ještě žije vnuk slavného provozovatele. Karel Šlechta žil v budově restaurace do svých devíti let spolu s rodiči a sestrou. „Byl to opravdu společenský sál na bály a na taneční,“ vzpomíná potomek původních provozovatelů.

Znárodnění Šlechtově restauraci neprospělo. Přestože byla budova v roce 1958 prohlášena za kulturní památku, dvě dekády státní správy dokázaly objekt zdevastovat. Kdysi slavný podnik musel být koncem 60. let uzavřen kvůli havarijnímu stavu budovy. 

„Ještě na přelomu 60. a 70. let byla Šlechtovka slavná svou tradicí tzv. půlnočních polévek. Pražané sem mohli v létě zajít, třeba z koncertu nebo z hospody, a dát si tady půlnoční polévku. Jenže pak v 70. letech dvakrát vyhořela a od té chvíle chátrá,“ upřesnil Mikuláš Hulec, který v minulosti připravil projekt rekonstrukce objektu. Jeho návrhy ale někdejší pražská koalice smetla ze stolu; o tom ale později.

Od uzavření se na Šlechtově restauraci vyřádily doslova všechny živly. V letech 1978 a 1980 bývalá restaurace vyhořela, v roce 2002 zaplavila celou Stromovku včetně Šlechtovky voda, která se vylila z rozvodněné Vltavy a budovu zatopila do výše několika metrů. V letech 2010 a 2011 zase ohrozily bývalou restauraci sesuvy půdy. Jeden z nich souvisel s ražbou tunelů komplexu Blanka pod parkem, druhý vysvětloval magistrát prasklým vodovodem. Právě zajištěním budovy proti sesuvům nakonec začala její rekonstrukce.

Nahrávám video
Nejen Cibulka, chátrajících památek je po Praze více
Zdroj: ČT24

Dočkala se!

Poprvé se o opravě objektu začalo mluvit hned v devadesátých letech, Šlechtově restauraci ale nebylo přáno. Městská část neúspěšně hledala investora, opravu navíc výrazně zkomplikovaly zmíněné povodně v roce 2002.

Za primátora Pavla Béma (ODS), tedy před rokem 2010, vznikl velkolepý projekt za čtvrt miliardy korun. Počítal s komplexní renovací, ve Šlechtovce měly vzniknout hned tři restaurace včetně luxusní, jejíž hosty by až do srdce Stromovky vozily limuzíny. Uskutečnila se také soutěž na dodavatele: vítězný projekt připravili architekti Daniel Špička a citovaný Mikuláš Hulec.

Jenže zatímco podle nich by cena rekonstrukce dosáhla asi 140 milionů korun, cena vzešlá ze soutěže byla dvojnásobná. Proč, k tomu se nikdo nepřihlásil. Po volbách proto z rekonstrukce sešlo, nová rada nebyla z projektu nadšena a tehdejší radní pro kulturu Václav Novotný prohlásil projekt za předražený. 

Nahrávám video
Začíná očekávaná rekonstrukce Šlechtovy restaurace
Zdroj: ČT24

Šlechtova restaurace se nakonec dočkala: její rekonstrukce začala v roce 2017. Vedení hlavního města schvalovalo vítěze tendru nadvakrát, protože proti prvnímu výběru se odvolali dva další účastníci soutěže s tím, že vítězná firma nemá všechna příslušná živnostenská oprávnění.

Výběrová komise v obou případech vybrala Pracom. Město předpokládá, že za rekonstrukci zaplatí 120 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V Českém Švýcarsku hoří les, oheň zasáhl přibližně sto hektarů

Hasiči v sobotu zasahují v Rynarticích v národním parku České Švýcarsko u požáru lesa. Podle podvečerních informací ČT hoří plocha odhadem o velikosti kilometru čtverečního, tedy sta hektarů, což následně na síti X a pro ČT24 potvrdili i hasiči. První odhady hovořily o deseti hektarech. Agentura ČTK odpoledne uváděla i 900 hektarů. Vyhlášen byl zvláštní stupeň poplachu, s hašením z výšky pomáhají i vrtulníky, informoval před 18. hodinou mluvčí hasičů Tomáš Kalvoda. V okolí požáru platí bezletová zóna. Lesní požár hasiče zaměstnal také u Šašovic blízko Želetavy na Třebíčsku a u Kryštofova údolí na Liberecku.
14:59Aktualizovánopřed 32 mminutami

