Záchranu pražské Šlechtovky už nelze odkládat, přesto sliby plynou dál

Praha – Šlechtova restaurace ve Stromovce byla kdysi oblíbenou zastávkou při procházce největším pražským parkem. Vznosná kulturní památka z doby baroka je ovšem už půl století zavřená a dlouhé roky chátrá. Sliby z úst místních politiků na její záchranu přitom plynou jako voda v nedaleké Vltavě. Bezútěšným osudem Šlechtovky se v pořadu Reportéři ČT zabýval David Macháček.

V pražské Stromovce do Šlechtovy restaurace nazývané zkráceně Šlechtovka už přes padesát let nikdo nechodí. Bývalý barokní letohrádek, který byl později přestavěn na novogotickou kavárnu a restauraci, je od šedesátých let minulého století veřejnosti uzavřený. Přestože již od roku 1958 figuruje na seznamu kulturních památek, povážlivě chátrá.

„Technické průzkumy svědčí o tom, že stavba chátrá skutečně velmi výrazně. Ani ne tak její barokní jádro, které je dobře postaveno, jako spíš přístavby z 19. století. V minulosti je poškodil požár, takže opukové a pískovcové zdivo je rozpukané a potrhané. Svoje samozřejmě dělají mráz a také vandalové,“ vysvětluje příčiny zkázy architekt Mikuláš Hulec.

Barokní letohrádek byl postaven v roce 1692 pro císaře Leopolda I. a měl tvořit protipól Trojskému zámečku, který stojí na protějším břehu Vltavy. Autorem obou staveb byl Jean Baptiste Mathey, tehdejší evropská hvězda barokní architektury. „Stavitelé tehdy zaplatili mlynářům za zatlučení 186 dubových kůlů. Ty sloužily jako piloty, na kterých je ta stavba založena,“ popisuje Hulec.

Šlechtova restaurace v dobách největší slávy (1899)
Zdroj: Reportéři ČT

Letohrádek původně sloužil pouze císařskému dvoru, ale když hrabě Karel Chotek v roce 1804 otevřel Královskou oboru veřejnosti, byla v budově porostlé břečťanem a plné květin po novogotické přestavbě zřízena nejprve kavárna a poté také restaurace. V roce 1882 si podnik pronajal pražský restauratér Václav Šlechta. Podnik prosperoval a budoval si věhlas až do doby, kdy po druhé světové válce převzali v zemi vládu komunisti a potomkům Václava Šlechty restauraci znárodnili.

„Ještě na přelomu 60. a 70. let byla Šlechtovka slavná svou tradicí tzv. půlnočních polévek. Pražané sem mohli v létě zajít, třeba z koncertu nebo z hospody, a dát si tady půlnoční polévku. Jenže pak v 70. letech dvakrát vyhořela a od té chvíle chátrá,“ upřesňuje spoluautor projektu rekonstrukce Šlechtovky Mikuláš Hulec.

Cena za rekonstrukci – dvojnásobná, než navrhoval projekt

Po požáru už Šlechtovku neopravil nikdo – ani komunisté a po revoluci ani město Praha, kterému cenná stavba nyní patří. V době, kdy byl primátorem metropole Pavel Bém (ODS), byla na rekonstrukci budovy vyhlášena soutěž. Nejnižší nabídnutá cena za opravu, kterou předložila firma Metrostav, přitom byla 250 milionů korun. Nové vedení magistrátu proto ještě před oficiálním vyhlášením výsledků soutěž zrušilo.

„Když jsem sem před dvěma roky přišel, nalezl jsem na stole výběrové řízení na rekonstrukci Šlechtovy restaurace, které směřovalo někam k částce čtvrt miliardy korun. Šlechtova restaurace musí být zrekonstruována, ale rozhodně ne za takovouto cenu,“ vysvětlil náměstek pražského primátora Václav Novotný.

Oprava letohrádku měla proběhnout podle projektu, který v roce 2009 připravili architekti Mikuláš Hulec a Daniel Špička. Ovšem podle jejich výpočtů neměla být cena opravy čtvrt miliardy, nýbrž asi poloviční. „Já a kolegové si myslíme, že rekonstrukce, tak, jak byla vyprojektovaná, se v tom roce 2009 dala pořídit v rozmezí 130 až 140 milionů korun,“ tvrdí Hulec.

„Nic o tom nevím“

Proč ze soutěže vyšla cena dvojnásobná, než jakou vypočítali architekti, odmítá organizátor této soutěže a tehdejší ředitel Odboru městského investora Jiří Toman komentovat. „Já o tom nic nevím a nemám zájem vám poskytovat rozhovory. Už si to nepamatuju,“ uvedl Reportérům ČT úředník, který měl projekt rekonstrukce na magistrátu na starosti.

