Kariérní systém pro učitele by měl mít tři stupně a dvě atestační zkoušky. Počítá s tím novela, kterou schválila vláda a posílá ji do Poslanecké sněmovny. Kantoři na tento zákon čekají přes 20 let, Sobotkova vláda se k jeho přijetí zavázala v koaliční smlouvě. Pro začátečníky počítá mimo jiné i se znovuzavedením takzvaných uvádějících učitelů, kteří za to budou mít příplatek.
Vláda podpořila třístupňový kariérní řád učitelů. Čekají na něj 20 let
Vláda po letech dohadů schválila kariérní řád pro učitele (zdroj: ČT24)
Kariérní řád by měl zvýšit motivaci učitelů k profesnímu rozvoji a umožnit ocenění kvalitních pedagogů. O jeho podobě se už dlouho diskutuje. Současné vedení ministerstva se neztotožnilo s variantou čtyřstupňového systému, která byla připravena v době ministra Marcela Chládka (ČSSD). Třetí a čtvrtý stupeň byl totiž odtržen od přímé práce s žáky ve škole.
Následoval návrh na dvoustupňový systém, který by ale pouze oddělil začínající a samostatné učitele. Nakonec byly do návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících zařazeny rovnou tři stupně. Kategorie „vynikajícího učitele“ na třetím stupni, která by měla být určena pro ty nejlepší didaktiky, se ještě bude dopracovávat.
První přilepšení po dvou letech, další po sedmi
V praxi by to vypadalo následovně: začínající učitel se po dvou letech může stát učitelem samostatným a přilepšit si o dva tisíce korun. Po dalších sedmi letech praxe pak vynikajícím učitelem s platem o dalších pět tisíc vyšším.
GALERIE
Kariérní řád
Jestli učitel postoupí výš, rozhodnou atestační komise: v prvním případě ji jmenuje ředitel školy, druhou pak Národní institut dalšího vzdělávání. Co a jak bude komise posuzovat, ale zatím jasné není. „Stále chybí standard učitele, a tedy vlastně nějaká objektivní kritéria,“ upozorňuje mluvčí obecně prospěšné společnosti Eduin Bohumil Kartous.
Na stejný problém upozorňuje i místopředsedkyně školského výboru sněmovny Anna Putnová z TOP 09. Předpis podle ní kromě odučených let neříká nic o tom, jaké schopnosti by učitel měl mít pro postup do dalších stupňů odbornosti.
Václav Klaus ml.: Učitele by měl hodnotit ředitel
Expert ODS pro vzdělávání Václav Klaus mladší pak kritizuje kariérní řád jako celek. Učitele by podle něj měl hodnotit ředitel, nikoliv komise. „Místo aby vláda dala peníze školám, aby ředitelé mohli své nejlepší kantory ohodnotit, tak zavádí atestační komise. Peníze jen utečou ze škol k různým akreditovaným školitelům a ředitel ztratí kompetenci hodnotit své podřízené,“ řekl České televizi.
Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) ale ujišťuje, že se učitelé nemusí bát zkoušejících, kteří by byli odtrženi od praxe. Zmiňovaný standard učitele se pak má vypracovat v rámci evropského projektu na zavedení kariérního systému. Atestaci pro třetí stupeň bude navíc stejně možné získat nejdříve v roce 2021.
- Podle ministerstva školství by po deseti letech od spuštění kariérního řádu mohlo být ve třetím stupni až 30 % všech učitelů. Příplatek by tak rozpočet vyšel asi na tři miliardy.
- Náklady na podporu začínajícím učitelům pak ministerstvo odhaduje každý rok asi na 420 milionů korun.
Pokud zákon projde v tomto znění i v parlamentu, začne se nový systém postupně zavádět. „Od 1. září 2017 se všichni učitelé s dvouletou praxí stanou automaticky samostatnými učiteli, bez jakéhokoliv přezkušování,“ dodává Valachová. Od září by také měla začít fungovat podpora začínajících učitelů ve dvouletém adaptačním období. Po tuto dobu jim bude pomáhat uvádějící učitel, který za to bude mít příplatek tři tisíce.
„Reagujeme na náměty začínajících učitelů, že jsou velmi často hozeni do vody. Chceme také snížit počet učitelů, kteří z našich škol po začátcích rychle odcházejí, protože nenašli takovou míru podpory, kterou by si představovali,“ řekla ministryně. Třítisícový příplatek navíc stojí mimo plány ministryně zvyšovat postupně platy učitelů tak, aby nejpozději do roku 2020 dosáhly 130 procent průměrného platu.
Zástupci školských asociací se bojí byrokracie
„Já to beru jako opravdu dobrý začátek, na kterém se dá stavět,“ kvituje návrh kariérního řádu předseda školských odborů František Dobšík. Zástupci školských asociací ale zároveň mají obavy, aby s profesním růstem pedagogů nebyla spojena příliš velká byrokracie. „Panují obavy, aby dobrá myšlenka nebyla umlácena papíry,“ poznamenala předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová.
Připomněla, že se stále také neví, jaké budou požadavky dané standardem učitele, jak budou vypadat plány profesního rozvoje, ani co bude součástí portfolia, které budou pedagogové předkládat při atestacích.
Podle šéfporadce ministryně školství Petra Pavlíka je kariérní řád systémová změna, kterou české školství potřebuje. „Volá se po ní dvacet let, kdy se tady mluví o kariérním řádu a teprve až tato vláda si ho dala do programového prohlášení. A teprve tato ministryně ho vypracovala a prosadila ve vládě,“ uvedl Petr Pavlík v pořadu ČT Události a komentáře.
Senátor Jiří Růžička naproti tomu sdělil, že je sice rád, že se mluví o zvýšení kvality učitelů ve školách a o tom, co by se pro to mohlo udělat. „Na druhou stranu si nejsem jistý, že je to ta nejsprávnější cesta. Pro ředitele škol to bude administrativně velmi náročné a zatěžující. Místo toho, abychom řekli, že když chceme ve školách kvalitní učitele, tak je tam přiveďme, dejme jim šanci a dost peněz. A potom si z nich ty dobré vyberme,“ řekl senátor Růžička.