Pražská fantasmagorie dekády: MHD „zdarma“

Tak jsme se dočkali, překvapen je málokdo. I do našeho hlavního města dorazila móda zavádění bezplatné městské hromadné dopravy. Zatím naštěstí figuruje pouze v představách některých politických stran. A nezbývá než doufat, že právě tam také zůstane. Ostatně nic jiného se ani očekávat nedá, jelikož v současných podmínkách, a ty podmínky v příštích několika desítkách let nepominou, je zavedení MHD „zdarma“ v Praze nemožné. Proč? Svůj pohled na věc popisuje v blogu pro web ČT24 Vít Čepický.

Základní premisa volebních ideologů stran, kteří s myšlenkou bezplatné veřejné dopravy v Praze vyrukovali, zní: Obyvatelé města budou mít tramvajenku zdarma, tudíž nechají doma automobil a přesedlají na metro, vlaky, tramvaje (autobusy, trolejbus, přívozy, lanovky…). V ulicích díky tomu poklesne individuální doprava a všichni se budeme mít lépe, tudíž zvýšené investice do městské hromadné dopravy se nám, byť jiným způsobem, vrátí.

Představme si tedy, že tyto plány vyjdou. Pomiňme oblíbený příklad Tallinnu, kde rozhodně vše nevyšlo tak skvěle, jak by si mnozí propagátoři myšlenky přáli a jak titíž s oblibou prezentují. Pomiňme i příklady malých českých provozů, které se k podobnému kroku odhodlaly, přestože se jedná o systémy s Prahou neporovnatelné, převážně provozující pouze pár autobusů „od supermarketu k nemocnici“. Zásadní problém by totiž v hlavním městě nastal, kdyby se skutečně větší množství řidičů aut do městské hromadné dopravy přesunulo.

Pražský kolaps

Kvůli pádu lávky v Troji a havarijnímu stavu hned několika pražských mostů v čele s Libeňským se v uplynulých letech dostal stav infrastruktury do středobodu zájmu nejen pražských obyvatel. A zcela po právu, jelikož to jsou opět nedostatky v infrastruktuře, které v plné nahotě vyjeví, jakým problémem by městská doprava zdarma mohla být.

Stěžejní dopravní složky pražské sítě MHD totiž mnohdy fungují na hraně kapacity a v současné době by po nucené absorpci dalších cestujících mohl celý systém zkolabovat. Čemuž by, bohužel, v nejbližších desítkách let nešlo předejít. Projděme si největší potenciální problémy dle jednotlivých složek pražské sítě MHD.

Metro

Pražské metro v současnosti sestává ze tří tras, které se setkávají v centru města v přestupním trojúhelníku. Z logiky věci je nejvytíženější v centrálním úseku všech tras a v přestupních bodech. Zde jezdí na hraně technických možností. Zjednodušeně řečeno již nelze poslat v dopravní špičce do tunelů více souprav, jelikož by to nezvládala kapacita tratí a zabezpečovacího zařízení.

Ještě jednodušeji: Vlaky by se vzájemně blokovaly, stály by v tunelech a jízdní doba by se prodloužila, tudíž by se více osob již přepravit nedalo. Situaci by vyřešila stavba nových tras metra, ovšem jak vidíme na příkladu plánování trasy D, toho se zřejmě hned tak nedočkáme.

Příměstská železnice

Význam příměstských vlaků v pražské dopravě stále vzrůstá, a dokonce táhne trend zvyšujícího se počtu přepravených osob na železnici obecně. Plánují se nové zastávky bližší zástavbě i klasické MHD, ovšem opět naráží na technologický strop. V nejzatíženějších úsecích, například směrem na Benešov, Beroun, Český Brod nebo Kralupy, již tratě nedokážou pojmout více vlaků, delší soupravy by se zase nevešly k nástupištím.

Problém je i v kapacitě centrálních železničních stanic. Řešení by obnášelo vynaložit enormní finanční prostředky, nemluvě o tom, jak nám zkapacitňování stávajících tratí jde od ruky. Příkladem za všechny budiž Buštěhradská dráha do Kladna, která je sice „per huba“ postavena hned několikrát, v reálu se po ní ale jezdí jak za císařpána.