Do konce letošního dubna plánuje současný magistrát vypsat nový tendr a poté co nejdříve začít s opravou. Teď prý už doopravdy, a to za cenu kolem 130 milionů korun. Výběrové řízení by mohlo mít svého vítěze někdy v září nebo v říjnu. „To by umožňovalo zahájit rekonstrukci v roce 2015,“ přidává náměstek Novotný další dílek do série politických slibů.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 3 hhodinami

Na silnici u Trutnova je kvůli stavbě D11 kyvadlový provoz, mohou vznikat kolony

Na frekventované silnici I/37 mezi obcemi Kocbeře a Výšinka na tahu od Jaroměře do Trutnova a východních Krkonoš začíná kvůli stavbě dálnice D11 kyvadlový provoz. V místě se podle policie dají čekat kolony a řidiči by svou cestu měli raději plánovat s časovou rezervou. Omezení potrvá rok, do července 2027.
před 4 hhodinami

K Barrandovskému mostu se vrátí Rovnováha. Stát to bude 13 milionů

Praha postaví repliku rozměrné betonové plastiky Rovnováha, která se v pátek zřítila u Barrandovského mostu. Pražští radní v pondělí schválili uvolnění 13 milionů korun na její zhotovení. Provoz na Barrandovském mostu už je po pátečním zřícení díla bez omezení. Uzavřená zůstává pouze menší oblast pod mostem, kde dělníci pokračují v úklidu.
před 6 hhodinami

Po konci vládní regulace zdražuje hlavně nafta

Ceny pohonných hmot na některých čerpacích stanicích v Čechách a na Vysočině oproti pátku vzrostly. Nafta někde zdražila i o víc než tři koruny na litru. Na některých jihočeských pumpách se ceny od pátku nezměnily a v Liberci zůstaly stejné jako v neděli. Také v Karlovarském kraji se ceny paliv po skončení státní regulace měnily jen minimálně, zjistili zpravodajové ČT a agentury ČTK. Podle ministra dopravy Ivana Bednárika (za SPD) zatím dopad konce regulace není tak silný, jak se očekávalo.
10:45Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Teploty v troskách shořelé zlínské budovy klesly, zásah pokračuje

Teploty na požářišti výškové budovy v někdejším baťovském továrním areálu ve Zlíně klesají. Přispělo k tomu i počasí v uplynulých dnech, které do regionu přineslo bouřky a přeháňky. Hasiči rozsáhlý požár dál likvidují. Jak dlouho ještě jejich zásah potrvá, nechtěla mluvčí sboru v pondělí předjímat.
před 9 hhodinami

Muž, který se pokusil o sebevraždu po střelbě v Praze 10, zemřel

Muž, který se podle policie pokusil o sebevraždu po střelbě v Herbenově ulici v Praze 10 z minulého týdne, zemřel. České televizi to sdělil mluvčí pražských policistů Jan Rybanský. Na místě byla tehdy nalezena také zavražděná žena.
před 12 hhodinami

VideoZubní pohotovosti část měst dotuje, půl roku platí nová pravidla

Před půl rokem se lékařské pohotovosti v Česku začaly řídit novými pravidly. Organizaci jejich práce převzaly zdravotní pojišťovny. U těch zubních musí zajistit o víkendech a svátcích péči nejméně po čtyři hodiny. Ve větších městech pak fungují centrální pohotovosti, v řadě regionů se ale služby mezi stomatology střídají. V tuzemsku existuje 37 centrálních zubních pohotovostí, někde je doplňují ještě takzvané rotující, v nichž se střídá několik ordinací. Pacienti si proto musí zjistit, kdo a kde zrovna slouží. Pro děti fungují tyto akutní služby od ledna povinně ve všech nemocnicích, které mají lůžkovou pediatrii. Pohotovosti pro dospělé pak většinou fungují při urgentních příjmech. Někde ale zůstaly v provozu i mimo nemocnice. Část měst jejich provoz dotuje, díky tomu mívají i delší ordinační hodiny.
před 14 hhodinami

Hasiče zaměstnávaly silné bouřky, některé domácnosti přišly o proud

Během nedělního odpoledne se jihovýchod a východ Česka potýkal s bouřkami. V těchto oblastech platila zpřísněná výstraha. Na jihu Moravy vyjížděli hasiči k desítkám událostí. Silný vítr lámal stromy a poničil střechu školy. Bouřka zasáhla rovněž Zlínský kraj a Vysočinu. Během odpoledne přišlo v důsledku počasí o elektřinu přes 26 200 domácností, uvedli distributoři.
včeraAktualizovánovčera v 22:09

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.