Poznáte příslovečnou spřežku? Na středních školách začaly jednotné přijímačky

Nahrávám video

Jednotné přijímací zkoušky na střední školy vstoupily po dvou pilotních ročnících do ostrého provozu. Ve středu ráno zasedli k testům z češtiny a matematiky zájemci o čtyřleté maturitní obory, mladší uchazeče o studium na osmiletých gymnáziích čekají testy v druhé půlce dubna.

Jednotnou přijímací zkoušku symbolicky zahájila ministryně školství Kateřina Valachová otevřením zapečetěného boxu se zadáním testu na Střední průmyslové škole v pražské Preslově ulici.

„Přeji si, aby každý našel svou úspěšnou cestu a stali se studenty těch škol, kterých se stát chtějí,“ řekla a dodala, že neočekává, že by s přijímacími zkouškami měli uchazeči velké problémy.

K přijímacím zkouškám na střední školy s maturitou se přihlásilo 86 379 dětí. Každý žák může testy z počtů a českého jazyka psát na dvou školách, a má tak k dispozici dva pokusy. Pokud by na gymnáziu A lépe zvládl matematiku a na škole B češtinu, obě vzdělávací instituce budou při rozhodování o přijetí pracovat s lepším výsledkem – což je pravděpodobně jeden z důvodů, proč si dvě přihlášky podaly hned tři čtvrtiny testovaných dětí. 

Po aktuálním prvním termínu mohou žáci mířící na čtyřleté střední školy skládat druhý test ve středu 19. dubna. Na víceletých gymnáziích se budou zkoušky konat 18. a 20. dubna, osm dní nato budou znát výsledky ředitelé jednotlivých škol. Náhradní termíny pro všechny uchazeče o studium připadly na půlku května. 

Nahrávám video

CERMAT: Školy díky testům zjistí, jak schopní žáci se k nim hlásí

„Jednotné přijímací zkoušky jsou zaměřené na informační stránku. Ředitelům škol poskytují zprávu o tom, jaké vědomosti a dovednosti uchazeči o jejich školu mají, a umožňují jim podle toho uchazeče roztřídit,“ říká ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) Jiří Zíka, jehož instituce má testy na starosti. 

Na většině škol sice výsledek z jednotných přijímaček bude muset tvořit alespoň šedesát procent celkového hodnocení uchazeče (na sportovních gymnáziích čtyřicet), jak má žák v testování obstát, aby byl přijat, ale stanoveno není; každá škola si hranici přijetí určuje sama. Zmiňovaná šedesátiprocentní podmínka pak existuje proto, že řada škol chce vedle státního zadání prověřit budoucí studenty ještě podle svého. 

Testy, které pro centrální přijímací řízení vypracoval CERMAT, nicméně mohly školy zkoušet používat už v uplynulých dvou letech v rámci pilotního provozu jednotných přijímaček.

„Základním kritériem při jejich sestavování je, aby všechna látka v testech byla v rozsahu rámcových vzdělávacích programů (novodobých osnov) pro základní školy,“ doplňuje Zíka s tím, že vedle dvou ročníků pilotního provozu zadání testovaly i vybrané skupiny žáků. 

Termíny jednotných přijímacích zkoušek
Zdroj: ČT24/MŠMT

Otestujte se: O kolik zdražila čokoláda?

Protože jsou součástí testů i otevřené otázky, jejichž odpověď musí uchazeči o maturitní obory vypsat do testových archů, komplikuje se možnost strojové kontroly přijímaček a 4,5 milionu otevřených otázek nyní budou muset kontrolovat týmy dvou hodnotitelů. Pokud se neshodnou, rozhoduje o výsledném hodnocení super-hodnotitel. 

A jaké vědomosti se po deváťácích vlastně chtějí? Ve vzorových testech z češtiny, které vypracoval CERMAT, museli školáci poznat příslovečnou spřežku, určit poměr mezi dvěma hlavními větami nebo odhalovat pravopisné chyby.  

