Soud potvrdil trojici mladíků za úmyslné zapálení dřevěného kostela v Třinci-Gutech tresty tři a půl, osm a devět let. Odvolání obžalovaných i žalobce zamítl.
Mladíci žádali nižší tresty, žalobce u jednoho z nich i zákaz řízení. Nejnižší trest si odpyká mladík, který se činu dopustil těsně před dosažením plnoletosti. Oheň loni v létě způsobil škodu přesahující 20 milionů korun, historická škoda je však nevyčíslitelná.
Nejvyšší trest dostal za obecné ohrožení Jan Bortel, který zapálení kostela podle rozsudku vymyslel. O rok méně si za pomoc k obecnému ohrožení odpyká Jakub Hurník, jenž své komplice na místo dovezl. Původní sazba je v jejich případě osm až 15 let, podle vrchního soudu jsou tresty uložené na samé spodní hranici. Třetímu nejmladšímu, který se k činu jako jediný plně doznal, hrozil jeden rok až pět let.
Zapálení kostela mladík plánoval
Vzácný dřevěný kostel ze 16. století zapálili mladíci z Ostravska a Frýdecko-Místecka loni v srpnu. Bortel podle obžaloby zapálení kostela nějakou dobu plánoval. S Jakubem Hurníkem se domluvil, že mu bude k dispozici jako řidič, a s plánem uskutečnit žhářský útok pak seznámil svého tehdy sedmnáctiletého kamaráda.
Společně koupili benzin, který načerpali do čtyř plastových lahví. Nejmladší z nich poté tři lahve položil k zadní stěně kostela, benzin ze čtvrté rozlil na ně a kolem nich a škrtl zapalovačem. Jak kostel hoří, si natočili mobilním telefonem.
Původní památku nahradí replika
Nejstarší dochovaný dřevěný kostel na Těšínsku pocházel ze 16. století. Svědčil o tom například letopočet 1563 na portálku v interiéru nebo zvon s datem 1565. V tomto období bylo dominantním vyznáním obyvatel Těšínského knížectví luteránství. Období, kdy kostel náležel evangelíkům, připomínalo několik památek dochovaných v interiéru. Evangelickým bohoslužbám byl odňat v březnu 1653 císařskou rekatolizační komisí a předán do správy katolickým farářům ze Stříteže.
Oheň z loňského srpna způsobil na mobiliáři škodu téměř 6,7 milionu korun, škoda na budově kostela byla vyčíslena na 14 milionů, historická škoda je ale nevyčíslitelná. Přitom v letech 2011 a 2012 byl kostel za 4,3 milionu korun zrekonstruován.
Na místě shořelého kostela vznikne věrná replika, její stavbu by z velké části měla zaplatit pojistka. Náklady spojené s mobiliářem by měla hradit sbírka vyhlášená radnicí v Třinci, jehož jsou Guty místní částí. Hrubá stavba nového kostela by měla být hotova příští rok.
„Stavba vzniká na pozemku, který je stále pod památkovou ochranou. Z odborného hlediska jde o velmi náročný počin. Replika bude mít i po obnově status kulturní památky. Proto je důležité, aby se co nejvíce blížila původní stavbě. Nejen hmotou, ale i použitými tradičními technologiemi. Což může být občas problém, vzhledem k dnešním standardům,“ potvrdil již dříve ředitel ostravské pobočky Národního památkového úřadu Michal Zezula.