Tramvaje

Opět se setkáváme s tím samým problémem. Tramvaje v centru již nelze v současném stavu dále posílit. Kolem křižovatek Karlovo náměstí, Lazarská či I. P. Pavlova jezdí tramvají tolik, že se ve špičce blokují navzájem, světelné křižovatky je nestíhají pouštět, a tak v případě jakékoliv menší nepravidelnosti do uzlů více tramvají přijíždí, než jich stíhá odjíždět. Případné delší soupravy by se nevešly do zastávek a blokovaly by se vzájemně na křižovatkách.

Částečným řešením je dostavět tratě v centru, zejména nezbytnou propojku přes Václavské náměstí v podélném směru, kterou léta letoucí naprosto nesmyslně a na úkor všech Pražanů s absurdními argumenty blokuje Praha 1. Ale i kdyby se konkrétně tuto spojnici podařilo obnovit, stále by se reagovalo spíše na současné problémy. Případný nárůst počtu cestujících a tramvajových vlaků by musely řešit další výrazné úpravy v centru města.

Není kapacita, nejsou stroje, nejsou lidi. A nic není „zadarmo“

To ale zdaleka není vše. I kdyby se nějakým neuvěřitelným způsobem podařilo vyřešit kapacitní problémy stávající infrastruktury, dostáváme se k dalším limitům. Vyšší počet cestujících by muselo odvézt více vagonů metra, vlaků, tramvají a autobusů. A všechny tyto nové vozy by se musely nakoupit. V současné době navíc existují značné problémy s provozuschopností stávajícího vozového parku tramvají a na obzoru je potřeba řešení obnovy vlaků metra.

Řešení všech nastolených problémů v nejbližších dvaceti letech považuji za fantasmagorii zmíněnou v titulku, která by se dala srovnat se zázrakem, který jsme v Praze zažili naposledy snad při výběru peněz na vyhořelé Národní divadlo.

Ale i kdyby se stal naprostý zázrak, tak chybí strojvůdci metra, vlaků, řidiči tramvají, autobusů, chybí dílenské kapacity i odborníci, kteří by se o další stroje starali, chybí dělníci v dopravě, údržbáři, přepravní kontroloři…

Jsou pak dvě možnosti, proč politické strany před volbami jízdné zdarma slibují. Buď samy ví, že zavedení městské dopravy zdarma v Praze nakonec pro „problémy“ nerealizují, a voličům tak trochu lžou. To je zavrženíhodné. Nebo kolem sebe či ve svém jádru nemají nikoho, kdo by se pozastavil a vysvětlil všem kolem, o jaký nesmysl se jedná. Obě možnosti mi přijdou jako naprosto děsivé.

A jeden dodatek našim milým stavitelům vzdušných tramvají: Nebylo by to zadarmo. Jízdné by nebylo za 0 korun. Jen bychom to zaplatili jinak a jinde s tím, že by se kvalita nabízené služby zhoršila.

Inu, volby (opět) za dveřmi.

P.S.: Zájemcům o hlubší ponor do problematiky a volebním manažerům politických stran prosazujících MHD zdarma doporučuji vynikající bakalářskou práci Sebastiána Čarka na uvedené téma s názvem „Politika zavádění bezplatné veřejné dopravy pro cestující vybraných evropských municipalit a států v prvních dekádách 21. století“.

Od dopravy přes žurnalistiku zpět k dopravě.
K novinařině se dostal skrze své dvě veliké záliby: Pasivní sledování hokeje a problematiku veřejné dopravy, zpočátku zejména trolejbusové a zejména ústecké. Nejprve psal v Ústí nad Labem o dopravě do již zaniklého týdeníku, mezi lety 2011 a 2016 pak působil v České televizi na pozici redaktora webu ctsport.cz. Zájem o veřejnou dopravu ho však neopustil a postupně sílil, až jej před dvěma lety donutil vyměnit kancelář na Kavčích horách za poněkud menší, avšak pojízdnou. Nyní řídí tramvaj po pražských kolejích a čas od času se vrátí ke klávesnici.

Vít Čepický
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...