Záchranu pražské Šlechtovky už nelze odkládat, přesto sliby plynou dál

Praha – Šlechtova restaurace ve Stromovce byla kdysi oblíbenou zastávkou při procházce největším pražským parkem. Vznosná kulturní památka z doby baroka je ovšem už půl století zavřená a dlouhé roky chátrá. Sliby z úst místních politiků na její záchranu přitom plynou jako voda v nedaleké Vltavě. Bezútěšným osudem Šlechtovky se v pořadu Reportéři ČT zabýval David Macháček.

V pražské Stromovce do Šlechtovy restaurace nazývané zkráceně Šlechtovka už přes padesát let nikdo nechodí. Bývalý barokní letohrádek, který byl později přestavěn na novogotickou kavárnu a restauraci, je od šedesátých let minulého století veřejnosti uzavřený. Přestože již od roku 1958 figuruje na seznamu kulturních památek, povážlivě chátrá.

„Technické průzkumy svědčí o tom, že stavba chátrá skutečně velmi výrazně. Ani ne tak její barokní jádro, které je dobře postaveno, jako spíš přístavby z 19. století. V minulosti je poškodil požár, takže opukové a pískovcové zdivo je rozpukané a potrhané. Svoje samozřejmě dělají mráz a také vandalové,“ vysvětluje příčiny zkázy architekt Mikuláš Hulec.

Barokní letohrádek byl postaven v roce 1692 pro císaře Leopolda I. a měl tvořit protipól Trojskému zámečku, který stojí na protějším břehu Vltavy. Autorem obou staveb byl Jean Baptiste Mathey, tehdejší evropská hvězda barokní architektury. „Stavitelé tehdy zaplatili mlynářům za zatlučení 186 dubových kůlů. Ty sloužily jako piloty, na kterých je ta stavba založena,“ popisuje Hulec.

Šlechtova restaurace v dobách největší slávy (1899)
Zdroj: Reportéři ČT

Letohrádek původně sloužil pouze císařskému dvoru, ale když hrabě Karel Chotek v roce 1804 otevřel Královskou oboru veřejnosti, byla v budově porostlé břečťanem a plné květin po novogotické přestavbě zřízena nejprve kavárna a poté také restaurace. V roce 1882 si podnik pronajal pražský restauratér Václav Šlechta. Podnik prosperoval a budoval si věhlas až do doby, kdy po druhé světové válce převzali v zemi vládu komunisti a potomkům Václava Šlechty restauraci znárodnili.

„Ještě na přelomu 60. a 70. let byla Šlechtovka slavná svou tradicí tzv. půlnočních polévek. Pražané sem mohli v létě zajít, třeba z koncertu nebo z hospody, a dát si tady půlnoční polévku. Jenže pak v 70. letech dvakrát vyhořela a od té chvíle chátrá,“ upřesňuje spoluautor projektu rekonstrukce Šlechtovky Mikuláš Hulec.

Cena za rekonstrukci – dvojnásobná, než navrhoval projekt

Po požáru už Šlechtovku neopravil nikdo – ani komunisté a po revoluci ani město Praha, kterému cenná stavba nyní patří. V době, kdy byl primátorem metropole Pavel Bém (ODS), byla na rekonstrukci budovy vyhlášena soutěž. Nejnižší nabídnutá cena za opravu, kterou předložila firma Metrostav, přitom byla 250 milionů korun. Nové vedení magistrátu proto ještě před oficiálním vyhlášením výsledků soutěž zrušilo.

„Když jsem sem před dvěma roky přišel, nalezl jsem na stole výběrové řízení na rekonstrukci Šlechtovy restaurace, které směřovalo někam k částce čtvrt miliardy korun. Šlechtova restaurace musí být zrekonstruována, ale rozhodně ne za takovouto cenu,“ vysvětlil náměstek pražského primátora Václav Novotný.

Oprava letohrádku měla proběhnout podle projektu, který v roce 2009 připravili architekti Mikuláš Hulec a Daniel Špička. Ovšem podle jejich výpočtů neměla být cena opravy čtvrt miliardy, nýbrž asi poloviční. „Já a kolegové si myslíme, že rekonstrukce, tak, jak byla vyprojektovaná, se v tom roce 2009 dala pořídit v rozmezí 130 až 140 milionů korun,“ tvrdí Hulec.

„Nic o tom nevím“

Proč ze soutěže vyšla cena dvojnásobná, než jakou vypočítali architekti, odmítá organizátor této soutěže a tehdejší ředitel Odboru městského investora Jiří Toman komentovat. „Já o tom nic nevím a nemám zájem vám poskytovat rozhovory. Už si to nepamatuju,“ uvedl Reportérům ČT úředník, který měl projekt rekonstrukce na magistrátu na starosti.

Do konce letošního dubna plánuje současný magistrát vypsat nový tendr a poté co nejdříve začít s opravou. Teď prý už doopravdy, a to za cenu kolem 130 milionů korun. Výběrové řízení by mohlo mít svého vítěze někdy v září nebo v říjnu. „To by umožňovalo zahájit rekonstrukci v roce 2015,“ přidává náměstek Novotný další dílek do série politických slibů.