V ukázkové zkoušce z matematiky počítali povrch kvádru, zjednodušovali zlomky nebo zjišťovali, nakolik je vyjde patnáctikorunová čokoláda po čtyřicetiprocentním zdražení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoNa desítkách železničních přejezdů přibydou kamery

Zhruba na čtyřiceti železničních přejezdech po celé zemi budou instalovány kamery. Budou zaznamenávat registrační značky aut i chování řidičů. Třeba jestli respektují světelnou signalizaci a dopravní značky. Policisté díky tomu budou moct snáz postihovat bezohledné a nebezpečné chování. Jen od začátku letošního roku už za přestupky na přejezdech rozdali více než 700 pokut. Jako prevence před nehodami má sloužit i lepší zabezpečení. „Na silnicích prvních tříd už žádný přejezd bez závor neexistuje, takže nyní se soustředíme na zabezpečení komunikací nižších kategorií,“ sdělila mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.
před 3 hhodinami

Poslanci znovu posoudí novelu k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci by se v úterý měli znovu zabývat spornou vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat.
před 4 hhodinami

VideoNevzdáváme to, říká šéf Asociace krajů Holiš k penězům na opravy silnic

Peníze na opravy krajských silnic vláda nedá. Předseda Asociace krajů a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) uvedl, že bude dál se zástupci kabinetu jednat, a to hlavně o dohodě nad rozpočtovým určením daní. „To je největší priorita v jednání s vládou. Můj mandát předsedy končí v listopadu. Slíbil jsem, že do té doby budu mít dohodu nejen mezi hejtmany, ale i s vládou,“ prohlásil Holiš v Interview ČT24. Myslí si, že podpora silnic druhých a třetích tříd se vyřeší právě díky rozpočtovému určení daní. Zároveň nedokázal říct, kolik silnic zůstane rozbitých, pokud kraje peníze nedostanou. „Nevěřím, že hrozí degradace, ale ten poměr – vůči spraveným a neopraveným silnicím – nebudeme dohánět,“ uvedl Holiš. Poté však připustil, že hrozí degradace postupná, ale nejde podle něj o fatální výpadek financí v rámci hospodaření na silnicích.
před 11 hhodinami

Příprava D35 Českým rájem je opět na začátku, řekl šéf ŘSD Mátl

Příprava dálnice D35 Českým rájem je opět na začátku, Ředitelství silnic a dálnic ČR musí znovu nechat posoudit dopady stavby na životní prostředí v cenném území, to potrvá nejméně 2,5 roku, informoval generální ředitel ŘSD Radek Mátl před jednáním se zástupci Libereckého kraje a dotčených obcí na plánované trase. Původně měla stavba začít v roce 2029, teď dokumenty ŘSD počítají se zahájením v roce 2033. I to je ale podle Mátla příliš optimistické.
před 12 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Jiřikovský z bitcoinové kauzy dál zůstává ve vazbě, nastínil možnosti spolupráce

Tomáš Jiřikovský v bitcoinové kauze podle státní zástupkyně Lucie Slámové v pondělí k několika bodům obžaloby nastínil možnosti spolupráce, s policií dosud nespolupracoval. Žalobkyně to oznámila po vazebním zasedání, v němž Krajský soud v Brně rozhodl o tom, že Jiřikovský zůstane ve vazbě. V souvislosti s bitcoinovou kauzou je ve vazbě už více než rok.
před 14 hhodinami

Soud uložil hochovi za dvě brutální vraždy 9,5 roku, bylo mu patnáct let

Za dvě loňské brutální vraždy mužů na Šumpersku si mladistvý hoch odpyká ve vězení 9,5 roku. Trest mu uložil po neveřejném projednání případu olomoucký krajský soud. Druhé vraždy sedmapadesátiletého muže z ubytovny v Zábřehu, kterého si náhodně vybral na ulici, se pachatel dopustil jen dva týdny po předchozím napadení jednapadesátiletého muže v Uničově, vyplynulo z rozhodnutí soudu. Mladík, kterému v době činu bylo patnáct let, má podle rozsudku na svědomí také dvě loupeže a jedno výtržnictví.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.