Ostravsko-opavské biskupství chce ještě letos v létě začít se stavbou repliky dřevěného kostela v Gutech na Třinecku, který na začátku srpna 2017 kompletně zničil požár. Biskupství však zatím stále vyřizuje stavební povolení. K jeho vydání chybí razítko od hasičů, se kterými se biskupství neshodne na způsobu protipožárního zabezpečení. Hasiči požadují nejvyšší ochranu s přímým napojením na operační středisko, biskupství nesouhlasí.
Biskupství se s hasiči neshodne, jak zabezpečit repliku dřevěného kostela v Gutech
„My navrhujeme a stojíme si za tím, aby šlo o nejvyšší možnou míru zabezpečení kostela, tedy elektrickou požární signalizaci s přímým napojením na naše středisko,“ řekl mluvčí Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje Petr Kůdela.
Hasiči argumentují tím, že původní zabezpečení v podobě čidel nestačilo. Ostravsko-opavské biskupství chce ale jiné zabezpečení dřevěné repliky. Nechce však upřesnit jaké a ani to, proč má jiný názor než hasiči. Jednání údajně stále probíhají.
Ty procesy jsou složitější, úřady náročnější, ale předpokládám, že se s tím vypořádáme.
Biskupství nepočítá s tím, že by jednání s hasiči ovlivnila zahájení stavby. Věří, že práce začnou v létě tak, jak bylo naplánováno. „Po technické stránce jsme připraveni, s firmou máme uzavřenou smlouvu, materiál je nachystaný. V podstatě jsme schopni a připraveni okamžitě začít se stavbou,“ řekl vedoucí stavebního úřadu Diecéze ostravsko-opavské Václav Kotásek.
Model vyhořelého kostela Božího Těla v Třinci-Gutech
Firma, která repliku postaví, pokácela 450 metrů krychlových kulatiny a dřevo na stavbu odkornila, upravila a odborně uložila pro další použití. Úprava dřeva probíhala tradičním způsobem, především otesáním. Vytěženy byly také smrky pro výrobu šindelové krytiny, na kterou se spotřebuje zhruba 150 metrů krychlových dřeva.
Na stavbě se budou angažovat i památkáři, kteří chtějí kopii prohlásit za kulturní památku. „Je důležité, aby se replika co nejvíce blížila původní stavbě. Nejen hmotou, ale i použitými tradičními technologiemi. Což může být občas problém, vzhledem k dnešním standardům,“ řekl už dříve ředitel Národního památkového úřadu v Ostravě Michal Zezula.
Stavba kostela by mohla stát přibližně dvacet milionů korun, další peníze budou nutné na vnitřní vybavení. „Návrh interiéru ještě vzniká, tam bude záležet na tom, co všechno v tom kostele z toho vybavení bude,“ doplnil Kotásek. Náklady by mělo biskupství pokrýt z pojistky, ale i z peněz z veřejné sbírky vyhlášené městem nebo získaných od dárců.
Zůstal jenom kříž
Jedinečný dřevěný kostel ze 16. století lehl popelem v noci z 1. na 2. srpna 2017. Památka byla kompletně zničena včetně uměleckých děl, která se nacházela vevnitř. Na místě zůstal jenom kříž stojící těsně vedle kostelní věže a jako zázrakem je teměř nepoškozený.
Podle informací z místa hořel kostel už nějakou dobu předtím, než protipožární čidla spustila poplach. „Až dvě hodiny před půlnocí mohlo začít hořet. Hořelo ale venku. Když se požár dostal dovnitř, spustila poplach všechna tři čidla,“ řekl druhý den po požáru tamní farář Kazimierz Plachta.
Kriminalisté krátce po požáru obvinili tři mladíky z Ostravska a Frýdecko-Místecka. Podle vyšetřovatelů koupili benzin, který načerpali do čtyř plastových lahví. Když se u kostela ujistili, že na místě nikdo není, sedmnáctiletý chlapec tři lahve položil k zadní stěně, benzin ze čtvrté vylil na ně a kolem nich a škrtl zapalovačem. Mobilním telefonem si pak natáčeli, jak kostel hoří.
Minimálně jeden z obviněných chtěl podle vyšetřovatelů ve žhářských útocích pokračovat a měl už vybraný další objekt. Dvěma z obviněných hrozil za zvlášť závažný zločin obecného ohrožení původně až patnáctiletý trest vězení. Třetímu, který v té době nebyl plnoletý, hrozilo pět let.
Krajský soud v Ostravě loni v červnu potrestal tři mladé muže vězením na tři a půl, osm a devět let. Nejvyšší trest dostal za obecné ohrožení Jan Bortel, který akci podle rozsudku vymyslel. Nejnižší trest byl pro nejmladšího ze žhářů.
Nejvyšší soud: Osm let pro Hurníka platí
Nejvyšší soud v Brně ve středu odmítl dovolání Jakuba Hurníka, který mimořádný opravný prostředek využil jako jediný. V případu figuroval jako řidič, další dva mladíky ke kostelu dovezl. Odpykat si má osm let ve vězení.
Nejvyšší soud zatím plné odůvodnění nezpřístupnil, nemá potvrzeno doručení všem účastníkům řízení. Mluvčí Krajského soudu v Ostravě Klára Krystynová však řekla, že dovolání bylo odmítnuto.
- Podle letopočtu vytesaného v portálu je možné, že byl kostel postaven roku 1563. Není však vyloučeno, že je starší. První zvon byl na jeho věž osazen v roce 1565 a existuje dodnes. V roce 2001 ho někdo ukradl. Zvedla se však taková vlna nevole, že se ho zloději nakonec zbavili, nalezen byl bez srdce v nedaleké Karpentné.
- Kostel byl postaven z velkých kmenů listnatých stromů, nejstarší habry zřejmě rostly u řeky Olše už v době Velkomoravské říše. Stavitelé trámy nechali otesané do tvaru půlkoláčů, nebyly tedy hraněné. Podle historiků právě to dokládalo stáří svatostánku.
- Interiér kostela později vyzdobila díla místních umělců žijících v 17. a 18. století. V 19. století byl kostel několikrát opravován, avšak zachoval si svou původní goticko-renesanční podobu.
- Kostel byl svého druhu třetí nejstarší v Česku. Podobné dřevěné stavby vznikaly i na Slovensku, dnes jsou součástí kulturního dědictví UNESCO.
