Učitelů je v některých oborech totální nedostatek a nejsou proto, že nedostanou dobře zaplaceno. V pořadu Interview ČT24 to řekl ředitel Gymnázia Jana Keplera a senátor Jiří Růžička (za TOP 09 a STAN). I na jejich škole zaznamenali letos odchod nezvykle vysokého počtu učitelů. Podle Růžičky jim došla trpělivost. „Pořád se nám něco slibuje, pořád se to nenaplňuje,“ řekl. Je tak podle něj vidět, že si nevážíme vzdělání a své budoucnosti. Investice do učitelů označuje za investici do dětí.
Léta se podle Jiřího Růžičky mluví o tom, že by učitelé měli být lépe placeni. Bývalé ministryni školství Kateřině Valachové (ČSSD) přiznává, že dostala do resortu nějaké peníze, avšak posun není tak zřetelný, když se zvyšují i průměrné platy v celé zemi.
„Viděl jsem statistiku, že za dva roky je nárůst v porovnání s ostatními profesemi ve prospěch učitelů asi 3,5 procenta. To je nic,“ upozornil Růžička. Tímto tempem se podle něj nikdy nedostaneme na 130 procent průměrného českého platu, jak chtěla ministryně v roce 2020.
Ve sněmovně teď leží kariérní řád učitelů, který by měl učitele rozřadit do tří stupňů od začínajících po vynikající. Nový ministr školství Stanislav Štech (za ČSSD) tvrdí, že přinese lepší a rychlejší odměňování pedagogů.
Podle Růžičky ale nejde jenom o peníze. Důležitý je i pocit, že si stát kantorů váží. „Učitele platíme nejhůř ze zemí OECD. Mají v průměru 56 procent průměrného platu vysokoškoláků. My si nevážíme vzdělání a své budoucnosti. To není investice do jednotlivých učitelů, ale do našich dětí, naší budoucnosti. Je nesmírně důležité toto zdůrazňovat,“ prohlásil.
Obrovský dopad na kvalitu učitelů má pak podle něj to, že v některých oborech je jejich totální nedostatek. Zmiňuje učitele odborných předmětů, učitele matematiky a fyziky nebo prvostupňové učitele. „Nejsou prostě proto, že nedostanou dobře zaplaceno,“ podotýká.
Odcházejí nám hlavně mladí, kteří mají pocit marnosti, říká ředitel
Na jeho gymnáziu motivovali učitele, aby šli učit, několika cestami. „Měli studenty, kterým na vzdělávání skutečně záleželo, byli ochotni něco dělat. Je hezká věc, když do něčeho vkládáte energii a vrací se vám to,“ přiblížil. Druhý důvod byl ten, že učitelé dostali prostor a svobodu. „Postavili jsme vzdělávací program velice volný, záleželo na učitelích, jak budou postupovat,“ dodal.
I na jeho škole ale letos zaznamenali nadprůměrný počet odchodů z pedagogického sboru. „Podle mě jim došla trpělivost. Je signifikantní, že to jsou především mladí učitelé, kteří mají v současné době trochu pocit marnosti. Pořád se nám něco slibuje, pořád se to nenaplňuje,“ vysvětlil.
Školství přitom v poslední době prochází řadou změn. Střední školy si například poprvé vyzkoušely jednotné přijímací zkoušky. Kritický je ale vůči nim Růžička už proto, že znamenaly další nárůst administrativy. „Ve školách přibývají administrativní práce, které musí jít na úkor práce se studenty,“ uvedl.
Nemůže se zároveň ubránit nechuti vůči jednotnému testování. „Vzdělávání nemůže směřovat k tomu, že je to příprava na nějaké testy, na nějaké ověřování, to je něco daleko kvalitnějšího a vyššího,“ podotknul.
Podobně není příliš nadšený z povinné maturity z matematiky, které se nevyhnou první studenti od roku 2021. „Jsem zastáncem toho, aby se učila hodně, co nejlépe, ale ne, aby z toho musel každý maturovat. Vážením ještě žádné prasátko neztloustlo, jak říkal Milan Hejný, zakladatel metody, podle které se teď hodně učí,“ prohlásil.