Policisté nasadili první mobilní hlukoměr, odhaluje „řvoucí“ výfuky

Jako první v Česku využívají policisté z Olomouckého kraje mobilní hlukoměr. Ten jim bude sloužit pro kontrolu upravených výfuků motorek nebo aut. Na hluk – především v okolí Červenohorského sedla – si roky stěžují tamní obyvatelé i turisté.
před 3 hhodinami

Politické spektrum: Švýcarská demokracie, VÝZVA 2025, Klub angažovaných nestraníků

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 2. května přijali Tomáš Raždík (Švýcarská demokracie), Karolína Kubisková (VÝZVA 2025) a František Laudát (Klub angažovaných nestraníků). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 4 hhodinami

Sucho zvyšuje riziko požárů v části Česka, výstraha ČHMÚ platí celý víkend

Kvůli dlouhodobému suchu a současnému teplu hrozí zejména v pásu od Ústeckého kraje po jižní Moravu vznik a šíření požárů. Počátkem pracovního týdne bude pršet a nebezpečí požárů by se mělo snížit, plyne ze sobotní výstrahy zveřejněné na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V Praze zároveň platí v souvislosti s touto výstrahou zákaz rozdělávání ohňů na rizikových místech.
12:27Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéfové městských policií se bojí odlivu strážníků do jiných sborů. Kvůli platům

Nástupní plat padesát tisíc korun slibuje vláda ve svém programovém prohlášení policistům, celníkům, hasičům, vojákům i příslušníkům vězeňské služby. Šéfové městských policií se ale bojí, že kvůli tomu přijdou o své lidi a budou mít problém s náborem. Peněz jim totiž mohou nabídnout výrazně méně. Svaz obecních a městských policií připravil návrh nového zákona o obecní policii a teď bude čekat na připomínky – třeba ministerstva vnitra. Radnic, které chtějí městskou policii, přitom přibývá.
před 12 hhodinami

Majálesy, průvody i politické akce. Lidé v Česku slaví První máj

Lidé v Česku v pátek slaví Svátek práce. Prvomájovou oslavu tradičně využili k setkání s občany zástupci politických stran. V Praze se uskutečnil také anarchistický piknik a městem prošla protifašistická demonstrace. V ulicích metropole byli přítomni i její odpůrci. Na mnoha místech v zemi se konají také majálesy, jízdy historických vlaků nebo bicyklů a slavnosti s filmovými či divadelními představeními a aktivitami pro děti.
včeraAktualizovánovčera v 20:09

VideoDůvod zpoždění vlaků se už lidé z hlášení na nádražích nedozvědí

Cestující ve čtvrtek naposledy slyšeli na nádražích důvody zpoždění vlaků. Správa železnic se tyto informace rozhodla z běžného hlášení vypustit. Nově se lidé z drážních amplionů dozvědí pouze dobu, o kterou se vlaky opozdí. Cílem prý je, aby zpráva byla stručná a krátká a pro cestující nevznikala zbytečná akustická zátěž. Správa se na tom dohodla s dopravci. Zájemci si důvody zpoždění – je jich celkem čtrnáct – mohou dál najít například v aplikaci Datel Správy železnic nebo na portálu Můj vlak národního dopravce.
včera v 09:00

„Duch z Maginotovy linie.“ Občan na jihu Čech odevzdal policii pevnostní minomet

Při zbraňové amnestii odevzdal ve čtvrtek občan v Českých Budějovicích pevnostní minomet M 32 ráže 81 milimetrů. Jde o typ zbraně využívaný při obraně Francie ve druhé světové válce v Maginotově linii. Policie o odevzdání kuriózní zbraně informovala na síti X.
30. 4. 2026
Načítání...