Archeologové objevili na zřícenině hradu Hartenberg původní vstup a na nádvoří odvodňovací systém

Archeologové z karlovarského muzea zkoumají nádvoří hradu Hartenberg v Hřebenech na Sokolovsku. Objevili tam původní odvodňovací systém z 18. až 19. století. Zajímají se také o východní stranu hradu, kde byl patrně původní vstup. Hrad, který byl na pokraji zániku, se nyní postupně obnovuje.

Průzkumy ukazují, že když hrad vznikl, měl patrně vstup z opačné strany než teď. „Ukazuje se, že naše předpokládaná orientace hradu z východu na západ a ne ze západu na východ existuje. Jsou tam konstrukce související pravděpodobně s nejstarší podobou hradu,“ vysvětlil archeolog Muzea Karlovy Vary Jiří Klsák. „Našli jsme tam kamenné konstrukce, které zatím nedokážeme přesně identifikovat, ale souvisí s původním vstupem. Snažíme se potvrdit příkop a další konstrukce, třeba bránu nebo můstek přes příkop,“ dodal.

Nálezy potvrdily založení hradu ve 12. století

Přístup z opačné strany hradu fungoval patrně v době jeho vzniku. Při průzkumech archeologové našli úlomky keramiky už ze 13. století, dále zvířecí kosti či staré hřebíky. Díky tomu se potvrzují dřívější výzkumy, které datují vznik hradu už z přelomu 12. až 13. století. Od 14. století byl přístup na hrad z opačné strany, tedy jako nyní.

Archeologové na nádvoří zkoumají také původní odvodňovací systém i kašnu, která tam dříve stála. „Zjišťujeme průběh odpadové vody, která šla z hradu. Máme tu náznak bazénku, už původu barokního a mladšího z 19. století, možná septiku, kam byla svedena voda z okapů, zároveň tam pravděpodobně tekly i odpady a splašky. Zároveň byla na nádvoří kašna, která byla rovněž odvodňována,“ řekl Klsák.

Před dvaceti lety stála jen torza zdí

Hrad Hartenberg byl po desetiletích chátrání a zejména po ničivých požárech v letech 1985 až 1991 na pokraji zániku. Když se s jeho záchranou v roce 2000 začínalo, v zalesněném prostoru stála jen torza některých zdí. Po několika letech práce se hrad postupně obnovuje a je i dějištěm mnoha oblíbených kulturních akcí.

Archeologický průzkum je financován z prostředků Karlovarského kraje. Na letošní rok obdrželo Muzeum Karlovy Vary 250 tisíc korun, na výzkum hradu Hartenberg z toho šlo asi 70 tisíc korun. Podílí se na něm okolo deseti lidí, odborníci i brigádníci, nejčastěji studenti archeologie. Práce neomezují návštěvnický provoz hradu. Archeologové budou letos pokračovat ještě v průzkumu zaniklé středověké vesnice Obora na Linhartu u Karlových Varů či kostela v Brložci u Štědré. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Převrácený kamion zablokoval dálnici D1 u Domašova

Převrácený nákladní vůz v pondělí dopoledne na necelou hodinu zablokoval dálnici D1 na 171. kilometru u Domašova na Brněnsku ve směru na Prahu. Následně se začalo jezdit odstavným pruhem, po 13:00 policie dálnici znovu plně zprůjezdnila. Po havárii se utvořila několikakilometrová kolona. Při nehodě nebyl nikdo zraněn.
10:48Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSrážek chodců s tramvajemi v Praze ubývá

Nejméně srážek tramvají s chodci za deset let hlásí pražský dopravní podnik. Ve srovnání s lety před pandemií covidu jde o třetinový pokles. Z více než sedmdesáti loňských nehod skončila většina lehkým zraněním, dvě ale smrtí. Dopravní podnik se jim snaží předcházet školením řidičů i osvětou. Právě proto zveřejnil videa střetů. Nejrizikovější úsek v Praze začíná na I. P. Pavlova. Podle koordinátora BESIP pro Středočeský kraj Ondřeje Žabenského může za většinu nehod spěch a nepozornost. „Dneska vidíme sluchátka v uších, zraky upřené do mobilu,“ pronesl.
před 11 hhodinami

Přenášela zbraně i motáky. Dana Milatová se do odboje zapojila už jako školačka

Rodina Gajdošíkových se za druhé světové války aktivně účastnila odboje na Zlínsku. Do ilegální činnosti se zapojily i děti – Dana Milatová jako školačka přenášela partyzánům zbraně, které měl otec v úkrytech na hřbitově, a z věznice gestapa pašovala motáky. Věděla, že jí jde o život, přesto se do nebezpečných akcí s odvahou pouštěla. Ani dnes by prý neváhala a bojovala by za svobodu.
včera v 08:00

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
včera v 07:00

Obce raději kupují zchátralé nemovitosti, obávají se vzniku problémových ubytoven

Města a obce vykupují nemovitosti, aby zabránily jejich přeměně na soukromé sociální ubytovny. Za pořízení a následné rekonstrukce tak vydávají desítky milionů korun. Často jde o hotely, ale odkupují také budovy pošty nebo bývalé obchodní domy.
28. 2. 2026

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
28. 2. 2026

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Soud zrušil část brněnského územního plánu

Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil část brněnského územního plánu, která upravovala využití území za Lužánkami. Město se při pořizování územního plánu nevypořádalo s podrobnými námitkami muže ze sousedství. Územní plán před aktuálním soudním zásahem umožňoval smíšenou obytnou zástavbu s maximální přípustnou výškou dvaadvacet metrů. Magistrát považuje rozsudek za překvapivý, chystá jeho právní analýzu, poté zváží další kroky.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...