12 minut
Zvadlá pýcha Stromovky
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Na východě Česka se může tvořit ledovka, varují meteorologové

Ve východní polovině Česka hrozí od středečního odpoledne při mrznoucím dešti ledovka. Zejména v částech Pardubického a Olomouckého kraje se může tvořit i ve čtvrtek dopoledne. Vyplývá to z aktualizované výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Při ledovce je podle meteorologů potřeba počítat s problémy v dopravě, opatrní by měli být také chodci.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Předávali si mě jako ošatku, popsal muž záchranu z jeskyně

Jedno špatné došlápnutí v jeskyni Svážná studna v Moravském krasu o víkendu stačilo k tomu, že si zkušený speleolog a také dobrovolný hasič Václav Adamec vyzkoušel fungování záchranného systému z druhé strany. Vysvobodit se ho se zlomenou holení v neděli podařilo po více než dvaceti hodinách. Adamec se nyní zotavuje a o zkušenosti vypráví: „Ani na chvíli nešla úvaha, že bych se nahoru nedostal.“
před 5 hhodinami

Záchranky měly loni nejvíc výjezdů za patnáct let, evidují i nadužívání služby

Zdravotnická záchranná služba (ZZS) loni v Česku vyjela k více než 1,2 milionu případů. Česká televize to zjistila od ZZS jednotlivých krajů. Podle dat Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) jde o nejvyšší počet za posledních patnáct let. Kromě akutních stavů dál evidují záchranáři také nadužívání služby. Jako příklady uvádějí zveličování závažnosti potíží, volání kvůli dlouhodobým potížím, snahu pacienta dostat se rychleji na urgentní příjem nebo i náhradu za nedostupného praktického lékaře.
před 10 hhodinami

Stát musí kvůli hluku ze silnice zaplatit muži odškodnění

Stát musí Liboru Dolákovi z Brna-Bosonoh zaplatit 150 tisíc korun jako odškodnění za to, že musel kvůli rozhodnutí jihomoravské krajské hygienické stanice snášet zvýšený hluk z dopravy. Hygienici totiž v roce 2016 vydali pro silnici druhé třídy, která vede paralelně s dálnicí D1 na okraji Brna, hlukovou výjimku. Brněnský soud ji ale o dva roky později jako nezákonnou zrušil.
před 11 hhodinami

Středoškoláci se budou ve Vysokém Mýtě učit zvládat krizové situace za volantem

Na autodromu ve Vysokém Mýtě odstartoval v Česku ojedinělý pilotní projekt zaměřený na zvládání krizových situací za volantem. Dopravní odborníci ho připravili pro nejmladší řidiče ze středních škol. Projekt kombinuje teoretickou výuku, praktický výcvik na polygonu, výuku první pomoci pomocí virtuální reality a měření reakční doby na simulátorech.
před 16 hhodinami

Silná ledovka zkomplikovala dopravu

Silná ledovka zkomplikovala železniční i silniční dopravu na řadě míst po celém Česku. Ve středních Čechách ráno nejezdila velká část příměstských a regionálních autobusových linek, zrušeny byly i některé dálkové spoje. Pražské letiště fungovalo několik hodin v omezeném provozu. Ledovka se někde udržela až do odpoledních hodin, hlavně na severu a severovýchodě republiky hrozí i ve středu a ve čtvrtek.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Úrazy kvůli ledovce plnily urgentní příjmy

Pacienti s úrazy po pádech na ledu plnili v úterý urgentní příjmy a chirurgické ambulance pražských nemocnic. Urgentní příjem FN Motol a Homolka byl dopoledne kvůli lidem s úrazy na ledu maximálně vytížen. Ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) i na Bulovce bylo pacientů proti normálu asi o polovinu víc. Nejčastějšími úrazy byly zlomeniny končetin, ale také zranění hlavy či zad. Někteří pacienti s komplikovanými zlomeninami vyžadujícími operaci museli být hospitalizovaní.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Dřív mezi lidi bez domova patřil. Teď jim muž v Plzni pomáhá, popsali Reportéři ČT

V Česku žijí podle nejrůznějších odhadů desítky tisíc bezdomovců. Nelichotivou statistiku se v posledních třech letech pokouší zvrátit plzeňský magistrát. Navázal proto spolupráci se sociálním spolkem K srdci a biskupstvím plzeňským. Zhruba pět set bezdomovců, kteří v západočeské metropoli žijí, tak může získat brigádu a z výdělku si zaplatit alespoň dočasné bydlení v tamních ubytovnách. Díky práci pro plzeňskou městskou policii se do „běžného“ života podařilo z ulice vrátit třiapadesátiletému Romanovi. Nyní pomáhá právě lidem bez domova, mezi něž dřív sám patřil. O jeho příběhu natáčel pro Reportéry ČT David Vondráček.
13. 1. 2026
Načítání...