Po teplém závěru února a některých teplejších dnech v první polovině března, kdy se zdálo, že jaro je tu, se zima ještě přihlásí o slovo. A to zrovna v týdnu, kdy nastává začátek astronomického, respektive kalendářního jara (v sobotu 20. března v 10:38). Příčinou bude rozsáhlá tlaková níže nad severní až východní Evropou, kolem které k nám bude proudit chladný a také vlhký vzduch od severozápadu až severu, později až od severovýchodu.
Přichází astronomické jaro... a do Česka se vrací zima
V pondělí se chladný vzduch projeví zatím jen částečně, maxima se ještě dostanou na 5 °C až 9 °C a není vyloučeno, že na Moravě a ve Slezsku se ojediněle dočkáme i 10 °C, to ale bude nejspíš poslední desítka v tomto týdnu.
Výhled teplot
Od úterý čekejme teploty většinou mezi 1 a 6 °C, jen v úterý na Moravě ještě naměříme až 8 °C. S ochlazením bude klesat i hranice sněžení. Zatímco v pondělí se sněhové vločky objeví většinou nad 600 metry, večer (ale i ráno) může sněžit už od 400 metrů. A od úterý se sněhové vločky stále častěji objeví i v nížinách. Hranice sněžení bude mít ale denní chod – zatímco v noci a ráno bude sníh padat i v nejnižších polohách, v denních hodinách, kdy budou teploty vyšší, může zhruba pod 300 až 500 metry padat i déšť se sněhem, případně déšť.
Nový sníh do konce týdne
Srážky přitom budou hlavně na horách poměrně vydatné. Zejména v úterý může na horách na severu Česka (Krkonoše, Jizerské hory, ale i Krušné hory) napadnout 10 až 20 cm sněhu za 24 hodin. Během prvních čtyř dnů nového týdne by tak na horách mohlo celkem nasněžit 20 až 40 cm, ojediněle i přes půl metru sněhu. To je poměrně velké množství a není vyloučeno, že na některých horských stanicích tak bude naměřena nejvyšší sněhová pokrývka za celou tuto zimu. A dočkáme se zřejmě i dalšího zvýšení stupně lavinového nebezpečí v Krkonoších a Jeseníkách.
Hranice sněžení
Ačkoliv nás čekají studené dny, ve srovnání s dlouhodobými průměry pro nadcházející dny budou maxima většinou jen o 3 až 5 °C nižší. V noci počítejme s mrazy, ale zprvu jen slabými, což v polovině března není nic neobvyklého. Chladněji bude ve druhé polovině týdne, kdy při vyjasnění můžou nejnižší noční teploty klesat až na hodnoty kolem -8 °C. To už jsou teploty výrazněji nižší než dlouhodobý normál, v minulosti jsme ale zažili i mnohem intenzivnější vpády studeného vzduchu. A nemusíme chodit ani do příliš vzdálené historie.
Zamrzlé Česko
V roce 2018 na začátku druhé poloviny března pronikl arktický vzduch od severovýchodu do střední (ale i západní) Evropy a byl příčinou rekordně nízkých teplot. Vůbec nejchladněji bylo tehdy v neděli 18. března, kdy nejvyšší denní teploty zůstaly prakticky na celém území pod nulou (na hřebenech hor dokonce i pod -10 °C, což znamenalo arktický den). V kombinaci s čerstvým severovýchodním větrem byla pocitová teplota často jen kolem -15 °C! A v noci na 19. března padl na třetině stanic teplotní rekord pro denní minima. Nejnižší teploty i v nížinách často klesly pod -10 °C (například v Žatci naměřili -13,4 °C).
Mrazivé počasí nevydrželo příliš dlouho, po 20. březnu se začalo oteplovat a koncem měsíce už teploty šplhaly i nad 15 °C. Zatím ale nejstudenější březnovou zimu jsme zažili v roce 2013, kdy ještě koncem března i v nížinách napadlo přes 20 centimetrů sněhu. Čtyřtýdenní období od 11. března do 7. dubna bylo tehdy nejchladnějším za sto let.
Arktický vzduch zatekl před 3 lety i na Britské ostrovy (maxima v sobotu 17. března 2018)
Letos nás tedy tak studené počasí nečeká. A navíc je v dohledu i oteplení, a to na přelomu týdne. Odpolední teploty by se měly postupně dostat na 5 až 10 °C, v noci pak už bude jen slabě mrznout. Vyloženě jarních teplot kolem 15 °C bychom se podle současných předběžných prognóz mohli dočkat kolem 25. března. A současně by mělo být i slunečněji. Je to samozřejmě ještě daleko, ale snad už pak jaro dorazí naplno. Na druhou stranu, vpády studeného vzduchu jsou pro středoevropské jaro velmi typické – inu známá pranostika „Březen, za kamna vlezem“ má své pravdivé jádro.